Seznamte se s Reginaldem. Samotářským elektrikářem, který má strach z doteku a kontaktu dalších osob a jeho psem Linekerem, věrným a osobitým společníkem i do nepohody. Oba si žijí poklidně v jedné ze čtvrtí Londýna až do doby, kdy ve městě začínají propukat útoky.

 Je rok 2021 a Londýn padl.

V dnešní době se sice s postapo sci-fi roztrhnul pytel a většina děl funguje na stejném principu – hlavní postava bojuje proti nějakému společenství ve zpustošené zemi a nakonec ji čeká happy end. Nicméně kniha Poslední pes na zemi je všechny uzemňuje svou originalitou a humorem.

Mě osobně toto dílo zaujalo na první pohled už jenom kvůli svému názvu, ale také kvůli obálce. Tu si ovšem musíte prohlédnout sami, abyste pochopili můj zájem, a po přečtení celé knihy se vám bude líbit ještě více.

 Příběh je psán z pohledu dvou jedinců – člověka a jeho psa. Tragicky a komicky (i když ne nutně po celu dobu). Regův pohled nám ukazuje svět z pohledu člověka, který se utápí se své fóbii z otevřených prostor a kontaktu s lidmi a snažícího se přežít ´´apokalypsu´´. Pohled Linekera, Regova psa, je o dosti jednodušší. Lineker zkouší pochopit Rega a svět lidí, má na život svůj vlastní názor a nutno podotknout, že typicky psí názor – jako například co nelze sežrat to ošukej. Linekerova linka je brilantně napsaná, Walker se naprosto vžil do role psa a dokázal úchvatně popisovat veškeré dění jeho pohledem. Dovolte mi citovat ukázku:

Mám totiž hlad. Mám neustále hlad. Je to hlavně tím, že náš bejvák v jednom kuse voní jídlem – nejčastěji kravským mlékem. Je to jak v sýrárně. Ale taky je to kvůli tomu, že jsem pes, a tudíž můj chřtán, břicho a jazyk fungují jako nenasytitelná, pažravá bestie, která má v životě jediný účel – sežrat úplně všechno, na co narazí. Maso, zeleninu, vajíčka, zrní, dřevo, chlupy, hovno – hmm, ano, prosím, těch celou hromadu, děkuji pěkně -, maso, beton, brouky, pavouky, kuřecí kůži, rybí, moji vlastní kůži, Regovu kůži, ovoce, staré ovoce, shnilé ovoce, shnilé maso, samozřejmě i nádobí, kosti, usně, plasty, látky, vln, ponožky, kalhoty, boty, obkladové desky a zmínil jsem už maso? To všecko. Do chřtánu, chramst mlask mňam, díky a dobrou. Až na jablka. Jablka jsou kurva hnus.“

Regova dějová linka se ve srovnání s Linekerovou může zdát podstatně slabší, co se příběhu týče, ale je nezbytně nutná pro pochopení situace v Londýně a dokreslení zbytku děje. Obě linky se výborně prolínají a navzájem doplňují.

Kromě výše zmíněné apokalypsy, musí Reg řešit ještě jednu věc – na prahu jeho dveří se objeví malá hladová dívka a žadoní o pomoc. Autor na tomto případu, krásně vylíčil emoce nejen lidské, ale i psí. Pomoci dívce či nikoli? Zachovat se sobecky anebo jako hrdina? Většina knižních hrdinů by neváhala ani na minutu a holčičce otevřela dveře a pomohla jí, ale Reg ne, jeho osobnost není černobílá a i některá banální rozhodnutí je třeba řádně a důkladně promyslet.

Posledního psa na zemi si majitelé a milovníci psů zamilují hned po první kapitole, na to můžete vzít jed. Ale ani mi kočkomilové se nemusí bát po tomto díle sáhnout. Oběma hrdinů budete držet palce od začátku do konce a možná v jeho průběhu uroníte nějakou tu slzu.

Originální název: The Last Dog on Earth

Překlad: Aleš Kolář

Autor: Adrian J. Walker

Vydalo: Dobrovský s.r.o.

ISBN: 978-800-7390-984-0

EAN: 97880073909840