V oněch dobách neměli na západě žádní lidé trvalá sídliště blíže než tři sta mil od Kraje. V divokých zemích za Hůrkou však žili tajuplní poutníci. Hůrečtí jim říkali Hraničáři a o jejich původu nevěděli nic. Byli vyšší a vlasy měli tmavší než lidé z Hůrky a věřilo se, že mají zvláštní zrakové a sluchové schopnosti a že rozumějí řeči zvířat a ptáků. Toulali se svobodně na jih a na východ až po Mlžné hory, teď jích však bylo málo a zřídka se dali vidět.

J. R. R. Tolkien, Společenstvo prstenu

Pán prstenů: Putování po Středozemi
Autoři Nathan I. Hajek, Grace Holdinghaus
V ČR distribuuje Blackfire
Počet hráčů 1–5 hráčů
Časová náročnost 60–120 minut
Vhodné od 14 let
Jazyková závislost Česká pravidla, české texty na komponentech
Rok vydání 2019
Pořadí na BoardGameGeeku 837. (tematické), 8 549. (celkově)
Mechanismy Pohyb po mapě, různé schopnosti hráčů, modifikovatelný hrací plán, kooperace, roleplaying, deckbuilding

Když se ve FFG rozhodli vytvořit novou aplikaci podporující gigantickou hru a volba padla na RPG v kulisách Pána prstenů, bylo jasné, že je potřeba povolat zkušeného tvůrce. Nathan I. Hajek možná není tím nejprofláklejším jménem, ale pracoval na Descentu, snad nejznámější RPG deskovce. Jeho sidekickem se stala talentovaná Grace Holdinghaus, stojící pro změnu za Panstvími hrůzy, a tedy omlácená spojováním stolní hry a aplikace. Putování po Středozemi přichází nyní na náš trh, a to rovnou v české verzi.

První, co vás zaujme, je obří krabice ve stylu Panství – možná až zbytečně velká, ale aspoň budeme mít kam strkat rozšíření. V ní najdete hromadu karet, mapové dílky, plastové figurky a upozornění, že bez aplikace si s nimi zahrajete tak leda žďuchanou se stolu. Takže stáhněte appku a dobrodružství může začít! Nejprve si každý z hráčů vybere svého hrdinu a nachystá pro něj jeho vybavení, a především startovní balíček karet. Věřte nebo ne, figurkový lotr je tak trochu deckbuilding, a kolem vašeho balíčku karet se točí hlavní mechanismy hry. Potom vám aplikace našteluje vaši první mapu.

Kdo hrál Panství hrůzy, může následující odstavec rovnou přeskočit. Podobnost s touto hrou je totiž více než očividná. Stejně jako v Panství, i zde klikáte na různé „překážky“ – postavy, žetony interakce ukrývající různé skrýše, miniquestíky, překážky či atmosférické doplňky a žetony hrozeb, které obvykle smrdí průšvihem. Díky tomu se cítíte jako v opravdovém RPG. Příprava hry je přitom krátká a jednoduchá, stejně jako pravidla, což je oproti Descentu hlavně pro začátečníky velká výhoda.

Pokaždé, když se musíte postavit nějakému trablu, vaše postava si „hází“ na danou dovednost. Jenže ve hře nejsou kostky, veškeré „házení“ odbude váš balíček. Některé karty v něm disponují ikonou úspěchu, jiné můžete k úspěchu dokrmit žetonem inspirace, které získáváte za průzkum a skrz vaše schopnosti, na dalších nenajdete ani prd. Čím vyšší dovednost máte, tím více karet otáčíte. Asi tušíte, že to není jenom tak. Velice často totiž budete moci provést výzvědy, mrknout na pár horních karet a naštelovat si je podle potřeby, ty momentálně zavazující přitom odsunete na dno balíčku. Vaše šance ovlivnit náhodu je tak obvykle větší než u házení kostek, balíček navíc můžete modifikovat, k čemuž se ještě dostaneme.

Pokaždé, když provádíte výzvědy, si nějakou kartu připravíte tak, že ji položíte lícem nahoru na stůl. Takto připravené karty máte maximálně čtyři a můžete využívat jejich schopnosti. Beravor tak často běhá o kus dál a třeba Aragorn umí dávat rány jako kůň. Boje fungují podobně jako testy dovedností. V appce vyberete nepřítele a kombinací zbraně a dovednosti mu zkusíte vyprášit kožich, že se vrátí s botami od mordorského popela a Dolanským listím v ruce. Skřetí průzkumník, to je jednoraňák, ale takový vrrk se jen tak nedá a útok vrátí. Zranění zde fungují stejně jako v Panství (tedy formou karet s různými schopnostmi, kterých nesmíte nasbírat moc), dokonce včetně strachu. I takový Gimli si může počůrat trenky, když se kolem něj rojí nemrtví!

