I přes sedmdesát let od skončení druhé světové války je německá Třetí říše a vše, co s ní souvisí, nedílnou součástí nejen světových dějin. Temná historie nacistů se pomalu, ale jistě integrovala do literatury i filmu, protože kde by také bylo možné najít pro příběh vhodnější padouchy, okultismus i samotné zlo v jeho nejčistší formě?

Antologie Borise Hokra a Leoše Kyši, Ve stínu Říše, je přesně takovým destilátem povídek s nacistickou tematikou. Sedmnáct českých spisovatelů a spisovatelek se s námětem obludné ideologie popralo po svém a ne vždy se jejich fantastické příběhy odehrávají v duchu hesla: „Dobrá nácek, mrtfá nácek“. Ve stínu Říše v sobě propojuje klasickou sci-fi, alternativní historii i prvky dieselpunku a dělí se do tří částí: před válkou, během války a po válce.

První část, Boje začínají, načrtává náladu a drsnou atmosféru ve třicátých letech minulého století. V povídce Oni se Markéta Klobásová věnuje událostem okolo německé expedice do Tibetu pod patronací organizace Ahnenerbe. Povídka o nacistickém démonologovi vyniká především skvělou atmosférou a příjemně mrazivou gradací děje. Opona padá, hra skončila bazíruje na podobném námětu vyvolávání duchů, ale spíš než spiritismu se věnuje počínajícímu vyobcování Židů z divadel. Je škoda, že v poznámkách pod čarou se neobjevil překlad vět z hry o Karlu V. Jitro po zlé noci Tomáše Bandžucha patří k příspěvkům alternativní historie, zatímco Dým nad Mnichovem zobrazuje výbušné dějiny v pravém slova smyslu na pozadí (doslovného) žáru velké lásky.

Část druhá, Boje zuří, se stala zejména doménou pánů spisovatelů, z nichž každý uchopil téma nacismu s invencí sobě vlastní. Dos grojse genereraj Františka Kotlety se nedá číst jinak než na jeden zátah a jedná se o povídku typického „kotletovského“ ražení. Zahrnuje hutnou magii, lepé děvy, trochu dějin i velkou dávku slovanského fištrónu. Pointa, jak jinak než nečekaná, je už jen příjemnou třešničkou na dortu. Tenkrát na Ukrajině čtenáře přivede mezi tankisty, kdy vítězný postup německých vojsk zajišťují duchové padlých. Pavel Fritz chytlavě zachytil především bojové operace i stísněnou atmosféru drsné východní fronty. Ahaswehrmacht Petra Stančíka působí v této antologii trochu jako zjevení. Nejedná se o klasické vyprávění jako takové, ale tvoří ho výňatky z prohlášení, vojenských rozkazů i přepisů rozhovorů, okořeněné o dávku jadrného humoru. Partě Židů árijského vzezření, jimž se podaří integrovat se mezi nacistické vojáky a přispět tak porážce Říše, budete fandit od začátku do konce! Dieselpunkový Meyrink Petra Schinka v sobě spojuje pláže v Normandii i neporazitelnou Ameriku a ukazuje, jak by se válka pro Spojence vyvíjela, kdyby se vývoj zbraní posunul hodně daleko za tehdejší hranice. Příběh o tom, co se stane, když lidé spáchají zlo tak veliké, že je ani peklo neunese, je povídka O lidském dobytku Romana Bureše. Ten si v Propasti času vyzkoušel spojení několika časových realit. Teď zdárně propojil historickou linku s tou nezemskou, pekelnou. Osud druida Broga se tu nenávazně prolíná s putováním dvou démonů a končí tragicky nejen pro něj samotného. Chlad věčnosti Jakuba Maříka by námětem sám o sobě obstál i jako samostatný román. Svět špionáže využívající přízraky a odehrávající se v Londýně působí díky vypravěčskému umu autora tak realisticky, jak jen může.

Třetí část, Po boji, využívá pověstné „co by, kdyby“. Hned první příběh Jana Kotouče, Argentinské probuzení, vystihuje atmosféru 50. let, kdy během vzniku státu Izrael začal hon na nacistické zločince. Nečekaný zvrat v samotném závěru umocňuje přesah povídky a donutí k zamyšlení. Na vlastní kůži Kristýny Sněgoňové je variací na reality show dovolená v protektorátu, kdy lehce ignorantská moderní rodina pozná historii z jiného úhlu. Sněgoňové se podařilo skvěle zachytit jednotlivé charaktery a povídku vygradovat na maximum. Nacimars Dana Černého je vtipnou vsuvkou pracující s podobnými náměty jako Iron Sky nebo Mars útočí. Aneb jaká může být nacistická okupace Marsu po několika generacích. Zbývající povídky Stroj na výrobu havranů Petry Lukačovičové, Jediný člověk Lucie Lukačovičové nebo Digimengele René Vaňka patří k rovněž zajímavě pojatým, bohužel slabším článkům sborníku.

Antologie Ve stínu Říše je počin odvážný i ojedinělý a musím říct, že mi sborník s podobnou tematikou skutečně chyběl. Druhá světová válka ve všech historických i alternativních podobách je stále lákavé a atraktivní téma. Jeho potenciál autoři využili na maximum a myslím, že samotná antologie splnila svůj účel: pobavit, varovat nebo se jen zamyslet nad historií i v její dalekosáhlé alternativní formě.

Autor: Boris Hokr, Leoš Kyša (antologie)
Vydal: Epocha, 2017
ISBN: 978-80-7557-104-5
Počet stran: 656