Když bachař přišel k Nickově cele, obtloustlý motorkář se povaloval na palandě. „Jak to jde, Nicku?“ zeptal se dozorce a vyhodil pendrek do vzduchu, aby jej vzápětí chytil. Jen tak, z nudy. „Pohoda, šéfe,“ odvětil vousáč. „Dal bych si pivo.“
„To já taky, Nicku,“ zamručel bachař a šel dál. Když se klapání jeho bot vzdálilo, Nick se usmál. Co nejtišeji odstrčil palandu, za níž se skrýval už pěkných pár metrů hluboký tunel. Pak si sáhl do od kouře zažloutlého plnovousu a vytáhl lžičku. „Jdeme se dát do práce,“ zabručel a začal kopat.

Útěk z vězení
Autor David Simide
V ČR distribuuje Blackfire
Počet hráčů 2–6 hráčů
Časová náročnost 40–45 minut
Vhodné od 14 let
Jazyková závislost Česká pravidla, české texty na komponentech
Rok vydání 2020
Pořadí na BoardGameGeeku 3 243. (celkově)
Mechanismy Házení kostkami, pohyb po mapě, paměť

David Simide je designérem čerstvým jako z pece právě vytažený chleba. Útěk z vězení je jeho debutem. Jak se povedl?

Veselé historky z podsvětí

Hlavní věc, která Útěk z vězení definuje, je fakt, že tohle není vážně myšlená hra. Žádné propracované euro, žádný na silný příběh sázející ameritrash. Spíš pártyovka do hospody, i když se mechanikami přiklání mnohem víc k ameritrashové části herního spektra. Nejlépe jí ale podle mě sluší místo hned vedle vychlazené dvanáctky, uprostřed stolu obklopeného vašimi kamarády.

Vaším cílem je jako první se prokopat ven z kriminálu. To uděláte tak, že postupně získáte a ve své cele zahrajete dostatečný počet nástrojů. Samotná hra pak probíhá tak, že hráč, který je na řadě, má k dispozici dvě akce. Za ně budete běhat po nápravném zařízení, sbírat předměty, vyrábět z nich vychytanější pomůcky či vydírat vaše spoluvězně. Všechny akce vám přehledně vysvětluje karta vašeho mukla, takže se hru snadno a rychle naučíte.

Hele, naval lopatu

Právě interakce je jednou z nejsilnějších zbraní Útěku z vězení. Když si totiž všimnete, že jiný hráč sebral třeba lopatu, která má cenu zlata, zkusíte ho přepadnout. Když nepřistoupí na vaše odporné vydírání a rozhodně se bránit, budete postupně vykládat karty zbraní. Kdo si jich při svých toulkách po krymském poloostrově pořídil víc, vyhraje – a ten druhý dostane poctivou nakládačku. Bacha, až budete mít dvě, nesmíte kopat, takže radši zajděte na ošetřovnu.

Tenhle násilný, ale zábavný prvek dává hře tu správnou šťávu. Kdo najde cokoliv cenného, musí se mít na pozoru, když máte ruku plnou zbraní, jste králem, který si diktuje. Ne vždy je ale snadné ostatní vězně chytit, takže hra není jen soutěží ve sbírání břitev. Pocit, když někomu řeknete „hele, naval lopatu“ a dotyčný zbledne, je ale k nezaplacení.

Každý ameritrash sází na dobré prostředí a spoustu prvků dotvářejících atmosféru. Tady to jsou například karty akcí, kterými můžete někoho naprášit bachařům nebo poslat na samotku. Kromě nich sbíráte i předměty; některé se vám hodí na výrobu pokročilejších udělátek, jiné slouží k vstupu do gangu. S předměty lze také obchodovat; ústředním platidlem jsou cigarety, jež získáte prodejem a za něž si naopak můžete spoustu věcí nakoupit.

Nyní jsi členem kartelu

Gangy jsou možná nejvtipnější součástí hry. Když nasbíráte požadované předměty, můžete se k nějakému přidat: je zde třeba asijská triáda, pouliční crew či drsní motorkáři. Tím získáte nějakou pasivní schopnost navíc. Tu si bohužel nevybíráte, ale nafasujete. Je to škoda, člověk mohl mít trochu rozhodování navíc. Takhle mi přijde, že jsou gangy skvělý nápad, jemuž ale něco chybí k plnému využití. Každý hráč taky nafasuje jednu kartu minulosti, již lze použít jednou za hru. Není to špatné, ale zase, minulost mohla hrát trošku větší roli. Když to vyjde, použijete ji, když ne, prostě leží před vámi jako slupka od banánu.

Obecně, ačkoliv ameritrashe mají náhodu tak nějak ve své definici, Útěk z vězení jí má možná až moc. Standardní pohyb je závislý na házení kostkou, pokud se chcete pohnout dle svého přání, sežere to akci navíc. Karty berete náhodně (alespoň některé si ale můžete koupit dle svých představ), schopnost gangu je náhodná… Občas se ocitnete v průseru nebo ve výhodě, ani nevíte jak. Už jen proto nejde hru brát úplně vážně.

To, zda si Útěk z vězení pořídit, hodně záleží na tom, jaké s ní máte úmysly. Jestli hledáte kandidáta na zakoupení do vaší oblíbené putyky, paráda, jste na správném místě. Stejně jako pokud toužíte po vizuálně moc pěkném, legračním filleru. Na nějaké vážnější hraní ale Útěk z vězení není. Možná kdyby byl designér zkušenější; takhle hra působí, že by jí ještě trocha ladění prospěla. Na druhou stranu, žádný propadák to není a když přimhouříte obě oči, dost možná se dobře pobavíte.

VERDIKT

Průměrná hra spoléhající na humornou notu, která vás dobře zabaví v hospodě, ale vážně ji prostě brát nemůžete.