Váš balíček skládáte ze tří druhů karet: základní, karty hrdiny a karty vašeho povolání, které také hraje významnou roli. Můžete si vybrat, jaké chcete, na výběr jich je šest, třeba kapitán, lupič nebo lovec. Výběr lze dokonce mezi jednotlivými levely měnit. Jakmile naberete zkušenosti, můžete si do balíčku přidat nové karty, což je zmíněný prvek deckbuildingu. Podobně získáváte znalosti, jež vám umožňují vylepšovat vaše zbraně. Mezi levely si tak obvykle dáte menší pauzičku na čurání, cigárko a diskuzi o tom, co má kdo dokoupit.

Jakmile každá postava udělá dvě akce, mezi které patří pohyb, interakce se žetony a boj, začíná fáze stínu. Nepřátelé, kteří ještě nebojovali, se na vás vrhnou, příběh se posune, a protože máte na svůj hlavní úkol časový limit, počitadlo (zde nazvané hrozba) se posune. Takže se radši neflákejte a když jde do tuhého, klidně ignorujete vedlejší quest a necháte nebohé sedláky, aby si poradili sami.

Hrdinové Středozemě

Ve hře se proti Stínu postaví hned šest hrdinů, z nichž některé určitě znáte a některé možná ne. Pojďme si je představit.

Aragorn – syna Anathornova asi není třeba připomínat. Elendilův dědic je univerzální charakter, který umí rozdávat rány, ale obstojí i ve vyjednávání či zálesáckých dovednostech. A Arnor mu tak trochu patří, takže jste vlastně celou dobu doma.

Beravor – hraničářka z dílny FFG je ideálním kandidátem na stopaře. Snad žádný jiný charakter nezná tolik zkratek, tajných stezek a skrýší. Beravor běhá po mapě jako vítr a dokáže urazit obrovské vzdálenosti klidně v jednom kole.

Bilbo – Bitva pěti armád malému, ale zvědavému hobitovi zdaleka nestačila a jeho bralovská krev se probouzí k životu. Logicky se na něj nejvíce hodí role lupiče, ale nenechte se zmást; Bilbo už podřezal nejednoho skřeta. A když se nasvačí, rázem jej přejdou všechny chmury.

Gimli – tank mezi postavami Gimli ustojí neuvěřitelný výprask a nepřátelé by neměli tleskat, dokud scénář neskončí. Glóinův syn se umí vylízat z neskutečných šlamastyk a když se rozzuří, lítají skřetí hlavy. Kolik jich máš, co, Legolasi?

Legolas – přes zženštilý zjev je Legolas chladnokrevným zabijákem, jehož šípy věští smrt. Je hbitý, dobře se pohybuje a výzvy vyžadující obratnost jsou jeho doménou. Díky dostřelu často zabije skřeta dřív, než se k němu Gimli vůbec dostane. A teď koukej, mistře trpaslíku!

Elena – další FFG charakter, elfka Elena, odmítla cestu do Šedých přístavů. Radši bude smutně, nostalgicky sledovat pád Středozemě a na svou harfu k tomu vyloudí pár teskných tónů. Jakmile se ale přiblíží nebezpečí, Elena zahraje skočnou a celá družina pookřeje. Nebo někoho jen tak oddělá. Pod její krásnou vizáží se totiž skrývá srdce bojovníka.

Pár slov bych rád utrousil také k mapě a figurkám. Vaše mise budete plnit na dvou druzích map, menší bojové (kde se ale odehrávají i adventurové zápletky) a větší, z dílků složené mapě. A ta je prostě krásná! Budete se toulat po Severních královstvích, dýchat čerstvý vzduch eriadorské divočiny, obdivovat krásné detaily na mapových dílcích a vůbec, kolikrát se vám bude chtít radši na procházku do Středozemě než do lužáneckého parku či Stromovky. Podobně se povedly i figurky. V tomto základním balení najdete 6 hrdinů a 7 druhů nepřátel, vypadají moc pěkně a až na mapu vběhne zlobr, budete se klepat strachy.

