Hladový meč je zbraní vykovanou z jazyka Démona z počátku času. Je ztraceným artefaktem z dávných legend, pouhým mýtem, a přece po něm pátrá záhadný učenec Robert z Donglanu. V jeho stopách se vydává i všetečná dobrodružka, komtesa Marie di Blanché. Pod záminkou obyčejného doprovodu aristokratky Lilliane di Jardin se Marie ocitá na jižanském ostrově Kitrina, kde záhy podniká svoje vlastní pátrání. Sama se však pomalu zamotává do sítě záludných intrik v kitrinském paláci. Jaká tajemství skrývá Theofil ze Stavrosu? Jak zemřela jeho první žena? Jaký význam má tetování starého taverníka a co je zač dvoubarevná ještěrka? Pro jednu mladou dívku je to příliš mnoho záhad a tak pomoc nabízí její přítelkyně Marta, kněžka Luciina, která nezahálí a snaží se ze starých, zaprášených svazků získat sebemenší informace. Když však narazí na tajuplnou knihu o jedech, události naberou trochu jiný spád.
Podaří se komtese Marii de Blanché a kněžce Martě odhalit skutečné tajemství Hladového meče?

Případ ztraceného hledače je mnohovrstevnatý příběh, kompilátem severské legendy v prostředí jižanských ostrovů okořeněný o detektivní zápletku. O obálku a další ilustrace se postarala talentovaná Jana Maffet Šouflová.
Styl vyprávění není jednotný a do puntíku odpovídá závěrečné větě knihy: sestaveno na základě písemností. Hlavní část totiž tvoří čtivé deníkové zápisy všetečné komtesy Marie, ve kterých je možné sledovat celé její pátrání včetně vtipných a uštěpačných poznámek. Kromě deníkových záznamů jsou nedílnou součástí i kurzívou psaná vyprávění mimo hlavní komtesinu linku. Ty čtenáři poskytnou možnost nahlédnou na události mimo Kitrinu. Samostatnou vsuvku pak tvoří legenda o Hladovém meči. Archaické vyprávění tu potěší zejména milovníky severských ság nebo artušovských legend. Legenda o Hladovém meči sice čtenáři doplní celý kontext, ale s příběhem tak úplně nesouvisí a zbytečně odvádí pozornost od zbytku děje.
Zápletku je potřeba sledovat velmi pozorně. Záhada tu střídá záhadu a Marie se nezdráhá věnovat svou pozornost sebemenší maličkosti. Děje se tu skutečně hodně, jen těch slepých uliček je tu dost na to, aby základní linka příběhu vyzněla trochu do ztracena. Po rozvláčném úvodu, kdy do hry vstupuje tajuplná kniha o jedech pak příběh nabere rychlý spád a v posledních kapitolách všechno zapadne na své místo.
Pokulhávání zápletky alespoň trochu vyváží prostředí a charaktery postav. Tady je znát, že Müllerová skutečně psát umí. Kitrina je vykreslená velmi realisticky. Neméně zajímavé jsou prostory Luciina chrámu a především jeho knihovny. Je škoda, že těm se text věnuje pouze okrajově.
Hlavní slovo mají v Případu ztraceného hledače převážně ženské postavy. Komtesu Marii, chytrou a podnikavou, si nejde neoblíbit. Trochu stranou zůstává Mariina družka Marta, která, byť podobná Mariině naturelu, zachovává klid Luciiny služebnice. Je škoda, že tady autorka nevyužila potenciálu své postavy namísto jiných, vedlejších.

I když má Případ ztraceného hledače sympatické postavy, snesitelnou míru chytrého humoru, příjemné lokace i zajímavý, čtivý příběh, snadno svádí k dojmu, že se autorka nedokázala rozhodnout, zda se věnovat detektivní zápletce, mýtu o Hladovém meči nebo politickým intrikám. Každá část je originální, ale trochu připomíná výběr oblečení, kdy na sebe navlečete v dobré víře od každého něco, a ve výsledku to příliš neladí. Kniha je sice dobrou odpočinkovou četbou, kdy případem Roberta z Donglanu na prosluněné Kitrině strávíte příjemných pár hodin, ale méně je někdy více.

Autor: Ludmila Müllerová

Vydal: Straky na vrbě, 22. 9. 2018

INSB: 978-80-87364-84-0

Počet stran: 468