Je to tady! Lidstvo napadl ničivý virus a zombie apokalypsa na sebe nenechá dlouho čekat. Že je vám tento scénář povědomý? Dost možná. Ale zamýšleli jste se někdy nad tím, zda ke zkáze lidstva mají co říct i domácí mazlíčci?

ST (SračkoTrus) je vraní samec, který zbožňuje svého mamlase (rozuměj člověka) Velkého Jima, utahuje si z bladhounda Dennise a ujíždí na kukuřičných křupkách Cheetos. Jednoho dne však Velkému Jimovi vypadne z hlavy oko a svět kolem poněkud zdivočí. Aby se ST zachránil, prchá na Dennisově hřbetě od svého milovaného nemrtvého pána do neznámého světa, vybavený znalostmi z televize a potlačenými instinkty, a zároveň neutuchajícím odhodláním zachránit mamlaský svět.

Kira Jane Buxtonová je americká novinářka a spisovatelka. Píše mimo jiné pro New York Times, New Yorker a Huffington Post. Žije v Seattlu s manželem, třemi kočkami a hejnem kolibříků.

Řekne-li se postapo, každý si většinou vybaví zničenou krajinu a hordy živých nemrtvých živících se tím, co se zrovna hýbe. V tomto příběhu klasických zombie není mnoho, nejsou pro děj natolik důležití. Nicméně i jejich absence je v několika případech poměrně děsivá.

Vypravěčem je vraní samec ST, jedinec s nevymáchaným zobákem, kterým komentuje dění okolo. Mnohdy sarkasticky, mnohdy s jakousi vnitřní moudrostí, a především s názory, které si nezadají s těmi lidskými. Aby také ne, když se narodil v zajetí, a tak trochu se za mamlasa, neboli též Dutce, považuje. Kiře Jane Buxtonové se podařil skvělý kousek. Její hrdinové, zhýčkaní domácí mazlíčci, jednají tak, jak je obecně známo, mnohdy ani nepředstavují parodii sebe sama. Vyprávění vraního samce je protkané epizodami ze života kocoura, pudl medvídky, samice chobotnice, divokého ledního medvěda a dalších. Setkáme se tak s pestrou názorovou koláží tvorů, kteří se nám sice zdají němí, ale ve skutečnosti toho mají hodně na srdci. Sarkasmus a vtipné pasáže střídají ty dojemné, děsivé i nechutné a všechno dohromady tvoří zábavnou road movie s myšlenkovým přesahem. Líčení je mnohdy skutečně barvité. Za nejlepší a děsivé považuji přelety vraního samce nad zničenou ulicí, průlet kostelem i setkání se sousedy, požírající vlastní zvířecí druhy a putování liduprázdnými, za to zrůdami se hemžícími, ulicemi. Lidstvo tu není zobrazeno příliš lichotivě, jak by taky ne, když se, s několika výjimkami, přivedlo na pokraj zániku. Autorka si vtipně a originálně vyhrála i se zvířecí podobou internetu, Aurory, díky níž se mezi druhy rychle šíří dostupné informace.

Samotný ST nejde pro slovo daleko, nakráká toho poměrně dost a hlavně vtipně. Čtenář se pobaví připodobněním k televizním seriálům nebo dokumentům, přičemž každý komentář působí velmi reálně, neboť je od začátku jasné, jak blízký vztah měl ST k Velkému Jimovi, kterému se snaží pomoci ze všech sil. Stejně silnou vazbu jako ke svému mamlasovi, cítí i k bladhoundovi Dennisovi, parťákovi v tomto zmateném světě. Ten, němá tvář v pravém slova smyslu, toho sice nenaštěká příliš, ale je odvážným průvodcem svého ptačího kolegy a neváhá pro něj nasadit i vlastní kůži. Autorka každý zvířecí druh zobrazila s jeho specifiky a já smekám před překladatelem, neboť zoologických pojmů je tady víc než dost.

Království Dutců je velmi originálně pojatý příběh na pozadí zániku lidského druhu. Humor je tu suchý a natolik břitký, že nezbývá, než se mu často nahlas zasmát. Některé pasáže autorka pojala poeticky, jiné dojemně. Putování vraního samce s bladhoundem s IQ mrtvé vačice za záchranu těch, kteří jim kdysi poskytli domov, je poctou věrnosti mnoha domácím mazlíčků. A také pohodovým a vtipným čtením do dnešní divoké doby.

Vydal: Host; 2020
Autor: Království Dutců
Překlad: Milan Žáček
ISBN: 978-80-275-0337-7
Počet stran: 359