V době, kdy světu vládne divoký charleston, v ulicích zní jazz a ve městech vyrůstají hotely v nádherném moderním stylu art deco, mladičká Kasiopea Tun poklízí v domě svého děda a marně sní o dobrodružství a záři velkoměst. Jednoho dne, ze zvědavosti nebo rebelie, otevře tajemnou truhlu v dědově pokoji a osvobodí mayského boha smrti. Řízením osudu a jedním úlomkem kosti se Kasiopein život propojí s životem nesmrtelného boha a ona souhlasí, že mu zpět pomůže získat trůn v mayské říši mrtvých. Kasiopeia se tedy pouští do svého největšího dobrodružství, na cestu po celém Mexiku i dál, do hlubin říše mrtvých, z níž se smrtelníci obvykle nevracejí.

Silvia Moreno – Garcia je mexicko-kanadská autorka fantasy. Napsala několik románů, z nichž poprvé česky vyšla kniha Bohové jadeitu a stínu. Její nejnovější román, Mexická gotika (Host, plánované vydání v červnu), jí vynesl několik ocenění a plánuje se i seriálová adaptace.

Co na knize Bohové jadeitu a stínu zaujme okamžitě, je zářivá obálka se zlatými detaily, která jako by vypadla z oka blyštivým filmovým plakátům i památkám předkolumbovského Mexika. A stejně jako obálka, je i příběh směsicí tajuplných podivností mayských legend a čarovného, romantického příběhu.

Děj knihy se odehrává ke konci zlatých dvacátých let, kdy celé Mexiko postihla vlna jazzové horečky, krátkých účesů a velkolepých paláců. Historických faktů se čtenář ovšem nedočká. Bohové jadeitu a stínu jsou čistokrevnou pohádkovou fantasy, která je inspirovaná mayskou mytologií.

Styl příběhu je podmanivý, místy lyrický a naštěstí mu chybí realistické prvky, kvůli nimž by ztratil svou podmanivou atmosféru. Připomíná vyprávění staré abuely, mexické babičky, a to vyprávění přímé a bez zbytečných odboček nebo detailů, které by příběhu ubíraly na tempu. Čtenář je zkrátka vtažený do exotického světa, kde není zatěžko uvěřit kouzlům, a kde se rodí silné příběhy, které mnohdy nejsou jen o tom dobrém. I tento příběh má svou temnou stranu.

Oproti pozlátku mexických velkoměst tu stojí mayský panteon krvelačných bohů, démonů, jejich přisluhovačů i samotné podsvětí, kde autorka fantazií rozhodně nešetřila. Bavila mě cesta divokým Mexikem, kdy každé zastavení představovalo střet s duchy, zlými čaroději nebo krásnou Xtabay, mayskou obdobu sukuby. Boj s ní považuji za jednou z nejlepších částí knihy podobně jako cestu podsvětím, kde temnota a nebezpečí číhá z každé stránky.

Samotná Kasiopeia Tun je úchvatná a sympatická hrdinka. Odvážná i připravená si plnými doušky užít svoje nečekané dobrodružství. Mladistvá touha po tom, co život přináší, z ní přímo čiší. Podobně jako radost s ní čtenář prožívá strach i bolest v Xibalbě a dokonce i její nečekané rozhodnutí v závěru knihy. Hun-Camé, pán Xibalby, byl zpočátku nevýrazný, přesto bylo možné cítit kontrast mezi smrtelnou Kasiopeiou a nesmrtelným pánem Smrti. Čím více se však stával bůh člověkem, tím více si autorka vyhrála s jeho charakterem. Ti dva projdou velkou proměnou a není zatěžko jim věřit ani křehkou milostnou linku, která v závěru nedopadne, jak by si možná čtenář přál, ale rozhodně se jedná o perfektní a logické zakončení. Hodně jsem ocenila i slovníček na konci knihy, který seznamuje s reáliemi i světem božstev.

Knihu Bohové jadeitu a stínu jsem si neskutečně užila! Příběh sám o sobě je pohádkou, přestože ne určenou dětem, ale skrývá v sobě víc než jen boj za záchranu světa. Je to příběh o změnách, o odvaze se jim podřídit, o tradicích a jejich významu a také samozřejmě o lásce. Zkrátka trochu jinak podaná knižní road movie, u které se nudit rozhodně nebudete.

Autor: Silvia Moreno-Garcia
Vydal: Jota, 2021
Překlad: Ina Leckie
ISBN: 978-80-7565-736-7
Počet stran: 352