Vy a skupinka přeživších s hlasitým křupnutím rozlomíte dveře do budovy, doufajíce, že uvnitř naleznete vybavení, které vám pomůže přežít. Zaposloucháte se – nic. Čistý vzduch. Plížíte se dovnitř, ale už tam na vás čekají. Orkové. Nemrtví orkové. Oči se vám rozšíří hrůzou, srdce vyskočí až do krku a na kratičký okamžik máte pocit, jako by se svět zastavil. Cítíte nával zoufalství. A adrenalinu. O vteřinu později se s válečným pokřikem vrháte vstříc Zelené hordě.

Zombicide: Zelená horda
Autoři Raphaël Guiton, Jean-Baptiste Lullien, Nicolas Raoult
V ČR distribuuje Blackfire
Počet hráčů 1–6 hráčů
Časová náročnost 60 minut
Vhodné od 14 let
Jazyková závislost Česká pravidla, české texty na komponentech
Rok vydání 2018
Pořadí na BoardGameGeeku 106. (tematické), 640. (celkově)
Mechanismy Házení kostkami, kooperace, různé schopnosti hráčů, variabilní herní plocha

Co je to – je to zelené a vráží to do zdi? Tento a mnoho podobných vtipů/hádanek se vyrojilo v době, kdy do Čech začaly pronikat úplně první telenovely (ale nebojte, těm se dnes věnovat nebudeme). Zelená je opět v módě.

Zombicide: Zelená horda je kooperativní ameritrashová hra, zkráceně řečeno – kostky + příběh + atmosféra pro 1–6 hráčů. Za touto veleúspěšnou herní franšízou stojí vydavatelství CMON, jmenovitě designéři Raphaël Guiton, Jean-Baptiste Lullien a Nicolas Raoult. Po Zombicide: Černý mor a rozšíření Wulfsburg nám přináší Blackfire samostatně hratelnou Zelenou hordu. Kdo si zaslouží vyhladit tentokrát? Na poprvé mě název zmátl – zombie bývají tradičně zelené (hnědé, rozkládající se, jak chcete), tak v čem se téma liší od Černého moru? Pokud jste na výše uvedenou hádanku odpověděli Esmeralda, napovím vám. Nekromanti oživili hordu orků. Orčí zombie = zelená na druhou.

Začneme krabicí – Zombicide sice nepatří k nejlevnějším deskovkám, ale věřte mi, že za vaše úspory se vám dostane do rukou značné množství komponent (71 figurek, trebuchet, 133 karet a množství žetonů). Na rozdíl od tematického bratříčka Descenta naleznete uvnitř krabice… další krabici – pořadač, který hezky funguje. Grafika komponent i zombií je vymazlená a líbivá. Jedinou výhradu mám vůči odlišení typů zombií. Je sice hezké, že autoři udělali každého zombíka v originální póze a s malinko odlišnou bederní rouškou, ale pro hru je důležité odlišit orčí běžce od chodců, kteří mají jiné vlastnosti. Jenže všichni jsou zelení se špičatýma ušima (oukej, běžci mají uši o 2 milimetry delší a jsou o chlup hubenější). Po nějaké době se je naučíte rozeznávat, ale barevné odlišení stojanů či nějaký výrazný jednotící prvek by hráčům jistě usnadnily práci.

Během hry se snažíte zabíjet, plnit úkoly a zase zabíjet. Úkoly se obvykle sestávají ze zabíjení. Ale nebojte, občas budete muset i někam dojít nebo vyzvednout nějaký předmět (a u toho druhou rukou odhánět hordy nemrtvých). Každý hráč má na začátku hry k dispozici 3 akce (boj, otevření dveří, prohledávání místností, pohyb, způsobení hluku, uspořádání/obchod s jinými hráči). Po odehrání všech přeživších hrdinů jsou na tahu orčí zombie, které jsou naprogramovány a řízeny hrou. Jejich akce jsou pouze pohyb a boj. A takto pořád dokola, dokud nesplníte všechno, co šlo.

Ve hře na vás čeká 1 výukový a 10 příběhových scénářů, které na sebe nenavazují. U každého scénáře je vždy uveden počet hráčů. Kromě výukového scénáře je u všech ostatních uvedeno 6+ přeživších. Pokud se vás sejde méně, nezoufejte – kdokoli může ovládat více než jednoho přeživšího. Naopak pokud se vás sejde více a máte kompatibilní rozšíření či hru ze série Zombicide, můžete to rozbalit v opravdu velkém stylu. Levelování postav, získávání nových zbraní, odemykání nových možností a schopností napříč scénáři nečekejte. Zombicide je hra pro netrpělivé – dosáhnout maxima schopností hrdiny můžete v každém ze scénářů, ale příště budete začínat znova s čistým štítem. Můžete si třeba vybrat jiného hrdinu v kombinaci s jinou zbraní. Zkušenosti získáváte za zabití zombií (jak jinak) a těch se vám pod nůž, meč či sekeru dostane vskutku mnoho. Takže pokud patříte k lidem, kteří nemají čas scházet se s přáteli na DnD, Dračák, Descent, či jiné hry na pokračování, Zombicide: Zelená horda je přesně pro vás.

