Druhá světová válka skončila absolutním vítězstvím nacistického Německa. Roku 1945 započala stavba Hitlerova valu nazvaného Zeď, kterým došlo k oddělení západu a východu a separaci obyvatel nacistické říše a „lidí“ za Zdí. Tady se koktejl chemických a jaderných zbraní a nulovou modernizací projevuje nejen omezenou lidskou mentalitou, ale i tělesnými mutacemi, jejichž nositele zajímají Němce i Američany. Právě takový je Alexandr, mladík s telekinetickými schopnostmi. K jeho získání je pověřená americká jednotka vojáků SEALS.  Podaří se jim ho unést a použít jako živou zbraň v zabránění vypuknutí třetí světové války?

Tématika alternativní historie, kdy nacistické Německo vyhrává druhou světovou válkou a zbytek světa podřídí své zlovůli, není v literatuře ničím novým. Za zmínku stojí Otčina Roberta Harrise, Muž z vysokého zámku P. K. Dicka nebo antologie Ve stínu Říše. Právě v tomto sborníku publikoval úspěšný český autor Roman Bureš povídku O lidském dobytku, která v sobě spojuje právě nacistickou tematiku i Peklo zároveň. V Říši však po nadpřirozeném světě čtenář nenajde ani zmínku. Jedná se totiž čistě o alternativní historii.

Říše je rozdělená na dva samostatné, ale vzájemně související díly. Ten první nese název jako kniha sama – Říše, a čtenáře zavádí do drsné a necivilizované krajiny bývalého Ruska, kde o knížata a rychtáře, stejně jako v carských časech, není nouze. Uprostřed krajiny zruinované radioaktivitou tu žije Alexandr s matkou Klárou. Alexandr, nadaný zvláštními schopnostmi, však nezaujme jen člena jednotky SEAL, ale i jednotky SS. Po divokém střetu, kdy si SEAL musejí cestu od Zdi prostřílet, je Alexandr dopravený do Říše, kde se stává hlavním hráčem v příliš nebezpečné hře.

Nejvíce v první části zaujmou dospělé ženské postavy, byť se v příběhu mihnou jen krátce. Je to především Alexandrova matka, nepřízní osudu ostřílená žena a odbojářka Ulrike. Mužské charaktery jsou zkratkovitě načrtnuté, jako kdyby Bureš nevěděl, co o nich může nebo nemůže prozradit. Výjimku tvoří Max Grüne, člen gestapa, jehož zvrácenost si Bureš co by spisovatel užívá.

Samotná Říše velmi dobře funguje hned na začátku ve světě za Zdí, v samotném Berlíně ale ztrácí na dechu. Centrum Velkoněmecké říše tu definuje pouze monstrózní Volkshalle, doplňky jako Martensky, značka ADIDAS nebo hudební skupina Sex Pistols v ideologii, která i v naší realitě potlačila, jakoukoliv západní kulturu, a to nejenom hudební, architektonickou nebo uměleckou, působí jako pěst na oko.

Mnohem zajímavější a uvěřitelnější je část druhá nazvaná Zeď. Tady Bureš zúročil skutečné zrůdné nacistické plány se slovanským obyvatelstvem. Rozdělení dělení obyvatel podle rasových skupin, vysídlování na východ. Historické rešerše jsou okořeněné o praktiky, které v mnohém připomínají bývalý komunistický režim (totalita zkrátka zůstane totalitou) a spojením s alternativní historií působí reálně a velmi děsivě.

Protagonisty jsou tu Alexandrovi rodiče, Martin a Klára. On, vysokoškolský profesor, ona jeho studentka, která byť podřadná a sterilizovaná, otěhotní a nezávisle na svém stavu dostane příkaz k vysídlení. Už jen cesta k samotné Zdi je skvěle popsaná a čtenář si ji dokáže představit až neúměrně živě, zejména samotnou vysokou betonovou Zeď vybíhající do výšky uprostřed lesů a skrývající bůhvíco. Hitlerburg, kde se Martin s Klárou ocitnou, jako by vypadl z fotek socialistických zasněžených měst se šedými paneláky a liduprázdnými ulicemi. Jen mezi těmito se prohánějí zdejší mutanti, protože míra radiace je i po válce vysoká. V epicentru nehostinných podmínek Martin brzy pozná své fyzické i duševní limity a Klára objevuje dosud neznámou vnitřní sílu, která ji kousek po kousku zoceluje, zatímco se jejich společný život blíží k dramatickému konci. Nejpůsobivější je však samotný závěr knihy, který čtenář je tak z hlavy nedostane.

Říše je už svým netypickým konceptem zajímavý literární počin. Přes svůj poněkud rozpačitý začátek, jehož potenciál by se dal víc využít, se rozvine do části plné emocí a zvratů zasazených do skutečně živých kulis, přičemž druhý díl obstojí i jako samostatná novela a fanoušci alternativní historie by si ho rozhodně neměli nechat ujít. Působivé jsou i mapky, ilustrace a výňatky z alternativní Wikipedie, která popisuje historii vzniku a pádu Třetí říše; v závěru pak autor předkládá stručný přehled nacistického impéria, který sám o sobě vyvolává spoustu dalších otázek. Odpovědi na ně se třeba někdy dočkáme v další knize Romana Bureše.

Vydal: Epocha 2020

Autor: Roman Bureš

ISBN: 978-80-7557-246-2

Počet stran: 400