Zbaven své magické i světské moci, Gavin Guile úpí v cele, kterou připravil svému bratrovi. Zatímco se do jeho mysli vkrádá šílenství, svět se třese změnami. Staronoví bohové povstávají, Sedm satrapií otevřeně válčí s Barevným princem a Řád Zlomeného oka začíná hýbat figurkami včetně Tei. Jakou roli má v tom všem sehrát Kip? A především, jak dopadne jeho nešťastné manželství…?

Brent Weeks je jménem, které na fantastické scéně rezonuje se stále větší naléhavostí. Po jeho trilogii Cesta stínů se pustil do ještě epičtější a rozmáchlejší série Světlonoš, jejíž čtvrtý díl Krvavé zrcadlo je čerstvě k mání na českém trhu. Jak se povedl?

Na začátku vás čeká shrnutí předchozích knih. Kdo neodložil třetí díl před týdnem, nejspíš opakování dost ocení; v sérii je mnoho postav a detailů, které byste jinak mohli zapomenout. Pak už se můžete vrhnout zpět do Sedmi satrapií a přilehlého světa.

Hrdinové poslušně zůstali tam, kde jsme je minule nechali. Kip se vydává na válečné tažení, přičemž nejhorší boj života jej čeká ve vlastní ložnici. Manželství s krásnou Tisis totiž úplně nefunguje a než se tihle dva sladí na stejnou notu, možná bude pozdě. Stejně jako v minulosti, i tentokrát bude jeho mladická naivita a neobratnost kreslit humorné, ale i dojemné a vřelé scény. V druhé linii svého příběhu se Kip musí stát dobrým vůdcem. Nebude to ale snadné; jeho armády se navzájem nenávidí, na světlo světa prosakuje zakázaná magie a ani jeho Mocní nejsou přesvědčení o Kipově neomylnosti. Snad právě nejistota dělá tohoto mladého polychromatika tak živou postavou.

Na opačném spektru významů slova „živý“ se tentokrát ocitl Gavin Guile. Ačkoliv už není hlavním hybatelem děje, čtenář tuší, že jeho osud nebyl dosud naplněn. Zavřen ve své vlastní cele, Guile čeká na smrt z rukou svého otce Androsse, zatímco si krátí čas povídáním s mrtvým mužem. Potlačené vzpomínky vyplouvají na povrch a zdánlivě lesklá hladina Dazenovy minulosti se kalí bahnem jeho hříchů. Co jiného než otrávený chleba mu zbývá? Nechte se překvapit.

Kromě zmíněných postav dává autor největší prostor asasínce Teie a nové Bílé Karris. Obě dvě představují archetyp silných, i když životem zkroušených žen, které odmítají podřídit se nátlaku. Ačkoliv se ocitají mezi kladivem a kovadlinou a jejich spojenci jsou často horší než nepřátelé, dokážou překvapit netradičními řešeními svých problémů, čímž v čtenáři budí sympatie. Zvlášť Teiu, která je na jednu stranu nemilosrdný vrah a na druhou zranitelné dítě, si jistě mnozí fanoušci série s tímto dílem ještě víc oblíbí.

Výstavba příběhu je Weeksovou nejsilnější devizou, v níž opět nezklame. Ačkoliv je Krvavé zrcadlo překlenovací díl a není tak hutný jako ty předchozí, stále umí nabídnout řadu silných, překvapivých a v rámci světa pěkně kacířských momentů. Vyprávění běží svižně dopředu, hází aktérům klacky pod nohy a drží vás v neustálém napětí, co se stane na další stránce.

Weeks poodhalí několik postav, jejich historii, motivaci i přesvědčení, a občas budete zírat – třeba v momentu, kdy se Gavin znovu setká s Dělostřelcem, Teia s Železňákem, když jsou Gavinovi odhalována tajemství jeho vlastní minulosti… Právě v tomto je autorův styl tak úžasný. Ačkoliv zhusta používá bohy a další nadpřirozené bytosti, těžiště děje spočívá v rozhodnutích jednotlivých charakterů, k nímž si tak vytvoříte silný vztah. V tomto ohledu je celá série silnější než třeba Stín krkavce, jehož první díl přesahoval zbytek ságy.

Postupně se nám také kompletuje pravá nátura světa tohoto díla. Dozvíte se více o fungování a principech magie, o souboji božských entit i samotném Orholamovi. Výsledná mozaika nabízí odlišný obraz, než jaký jsme mohli pozorovat v prvním díle. Postupné odhalování univerza, jeho lží a zákoutí je až detektivní záležitostí.

Kniha je napsána jednoduchým, srozumitelným jazykem, protknutým správnou dávkou slovního humoru a troškou událostmi vyžadovaného patosu. Občas vyprávění opepří nepříliš známé slovo, jež obohatí vaši zásobu. Sem tam jsem narazil na překlep, ale myslím, že v díle takového rozsahu není snadné se jim vyhnout.

Zatímco třetí díl série byl sice mostem, ale pevným, železným, působivým mostem, role čtvrtého spočívá především v naladění příběhu na grandiózní finále. Jeho děj není sám o sobě tak silný, nicméně pokud jste se dostali až sem, litovat jistě nebudete. Knížka se čte velmi dobře a na konci budete hodně netrpěliví, jak to vlastně celé dopadne. Už kvůli Gavinu Guilovi.

Autor: Brent Weeks
Překlad: Petra Kubašková
Vydal: Fantom Print, 2019
ISBN: 978-80-7594-021-6
EAN: 9788075940216
Počet stran: 656