Putování po Středozemi má jen málo slabých stránek. Rozhodně mezi ně nepatří herní mechanismy. RPG rozvoj je na slušné úrovni – descentový byl možná ještě o kousek lepší, ale nákup nových karet do vašeho balíčku a vylepšování předmětů funguje moc hezky. Jedinou nevýhodou je, že chcete hlavně karty s úspěchy, tedy ty nejlepší. Naštěstí jde ale skilly prodávat za plnou cenu, takže můžete novou schopnost odzkoušet a případně vyhodit. Vždycky se ale těšíte, k čemu dalšímu se dostanete.

Mechanismy, které jsme již viděli v Panstvích – především práce s aplikací, ale také třeba zranění – prostě fungují, a co funguje, to nespravuj. Musím ale vyzdvihnout, že v tom prvním Pán prstenů zabral. Appka dobře zastřešuje celou kampaň a dává jí ještě větší variabilitu než v Panstvích. Je natolik užitečná, že se přes její existenci přenesla i manželka (která jinak bytostně hry s appkou nesnáší) a za celou kampaň jsem na toto téma neslyšel jedinou výtku. K dnešnímu dni jsme ještě nemohli odzkoušet finální verzi aplikace a tedy překladu, ale ta testovací vypadala obstojně.

Samotná kampaň je vcelku zajímavá. Její ústřední příběh není nic světoborného, očekávejte ďábelské plány padouchů, hledání artefaktů, prastaré zlo, zkrátka klasika. Tady si tvůrci mohli pohrát víc. Nicméně – kampaň poměrně dobře graduje a docela se těšíte na každý další level. Tomu přispívají i mise samotné, a tady už odvedli designéři dobrou práci. Mise jsou poměrně pestré, pokaždé se po vás chce něco jiného a některé z nich jsou vyloženě adventurní a povídací, s minimem boje. Občas si můžete vybrat, jakému levelu budete čelit, což přispívá ke znovuhratelnosti. Ve většině levelů najdete vedlejší questy, takže budete shánět železo pro kovářku nebo zahánět slepice. Kampaň se také vyvíjí, takže úspěch v jedné misi pomůže v další a když budete kupit selhání, je možné, že vám zlo ve finále ukáže zdvižený prostředníček. Mimochodem, celou kampaň profrčíte za plus mínus dvacet, pětadvacet hodin, ale dost možná budete mít chuť vyměnit hrdinu nebo aspoň jeho povolání, dát si ji ještě jednou a třeba si rozmyslet některá vaše předchozí rozhodnutí.

Atmosféra je i díky grafické stránce parádní. Máte pocit, že skutečně běháte po Eriadoru, že se večer položíte bolaví u ohně a musíte si pofoukat rány, že trol, se kterým jste zkřížili meče a nedokázali ho zabít, bude zítra velkou, strašlivou hrozbou. Přispívá jí i vhodně zvolená obtížnost. Nebudete se nervovat, ale občas dostanete nepěkně po kokosu a některé úrovně prostě nedáte, protože se špatně rozhodnete a nestihnete splnit úkol či nedokážete zabít bosse. Pokud by vám to bylo málo, klidně si dejte těžší obtížnost. Ale pak vás chci vidět!

Velmi kladně oceňuji chytlavost a přístupnost hry. Jakmile lidem vysvětlíte, co mají dělat s balíčkem, máte vyhráno, zbytek víceméně řeší appka. Na to, jak velká a komplexní hra Putování je, je první ponoření lehké a příjemné, žádné biflování tlustých příruček. Scénáře nejsou tak dlouhé jako v Panstvích a většinu zfouknete s přehledem za dvě hodinky. Sakra, klidně si můžete zahrát i s dětmi, a ty možná kombinaci s aplikací zvlášť ocení.

Mohl bych o Putování po Středozemi mluvit ještě dlouhé hodiny, ale pravý zážitek stejně pochopíte, až si hru zahrajete sami. Řeknu jen jedno, za první víkend, kdy jsem ji vlastnil, jsem odehrál 15 hodin. To se mi nestalo zatraceně dlouho. Lepší doporučení vám prostě nedokážu dát.

VERDIKT
Atmosférická, chytlavá figurkovka, která nádherně spolupracuje s aplikací a nabízí spoustu hodin skvělých dobrodružství ve Středozemi.