Na rozdíl od zmíněných her, i příprava je velmi jednoduchá a časově nenáročná – poskládáte mapu, rozdělíte si hrdiny a zbraně a můžete začít. Co mě velmi potěšilo, je (sic plastová) deska přeživších, na které si vyznačíte počet zkušeností, životů, jednotlivé schopnosti i vybavení – žádné žetonky srdíček, mraky karet se schopnostmi, které se rozletí, když do stolu někdo omylem v zápalu boje vrazí. Zombicide vychází z konceptu her na hrdiny, ale je podle mě vhodnější pro začátečníky či pokročilé hráče, kteří si chtějí jen trochu zalaškovat s kostkami a zrelaxovat se popravou pár desítek zombií. Ale pozor. Jednotlivé postavy mají málo životů a nedají se léčit – ve chvíli, kdy jeden z přeživších hrdinů zemře, nemá do konce hry co dělat. Tenhle princip nemám osobně moc ráda, protože koukat na vaše přátele, jak hodinu hrají po té, co vás hrdinně obětovali… Přiznejme si, není to moc záživné.

Pravidla vás mohou trochu zaskočit svou délkou. Ale nebojte se, jsou psaná vyloženě pro začátečníky, všechno je doplněno o grafiku s příklady a všechno se opakuje znovu, a znovu, a zase znovu. Nechybí ani přehledný rejstřík s odkazy a stručný přehled herního kola. Samozřejmě si autoři a vydavatelé museli trochu přihřát franšízí polívčičku, takže v pravidlech najdete i odkazy na další hry a rozšíření ze série Zombicide (dokonce popis jak zacházet se speciální figurkou nekromanta, kterou si ale nejprv musíte koupit, jejda…). K pravidlům se vztahuje i moje největší výtka – v případě Dračího ohně se popis v pravidlech a na kartách rozchází. Uznejte sami, pochopili byste z popisku karty Pochodeň: „Proveďte akci. Odhoďte Pochodeň z ruky a umístěte žeton Dračí žluči v dosahu 01. Tím vytvoříte Dračí oheň“, že na vytvoření ohně musíte mít karty dvě (nikoli pouze Pochodeň) a Dračí žluč musíte umístit pomocí jiné karty na políčko předem? Naštěstí i přes nešťastný popis na kartě je v pravidlech postup vysvětlen správně a pochopitelně a jiné chyby či nejasnosti, na které je potřeba si dát pozor, tam nejsou.

Až do tohoto okamžiku se Zombicide: Zelená horda zdála být kopií Černého moru, že? Co tedy hru odlišuje od předchozích Zombicid? Jedno slovo: TREBUCHET. Obléhací zbraň pracující na principu vahadla, pro laiky prostě katapult, který vám bude sloužit k dalšímu zabíjení. Obsluha trebuchetu vyžaduje trochu toho strategického plánování – nesmíte s ním vjet do vody, k pohybu na další pole spotřebujete 3 akce a k vystřelení jakbysmet. Střílet můžete bez ohledu na to, co vám leží v cestě – křoví, zátarasy, budovy, spoluhráči, orkové, to vše vás nebude trápit, když budete ovládat trebuchet. Dostřel je neomezený, nejbližší pole, na které uvidíte, je ve vzdálenosti 2. Můžete si vybrat i munici, kterou to budete do zombie orků sypat – štěrk, kterého je víc, ale nezpůsobí takovou škodu, či pořádné šutráky, které zmasakrují i orčí zombie zrůdy (neboť v zelené hordě záměrně chybí zbraně o síle útoku 3, které jsou třeba k jejich eliminaci. Vaší jedinou nadějí tak jsou už zmíněný Dračí oheň a právě trebuchet).

Zombicide: Zelená horda je na první pohled epickou záležitostí, ve které si užijete nějakou tu trošku strategie a spousty hodů kostkami. Je to vstupní hra do světa deskových RPG pro začátečníky, která dokáže zabavit i velkou herní partu. Nelze se ubránit srovnání s jinou epickou fantasy hrou od Blackfire, a sice Descentem. Každá z her má něco do sebe, Zombicide je jednodušší, rychlejší a jsou to pouze jednotlivé scénáře, Descent si pak užijí zkušenější hráči, kteří mají dostatek času na přípravu každé hry a na odehrání celé kampaně.

VERDIKT
Zombicide: Zelená horda je hezky vypadající jednoduchá rubačka, která potěší všechny milovníky RPG. A zombií. A katapultů.