Ďábelský profesor má ve svém tajemném hradu mnohé poklady: Da Vinciho zápisník, Excalibur či Archu úmluvy. Spojte se s kolegy dobrodruhy a zachraňte některé z nejslavnějších světových pokladů. Rychle aktivujte správné páky a spínače, najděte cestu přes zamknuté dveře a zachraňte čtyři poklady dříve, než profesor ukryje ve své tajné skrýši další čtyři poklady!

Ďábelský profesor a Citadela času
Autoři Matthew Dunstan, Brett J. Gilbert
V ČR distribuuje Blackfire
Počet hráčů 2–4 hráči
Časová náročnost 30–45 minut
Vhodné od 8 let
Jazyková závislost Česká pravidla, české texty na komponentech
Rok vydání 2017
Pořadí na BoardGameGeeku 2 559. (celkově)
Mechanismy Házení kostkami, kooperativní hra, různé schopnosti hráčů, pohyb po mapě

Počin studia Funforge Ďábelský profesor a Citadela času (v Česku vydal Blackfire) je kooperativní rodinná hra nesoucí se v duchu únikových her. Autory hry jsou duo Matthew Dunstan (rozhovor: 1. díl, 2. díl) a Brett J. Gilbert, kteří spolu už vytvořili například Costa Ricu a Elysium. Po grafické stránce je hra velmi zdařilá. Čistý design s trezorovými dveřmi na víku krabice upoutá pozornost na první pohled. Zámek s počítadlem v podobě velkých mosazných hodin vyobrazený na herním plánu na vás dýchne steampunkovou atmosféru devatenáctého století. Jak karty hráčů, tak karty pokladů a samotný herní plán jsou přehledné a umně vyvedené. Jediné, čemu nerozumím, je volba fontu pro název hry na krabici. Už z dálky uvidíte nápis Citadela času – avšak teprve poté, co hru vezmete do ruky a prozkoumáte ji zblízka, zjistíte, že nad tím je ještě malilinkatý nápis „Ďábelský profesor a…“. Zda se jedná o záměr a jde o jakýsi podtitul série her „Ďábelský profesor a…“ skutečně netuším. Nechme se překvapit.

Jak se Citadela času hraje? Na výběr máte z pěti hrdinů, kteří se pyšní vskutku vzletnými tituly – Amélie Osudová (Paní náhody), Irena Tikavá (Královna času), Oskar Klapka (Vládce spínačů), Eduard Drátek (Pán mechanizmů) či Norbert Běhounek (Mistr pohybu). Během přípravy hry náhodně umístíte tři poklady do různých místností tajemného hradu a figurku ďábelského profesora do laboratoře. Zároveň položíte do každé místnosti po jedné pasti. A protože dobrodruhové musí mít vždy trochu toho štěstíčka, budou některé z pastí již od začátku hry vypnuté. Jste nezvanými hosty, kteří se snaží vyrvat ukradené exponáty ze spárů ďábelského profesora, takže vám nezbude nic jiného než se do hradu vplížit oknem některého ze sálů. Stejnými okny opět vyskočíte v případě, že by hrozilo vaše dopadení.

Cílem hráčů je vyzvednout čtyři poklady dříve, než je profesor stihne ukrýt. Každý z pokladů má na sobě vyobrazeny spínače, které je potřeba vyřadit z provozu, abyste si ho mohli odnést. Podle počtu spínačů je odstupňován i čas, který k záchraně pokladů máte. Žetony symbolizující zbývající čas umístíte do středu plánu na hodiny.

Ve svém tahu mohou hráči zahrát až 3 běžné akce. Vybírají si z pohybu, otevření dveří, vypnutí pasti a vyzvednutí pokladu. Zároveň má každý hráč možnost využít 1 speciální akci, kterou si volí ze svého balíčku karet (ten je pro každého dobrodruha specifický). Na konci tahu musí hráči vždy hodit kostkami určujícími tah profesora – ten se buďto bude pohybovat po hradě, nebo bude ukrajovat ze zbývajícího času. Navíc se vždy posune ukazatel hodin. Jakmile se dostane na políčko se značkou pokladu nebo dokonce na políčko za ní, profesor ihned tento poklad ukryje ve své tajné skrýši. Zdálo by se, že profesor pochodující po hradě není takový problém, ovšem opak je pravdou – v každé místnosti, do níž vkročí, ihned zapne všechny vypnuté spínače a zavře všechny otevřené dveře.

Pravidla jsou přehledná a stručná, na 11 stránkách se během půl hodinky dozvíte vše, co potřebujete. V průběhu hry nenastala jediná chvíle, kdy bychom museli cokoli dohledávat. Zároveň jsou pravidla doplněna o ilustrace, takže pokud neradi čtete, nemáte se čeho bát, textu je vskutku pomálu. Stejně tak text na kartách – balíček hráče se skládá ze 6 karet, které se velmi rychle naučíte.

Vzhledem k souboji s časem a povaze hry bych se nebála Citadelu označit za variaci na únikové hry. Na rozdíl od klasických únikových her však neluštíte rébusy, ale snažíte se optimalizovat a naplánovat svůj tah tak, abyste vypnuli veškeré spínače a vyzvedli poklad dřív, než vám vyprší čas. Díky tomu má hra skvělou znovuhratelnost. Po herní stránce vše šlape, jak má. Tahy jsou svižné a plánování dalších kroků také nezabere mnoho času. Vzhledem k tomu, že vybíráte maximálně 4 ze 6 akcí, máte do hodinky dohráno.

Největší mínus hry je náhoda. Ať už totiž plánujete, nebo ne, vše se změní po hodu kostkami. Podíl náhody je tak vysoký, že někdy nelze poklad zachránit, i kdybyste se rozkrájeli – když vám na kostkách padne několikrát po sobě zrychlený posun ukazatele hodin, nedá se nic dělat. Stejně tak vám může plány překazit figurka profesora, která nejenže znovu zapne vypnuté spínače, ale dokud setrvává v místnosti s pokladem, je nemožné poklad vyzvednout. Existuje jedna možnost, jak toto pravidlo obejít pomocí speciální pasivní schopnosti jedné z postav (mistra pohybu), ale v průběhu hry budete moci aktivovat jen 1–2 speciální schopnosti postav, které se navíc mohou vyčerpat. Otázkou tedy zůstává, nakolik je potřeba opravdu plánovat a vše důkladně promyslet. Za takový herní zážitek bych si dokázala představit o něco nižší cenu – v kategorii rodinných a kooperativních her patří Ďábelský profesor a Citadela času na českém trhu k těm dražším (v porovnání třeba se Záchranáři, Zakázanou pouští či ostrovem). Hra se cenově blíží k větším a složitějším kooperativním hrám jako třeba Zima mrtvých nebo Robinson Crusoe, což jí trochu ubírá na přitažlivosti.

VERDIKT
Ďábelský profesor a Citadela času je pěkná kooperativní hra pro rodiny s dětmi nebo občasné hráče, kteří si chtějí užít zábavu a nevadí jim vysoká míra náhody.