Na obloze se začaly objevovat podivné létající předměty. Lidé začínají být nervózní a bojí se. Mají taky proč. Oběžná dráha se hemží obrovskými mimozemskými loděmi a na přátelský pokec to zrovna nevypadá. Všude se šíří panika a všichni civilisté jen čekají, co s nimi bude. „Na tuhle příležitost čekám celý život“ říká si Bombarďák Frank. Neváhá ani minutu, nasedá do své vesmírné rakety a vydává se zachránit planetu před útokem mimozemšťanů…

Bossin’ Space
Autoři Petr Vojtěch, Jindřich Pavlásek
V ČR distribuuje Albi
Počet hráčů 1–5 hráči
Časová náročnost 45 minut
Vhodné od 10 let
Jazyková závislost Česká pravidla, bez textu na komponentech
Rok vydání 2020
Pořadí na BoardGameGeeku dosud nehodnoceno
Mechanismy Kooperativní hra, výběr akcí, správa karet na ruce

Každý správný gamer určitě zná hru Space Invaders která se objevila v roce 1978 na herních automatech a posléze i na počítačích. V dnešní době rozmachu deskových her se dva čeští návrháři Petr Vojtěch a Jindřich Pavlásek (Velryby ničí svět) rozhodli, že z tohoto fenoménu udělají deskovou hru s názvem Bossin’ Space.

Bossin’ Space je kooperativní hrou, kde se snažíte zničit nepřátelské lodě a posléze bosse dřív, než zničí tu vaši. V krabici naleznete strohý obdélníkový plánek 4×4, dále desku vaší lodě, spousty různých karet, ať už přátelských či ne, a pár žetonů či kostiček. Nicméně mě překvapila celkem těžká krabice menších rozměrů a říkal jsem si, co tam asi teda bude? A hle! Pravidla v 6 různých jazycích. 😊 Takže jestli si vaše sestra přivedla domů chlapce z IBM, dost možná se s hrou seznámí rychleji, než byste čekali.

Když osud míchá karty

Cílem v této hře je ubránit Zemi před nájezdy emzáků. To uděláte tak, že vykydlíte jejich bosse. Což se lépe řekne, než udělá. Pracujete tu totiž se strašně málo informacemi. Klasicky netušíte, co vám přijde do ruky nebo jaké karty ohrožení (tedy nepřátel) dojdou na stůl, ale ani nevíte, co mají vaši spoluhráči v ruce – a říct vám to nemůžou. Prostě každý vybere jednu kartu (rozkaz) lícem dolů a následně otočí. Na rozkazech najdete zbraně (lasery, rakety a obyčejnou, patrně kulometnou salvu), pohyb vaší lodě (která běhá po spodním řádku jako ve videohře) či léčení. Musíte si přitom hlídat, aby se vám loď nepřehřála a nevybuchla vám pod zadnicí.

Potom se jako tým budete rozhodovat, jak tyto rozkazy využijete proti nepříteli. Tato fáze je jediná, kdy můžete plánovat, co s vámi bude. Osud rozdal karty – a teď s nimi hrejte. Jenomže jste je museli nachystat dost naslepo, takže je možné, že žádný zázračný tah prostě nevykouzlíte, protože jste vůbec neodhadli situaci. Trochu lepší je hra v momentu, kdy si vylepšíte loď a máte větší šanci ustát peklo, ale nepočítejte se snadným vítězstvím. To se tu totiž nestává.

Náhoda je ufon

Bohužel mi v této hře přijde náhoda rozhodujícím faktorem a herní skill tímto trpí. Příklad z několika her po sobě: Na 4 kartách ohrožení přišly 3 karty přidání nepřátel na plánek a v tuto chvíli vaše šance vyhrát klesne na minimum. Náhoda je prostě blbec a v této hře obzvlášť. Já ani moji spoluhráči jsme neměli pocit, že ji máme pod kontrolou, a občas jsme z parádní situace šli během jednoho kola na dno jako Titanic. A to bylo upřímně řečeno frustrující.

Grafika této hry je naprosto jednoduchá, klasická kostičkovaná totálně inspirovaná Space Invaders. Tuším, že to byl záměr a vlastně to nevypadá až tak zle. Hraje tím na retro notu, snaží se rozechvívat srdce fanoušků starých videoher. Za mě osobně ale každé retro není cool a že bych byl tímhle návratem do minulosti nadšený, to se říct nedá.

Naleštěné jablíčko

Bossin’ Space vypadá na první pohled dobře. Pravidla mi do sebe zapadala, mechaniky se mi líbily. Líbilo se mi vylepšování lodi, různé zbraně, to, že se tým nemůže jen tak domluvit. Ale ve výsledku nejsilnějším pocitem byl právě ten, že toho moc vlastně neovlivníte. Což, samozřejmě, k ameritrashi tak trochu patří, ale stejně mě to štvalo.

Hra je pro mě takovým naleštěným jablíčkem, které mě sice na stole zaujalo, ale zakousnutí kýženou chuť nepřineslo. Na druhou stranu, můj názor není svatý a někdo trpělivější, kdo snese ve hře větší míru náhody, by se mnou třeba nesouhlasil. Protože mechanismy hry prostě mají své kouzlo. Takže pokud vás láká, dejte jí šanci a uvidíte sami.

VERDIKT
Zajímavě se tvářící kooperativka, které ale na kráse ubírá přílišná role náhody.