Kam až oko dohlédlo, všude pracovaly tisíce lidí, shrbených, umouněných dělníků se špinavýma rukama, planoucíma očima a mozoly na dlaních. Někteří z nich urovnávali lopatami terén, ti za nimi pak pokládali pražce, zatloukali hřeby do kolejnic či se na chvilku narovnali, aby si utřeli pot a pohlédli na celé to putující mraveniště, jež pozvolna spojovalo sever s jihem a východ se západem…

Railroad Ink
Autoři Hjalmar Hach, Lorenzo Silva
V ČR distribuuje Albi
Počet hráčů 1–6 hráčů
Časová náročnost 20–30 minut
Vhodné od 8 let
Jazyková závislost Česká pravidla, bez textu na komponentech
Rok vydání 2019
Pořadí na BoardGameGeeku 111. (rodinné), 596. (celkově)
Mechanismy Házení kostkami, budování cest, kreslení

Hjalmar Hach a Lorenzo Silva jsou zkušení, i když v Česku ne tak známí designéři. Hach má na kontě třeba Kick Ass: The Board Game nebo The King’s Dilemma, Silva stojí například za i v češtině vydaným Steam Parkem. Na několika projektech pracovali také společně. Jak se povedl jejich nejnovější počin Railroad Ink?

V této hře se stanete inženýrem dopravní sítě, jehož cílem je vyplnit pustinu mezi městy a naplnit ji kolejemi a dálnicemi. K tomu dostanete fixu, herní plán a mazátko. Nepotřebujete tak stoh papírů, jak bývá u podobných her někdy zvykem, což je fajn. Kromě toho přijdou na stůl kostky. Na nich najdete symboly cest a železnic – někdy rovné, jindy zakroucené, někdy nadjezdy, jinde stanice či téčka.

V každém kole jeden z hráčů mrští všemi kostkami. Výsledky jsou pak platné pro všechny hráče – a je čas stavět! Co padlo, to musíte zakreslit, silnice může navazovat jen na silnici, koleje na koleje a podobně. Vaším cílem je vybudovat promyšlenou infrastrukturu, která jednak spojuje co nejvíce výjezdů (tedy políček na kraji mapy), jednak usiluje o nejdelší silnici, železnici, o napojení středu mapy a zároveň se snaží o co nejméně chyb (tedy neuzavřených konců vaší dopravní sítě). V první moment tedy zíráte na to, co vám kostky nadělily, a marně se snažíte zjistit, odkud to celé uchopit, a v další už s vyplazeným jazykem malujete vaše plány.

Kostky bývají zhusta nepřátelsky naladěny, a proto máte k dispozici také zvláštní cesty, jejichž přehled je uveden na každém hracím plánu. Jde o komplexní, na téměř každou situaci napojitelné křižovatky, které vám pomůžou překlepat problematický úsek či vyřešit zapeklitou dopravní situaci. Kdyby takové dílky měli v Praze, nedocházelo by k žádným kolapsům!

Partie trvá osm kol, v nichž ze sebe musíte dostat to nejlepší. Nemůžete mazat staré dílky, jen ty, které jste umístili v aktuálním kole, takže kdo nekoukal v minulém kole až za roh, brzy se bude dívat do zdi. Často musíte poškádlit štěstěnu (ten dílek určitě hodím!) nebo pokrčit rameny a nechat dálnici, ať vede do nikam. Nic, co bychom z českých poměrů neznali, že…

Na konci hry se v duchu eur, jak už jsme zmínili, boduje několik disciplín – spojení výjezdů, nejdelší železnice a silnice, zapojení středu mapy do infrastruktury a hromadění chyb (za něž se body nepřekvapivě odečítají). Kdo nahrál nejvíc bodů, vyhrává! A že výhra v téhle hře rozhodně není zadarmo.

Ačkoliv pravidla vysvětlíte za pět minut, nad samotnými tahy se dá přemítat klidně celé hodiny (což jsem jednou bohužel zjistil doslova). Většina hráčů si ale poradí a partie tak trvá kolem půl hodinky. Hra je neuvěřitelně chytlavá – bavila všechny mé testovací hráče bez ohledu na jejich věk, oblíbený žánr či míru alkoholu v krvi (alespoň dokud viděli na kostky).

Pokud máte pocit, že jste se už vyřádili, můžete hru zkusit pozměnit a použít některé z rozšíření. Ta jsou pro každou edici hry jiná a podrobně se jim věnuje kolega David v boxu. Můžu ale říct, že bude trvat, než se vůbec nasytíte základní hry.

Dvě různé edice hry

Railroad Ink přijel do vlakového depa Albi hned ve dvou edicích, azurově modré a ohnivě rudé. U těch se nijak neliší základní hra: sada kostek je totožná pro obě a síť na vyplnění má stejné rozložení, jen jinou barvu pozadí. Kromě základních kostek ale každá z edic obsahuje ještě dvojice specifických kostek, které vám pomohou, když se vám ohraje základní hra. V azurově modré můžete navíc stavět buď řeky, nebo jezera, je tedy orientovaná na vodní živel a má tvořivou povahu. Naproti tomu, v ohnivě rudé se spíše ničí, máte na výběr mezi moduly s padajícími meteority a lávovými poli se sopkami. Každé z rozšíření se k základní hře přidává samostatně, Railroad Ink tak má celkově pět různých variant. A ty vám vystačí na opravdu dlouho. Navíc, pokud máte obě edice/verze, máte kreslící destičky a vybavení pro celkem 12 hráčů, zabavíte tedy menší mormonskou rodinu.

Railroad Ink funguje nejlépe jako zahřívací hra či jako filler. Pokoušeli jsme se ji dávat na závěr sezení, ale přeci jen, přes své titěrné rozměry je zatraceně zasekávací a ve tři ráno už mnozí hráči nedokážou identifikovat rozdíl mezi silnicí a železnicí. Pokud si dáte partie dvě, už máte vystaráno na pěkný kousek večera, a hlavně zezačátku to po vás mnozí kamarádi jistě budou chtít. Jedna totiž nestačí. V prťavé krabičce s hrou tak naleznete ne autobus, ale rovnou vlak plný zábavy!

VERDIKT
Jednoduchá, ale výborně promyšlená „kreslící“ hra zaujme nejen šotouše a logistiky, ale i běžné hráče všech věkových skupin i žánrových vymezení.