Příběh Jude, mladé lidské dívky, kterou jako dítě unesl její nevlastní otec do nelítostného světa víl, pokračuje…

Jude už není tím slabým člověkem, který snil o chvíli, kdy konečně získá vládu nad svým vlastním životem. Je z ní zkušený špeh, vrah a šedá eminence, která má vliv na Nejvyššího krále země víl. Jenže čím déle její vláda, vystavěná na lžích a křehkých smlouvách, trvá, tím více si Jude uvědomuje, že zrada číhá na každém kroku a z přátel, rodiny a lásky se stávají pouhá prázdná slova.

Každému, kdo by se chtěl považovat za znalce young adult fantasy literatury, nemůže být jméno Holly Blacková neznámé. Tato autorka se zapsala do historie svou knižní sérií z roku 2003, kterou znáte jako Kroniku rodu Spiderwicků. V roce 2018 u nás vyšel první díl její zamýšlené trilogie o Jude Duartové Krutý princ, který nejen u nás sklidil velký úspěch. Podlý král je jeho přímým pokračováním.

V první řadě bych měla poznamenat, že od této knihy jsem si slibovala mnohé. Co si budeme povídat, předchozí díl nasadil laťku pěkně vysoko, co se hutného příběhu, líbivého jazyka a lidských postav týče. Přesto jsem si nemohla pomoct, abych po poslední přelouskané stránce Podlého krále neodložila s trpkým pocitem zklamání.

Dlouho jsem si lámala hlavu nad tím, proč tomu tak bylo. Vždyť autorčin svět na první pohled stále hýřil barvami, její jazyk byl stále stejně rafinovaný a obrazy, které při čtení tvořila v mé mysli, se pořád daly

popsat jen jako velkolepé. Pak jsem ale zabrousila víc do hloubky a ke svému úžasu zjistila, že bych tuto knihu spíš přirovnala k ochotnickému divadlu než epickému filmu, jakým byl první díl. Nenáročný divák možná nepozná rozdíl, ale divadelnímu kritikovi neunikne, že kulisy působí lacině a opotřebovaně, repliky jsou lámané přes koleno a kompars se pyšní zbrojí z lepenky. Může se to zdát jako zvláštní přirovnání, ale v téhle situaci je bohužel trefné.

Problém nastává už krátce po prologu, kdy se dozvídáme, že od událostí, které tak pěkně završily Krutého prince, uběhlo jen pár měsíců. Avšak chování většiny vedlejších postav vyvolává otázky, jestli je všechny zničehonic zasáhla selektivní ztráta paměti. Jak jinak by se k Jude mohly chovat tak mile nebo přinejhorším neutrálně, když vezmeme v potaz, jak mnohé z nich v předchozím díle podrazila, a nebo dokonce napadla? Je neskutečně frustrující vidět, jak všichni všechno prostě hodili za hlavu, protože to tak autorka zrovna potřebovala.

Postavy si prošly svým vývojem, některé k lepšímu, některé k horšímu, jak už to tak bývá. Ale zrovna u růstu charakteru hlavní hrdinky, který by měl být nejmarkantnější, jsem se nemohla rozhodnout, jestli došlo k posunu dobře provedenému nebo ne. Věc se má tak. V Krutém princi jsem kolikrát zapomínala, že jí je jenom sedmnáct let, protože působila velmi silně a dospěle. To s výcvikem, kterého se jí od útlého mládí dostávalo, působilo přirozeně a uvěřitelně. Jenže ve druhém díle ji autorka ořezala na tuctovou young adult hrdinku, jaké vidíte na každém kroku. Mně osobně to nepřišelo jako dobrý tah, ale vzhledem k nízkému věku Jude a cílové skupině čtenářů by se nad tím dalo přimhouřit oko.

Slabinou minulého dílu byly ne zrovna košer romance. Tady bohužel musím konstatovat, že ke zlepšení nedošlo, spíš naopak. Téměř každý vztah, který se v knize mihne, je nezdravý nebo vyloženě toxický. Tolik rudých vlajek, které mi během čtení problesklo před očima, nemohlo být ani na sjezdu komunistické strany. Možná je to tak realistické, já nevím. Příklad bych si z toho ale rozhodně nebrala.

Podlého krále bych nenazvala nutně špatnou knihou, oproti jiným titulům si vedl stále velmi dobře zejména díky spisovatelskému umu autorky. Jen prostě neobstál jako pokračovatel této série, nad kterou v žádném případě nelámu hůl. Jenom doufám, aby si poslední díl, jenž nese název The Queen of Nothing (česky ještě nevyšel), vedl lépe než tento.

Vydal: CooBoo, 2019

Autor: Holly Blacková

Přeložila: Radka Kolebáčová

ISBN: 978-80-7544-823-1

Počet stran: 364 str., brož.