„Pak se chodbami rozlehlo troubení. V sále hučel veliký roh a dál bylo slyšet v odpověď rohy a drsné výkřiky. Zadupalo množství spěchajících nohou. „Už jdou!“ vykřikl Legolas. „Nemůžeme ven,“ řekl Gimli. „Zaskočeni!“ vykřikl Gandalf. „Proč jen jsem se zdržoval? Teď jsme polapeni jako tenkrát oni. Ale tenkrát jsem tu nebyl já.“

J.R. R. Tolkien: Pán Prstenů: Společenstvo prstenu, překlad Stanislava Pošustová

Pán prstenů: Putování po Středozemi – Stínové cesty
Autoři Nathan I. Hajek, Grace Holdinghaus
V ČR distribuuje Blackfire
Počet hráčů 1–4 hráči
Časová náročnost 60–120 minut
Vhodné od 14 let
Jazyková závislost Česká pravidla, české texty na komponentech
Rok vydání 2019
Pořadí na BoardGameGeeku Expanze, základní hra 20. (tematické), 94. (celkově)
Mechanismy Kooperativní hra, správa karet na ruce, deckbuilding, různé schopnosti hráčů, pohyb po mapě, modifikovatelný hrací plán

Když přišel na trh Pán prstenů: Putování po Středozemi, okamžitě si získal české fanoušky. A nebylo se čemu divit. Hra výborně využívala aplikaci, na rozdíl od svého předchůdce Panství hrůzy obsahovala ucelenou kampaň s vývojem postav a roleplayovými prvky a nabízela také slušnou variabilitu. Příchod rozšíření byl tak otázkou času. A musím říct, že se podařilo je dostat na trh v rekordní době. Za projektem stojí osvědčená dvojice z prvního dílu Nathan I. Hajek a Grace Holdinghaus, které doplnil ilustrátor Daniel Zrom.

Předpokládám, že původní Putování po Středozemi jste hráli. Pokud ne, určitě se na ně mrkněte, za mě to byla jedna z nejlepších her, která se loni objevila na domácím trhu. A kdyby náhodou ne, tak ve zkratce: jedná se o kooperativní fantasy figurkovou hru využívající aplikaci, kde se v roli hrdinů Tolkienova celoživotního díla postavíte proti zlu, putujete po Středozemi, čelíte rozličným nepřátelům a bojujete o prastaré artefakty.

Můstek v Khazad-dûm
Hlavní zbraní expanze je samozřejmě nová kampaň. Ta má třináct levelů, ale je možné, že všechny neproběhnete při prvním hraní, což zvyšuje její variabilitu. V rámci příběhu se podíváte do Temného hvozdu, navštívíte krále Thrandúila (a zkusíte se mu vetřít do přízně), budete osvobozovat zajaté elfy, plížit se Morií ve snaze nalézt prastaré poklady a čelit zlu, jež převyšuje obyčejné armády skřetů či hejna gigantických pavouků. A samozřejmě si to rozdáte s Balrogem.

Příběhově mám pocit, že je kampaň na lepší úrovni, než byla minule. Propracovanější a tajemnější zápletka, více rozhodování jak v rámci jednotlivých dobrodružství, tak mimo ně, zajímavější úkoly a vychytanější flavour texty. Blackfiru se celkem obstojně podařilo vychytat většinu šotků, takže v textu nenajdete moc hrubek nebo přehmatů, což milovník českého jazyka mého formátu ocení.

V nové kampani se přece nebudete plahočit starým bahnem, takže přibylo také 20 rozličných mapových dílků, jež zpestří vaše putování, a čtyři nové druhy terénu. Ty osobně moc nežeru, protože přináší za mě trošku zbytečná pravidla navíc, ale budiž. I když, v dobrodružství plném pavučin (když z nich chcete odejít, musíte uspět v testu na moc) je Gandalf proklínal, že by se za něj ostatní Istari styděli.

Arwen Večernice? Arwen bylinkářka? Arwen všetečka?
Dalším novým obsahem jsou hrdinové. Těch je pět – Gandalf, Arwen, Balin, Dís a Eleanor – a věnuji se jim v samostatném boxu. Pět je ale úctyhodný počet; popravdě jsem čekal tak dva tři. A to samé množství ještě nafasujete v rolích. Můžete se proměnit v bylinkáře léčícího celou partu, kováře, který si šikovně vrací karty z odhazovacího balíčku, temnotě vzdorujícího kovkopa, karty šmelícího všetečku nebo cestovatele, který s písničkou na rtech běhá po mapě a inspiruje tak ostatní.

