Deskovkám už se věnujeme nějaký pátek. Nejsme sice takoví ti ošlehaní veteráni, kteří pamatují, když se k nám poprvé procpali Osadníci z Katanu, ale zase, pěkných pár járů o nich píšeme a taky máme vydavatelství BoardBros. Takže si troufáme tvrdit, že si občas všimneme, když deskové hry ovládne nový trend. A co se tedy s nimi děje v poslední době?

 

1) Mísení žánrů a mechanismů – zrovna nedávno kolega zpracovával recenzi na Ztracený ostrov Arnak. A na něm krásně vidíte, že designéři se nebojí opustit vyjeté koleje a zajet s vlakem do lesa. Deckbuilding a worker placement v jednom? Žádný problém. Ameritrash s europrvky? Co jiného je Gloomhaven. Hutné euro se silným tématem? Už od doby Scythe, a ta vyšla před nějakou dobou, tenhle jev vidíme pořád častěji. A za nás je to dobře. Protože občas se originalita vytvoří prostě tak, že smícháte dvě dobré věci dohromady.

2) Důraz na rodinu – nejen poslední rok, kdy rodiny sedí zavřené doma a dělají cokoliv, aby si jejich členové nevyškrábali oči, lze pozorovat vzrůstající zaměření designérů na rodiny. Jak se to projevuje? Především chytrými, zato jednoduchými hrami. Přesně taková je třeba Naše osada, abych sem vpašoval i nepříliš umně skrytou reklamu. Ale můžeme zmínit i například Kočičí klub, Kvedlaly z Kvedlinburku nebo Safari Bar.

3) Wargaming – není to tak dávno, co byly wargamingové hry dost často oprávněně považovány za extrémně složitou zábavu pro obrýlené milovníky historie. Nyní pronikají do světa deskovek s vehemencí tanku Leman Russ a tyto dva světy pomalu, opatrně gumují hranice, jež mezi nimi kdysi stály. Na jedné straně takový Warhammer zjednodušuje pravidla a poslední edice je tak přístupnější než kdy dřív (což je na ziscích Games Worksopu zatraceně poznat). A na druhé straně? Třeba Root. Nebo Odhodlání: Normandie. War has never been so much fun!

4) Get big – deskovky nám taky pořádně rostou. Hráčům přestává být líto za ně vysypat částku, za niž dostanete láhev špičkové skotské nebo kratší dovolenou, a krabice nám nabývají na objemu. S Gloomhavenem jde posilovat a některé kickstarterové produkty v plné výbavě by neunesl ani Gustav Frištenský. Tohle se samozřejmě netýká všech her – žádné pravidlo se netýká všech her – ale kdybychom spočítali, kolik váží průměrná deskovka, určitě by to bylo víc než před deseti lety.

 

5) Party pro dospělé – tentokrát nemyslíme ten druh akcí, které vyhledával bývalý hradní ředitel protokolu Forejt, ale spíš trend, kdy jsou párty deskovky stále originálnější a propracovanější. Už nejde jenom o pantomimu či hádání slov, i když si myslíme, že tomuto trendu dost pomohla právě Krycí jména. Pártyovky silně připomínají hry jako třeba Captain Sonar, Trosečníci nebo z naší kuchyně třeba Big Monster. A to je dobře. Dávno už nás nebaví s kamarády jen glgat pivo a rozjímat o životě. I když, po roce doma možná zase začne.

Bonus: Hry s appkou – vlak v depu?
Jeden trend jsme dost přecenili, a to hry s aplikací. Připomínají nám vlak v depu, plný síly, ale přesto zastavený. Proč? Ačkoliv tyto hry pořád vycházejí, myšlenkově se moc neposouvají. Aplikace umí vyprávět příběhy – a občas takové rozšíření či hra vyjde – ale nemůžeme se zbavit pocitu, že mají na víc. Že chybí nápad, průlomová hra, která by je posunula. A nejde zdaleka jen o to, že unavení ajťáci už večer do monitoru zírat nechtějí. Kdo tuhle mašinku rozjede? Těším se, až to zjistíme.