Když uvážíme, kolik je nyní hrdinů a kolik rolí, zjistíte, že než vystřídáte i dvě tři kombinace, máte za sebou už desítky a desítky hodin. A samotné vybírání hrdinů a rolí před kampaní je nyní rituál plný dohadování, zkoumání a klábosení, jež zabere podle vaší chuti i hodinku času. Nebo si prostě vyberete přednastavenou kombinaci a pustíte se do akce v řádu minut.

Stínoví chodci

Gandalf – u koho jiného začít než u starého dobrého Gandalfa. Tenhle čaroděj možná nemá bicepsy obra, ale svou moudrostí a silou ducha překoná každou překážku. Jeho schopnost mu umožňuje získávat inspiraci a provádět výzvědy navíc. A navíc si můžete střihnout remač s Balrogem: „Go back to shadow!“

Balin – v době, kdy Balin ještě neměl úhledný rov v Morii, se podle FFG toulal Středozemí a dělal hrdinské činy. V tom mu dost pomáhala schopnost připravovat si karty, když slízne ránu. A že jich bude schytávat, je to totiž vynikající tank.

Eleanor – kráska z dílny FFG má celkem univerzální spektrum atributů, takže není nic, s čím by si nevěděla rady. A protože je to týmová hráčka, jednou za fázi může hrdinovi ve své oblasti přeměnit jedinou inspiraci na dva úspěchy. Když si stoupne za Balina, bude zle – pro skřety, pochopitelně.

Dís – dcera Thráina a sestra Thorina Pavézy je jedinou známou trpaslicí v Tolkienově díle. Ve hře se s ní ale můžete seznámit podrobněji. Kromě toho, že je nadlidsky mocná, umí vracet použité karty z testů zpět na vrch balíčku, takže si jeden úspěch vychutnáte víckrát.

Arwen – ve filmu Arwen zachránila Froda, ve Stínových cestách bude zachraňovat každého, kdo bude bitý víc, než je zdrávo. Dokáže jak otáčet karty zranění a strachu lícem dolů, tak zahazovat ty rubové. Takže když ji ukecáte do party, o healera máte postaráno.

Trpaslíci kopali příliš hluboko
…a probudili Durinovu zhoubu, samotného Balroga, který je „trademarkovou“ nestvůrou tohoto rozšíření. Ale nemusíte se bát, že by přišel sám. K sobě má třeba morijské skřety či žalářníky s biči. Dalším obsahem navíc je hned 42 karet předmětů a nové tituly.

A když jsme u těch chamtivých trpaslíků, brzy se setkáte s novým mechanismem, tzv. zkažeností. Občas máte možnost učinit mravně kontroverzní rozhodnutí. Chcete mrtvolu obrat, nebo nebudete rušit její klid? A teď babo raď, když se mezi žebírky něco hezky leskne. Ale když se zkaženosti nashromáždí moc, musíte házet poslední vzdor navíc.

Tak jako v reálném životě, i zde mají občas padouši řadu výhod. Zkaženec občas nemusí čelit problémům, jeho chtivost družině otevře další dveře…a někdy vás vaše reputace sobeckého parchanta podělá. Joo, karma je zdarma.

Za lepší Středozem
Stínové cesty jsou obsahem nabušenou expanzí, která původní hru posune na novou úroveň. Jenom než si vyberete charakter, máte o zábavu postaráno. A pak celá kampaň, kterou budete chtít zahrát nejméně dvakrát, abyste prolezli všechny levely a odčinili tu hromadu špatných rozhodnutí, kterou dost možná učiníte při prvním hraní. Mimochodem, obtížnost je tak akorát. Kdybychom nebyli parta zkaženců a nemuseli prozkoumat každou třpytící se tretku, zvládli bychom na lehčí obtížnost většinu levelů, takhle jsme byli po prvním hraní s úspěšností zhruba na půlce. Středozem tak dostane se Stínovými cestami nový rozměr. A vzhledem k přístupnosti a faktu, že spoustu věcí za vás dělá aplikace, považuji tuto hru za jednu z nejlepších stolních rpg pro mladé hráče.

Jen ty zatracené pavučiny, ty tam prostě být nemusely 🙂

VERDIKT

Novými hrdiny a rolemi nacpaná expanze s vychytanou kampaní a spoustou obsahu navíc vám přičaruje krásu Středozemě rovnou do pokojíčku.