„Tak rychle rychle, už jsou zásoby naloženy? Máme už konečně čtvrtého člena posádky? Tak nasedat a vyrážíme přes moře, kořist nečeká a jen jeden klan vstoupí do legend!“

Nájezdníci ze severu
Autor Shem Phillips
V ČR distribuuje REXhry
Počet hráčů 2–4 hráči
Časová náročnost 60–120 minut
Vhodné od 12 let
Jazyková závislost Česká pravidla, české texty na komponentech
Rok vydání 2015
Pořadí na BoardGameGeeku 75. (strategické), 112. (celkově)
Mechanismy Umisťování dělníků, správa karet na ruce

Novozélanďan Shem Phillips je příkladem splněného snu herního designéra. Donedávna kytarista v místní kapele, který se rozhodl zúročit svou lásku ke hraní a pomocí Kickstarteru vydat na veřejnost pár svých vlastních herních nápadů. S vikinskou ságou …of the North Sea, ilustrovanou osobitě svébytným makedonským kreslířem The Mico, trefil do černého.

Prostřední a asi nejzdařilejší díl trilogie, Raiders of the North Sea, nám na české stoly přinášejí REXhry jako Nájezdníky ze severu. Jedná se o worker placement se dvěma zajímavými změnami proti klasickým euroidním WP: jednak, v souladu s vikingy, se sem tam dočkáte nějaké té přímé zákeřnosti mezi hráči, kteří se díky kartám posádky mohou vzájemně okrádat o prostředky či si jinak házet klacky pod nohy, a jednak kolo neprobíhá klasickým „položíme všechny své pracanty a pak jdou všichni domů“ – místo toho hráč ve svém tahu jednoho pracovníka položí, jiného vezme a spustí obě akce. Díky tomu vlastně hra ani žádná kola nemá a odpadá zdlouhavá (a pro worker placement typická) režie mezi herními koly. Navíc vás tím mechanismy občas nutí k suboptimálnímu pořadí akcí. Musíte vybírat (jako první) jednu akci z těch, které nejsou obsazeny workery, a jako druhou jednu akci z těch obsazených, což není vždy v souladu s vašimi plány.

Jinak jde ve hře o to vždy ve vesnici (=základní políčka pro WP) nasbírat dostatek proviantu, vyrobit mince, nabrat karty posádky do ruky, najmout si některé z nich za mince na svou loď a konečně s tím vším vyplout přes moře na místa, která můžete vyplenit. Míst k plenění je omezený počet a kdo dřív přijde, ten dřív mele. Občas vám při plenění posádka umírá, za což sice získáváte nějakou „slávu“, ale zdržujete se nutností najímat členy nové. Každá karta vesničana (potenciálního člena posádky) má dvě schopnosti, jednu permanentní, dokud je v posádce, a jinou jednorázovou, pokud se zrovna do posádky nehodí a hráč se jí chce zbavit odhozením z ruky.

Hráči se střídají v tazích „polož vikinga – seber vikinga“ a políčka k plenění se vyprazdňují, dokud nedojde ke splnění jedné ze tří závěrečných podmínek hry, což se stává za 90–120 minut. Pak dojde k zúčtování pár zdrojů vítězných bodů, které se počítají až nakonec, a (to už nijak překvapivé není) hráč s nejvyšším skóre je vítězem.

Celá hra velmi pěkně funguje a její balance mezi taktickým pokládáním dělníků a náhodností karet posádky či hodů kostek stojí příjemně uprostřed „euro“ a „ameri“ hráčských táborů. Ačkoli jsou to
Nájezdníci a o nájezdy jde především, existuje více možností, jak si namíchat vítězný point salát: žetony obětí náčelníkovi, které přinášejí vítězné body za odhazování konkrétních kombinací surovin, posádka poskytující VB za konkrétní plenění, časté umírání a tím sbírání slávy… jak kdo chce. Míst k vyplenění je akorát tolik, abyste neměli pocit, že se hra vleče déle, než zaslouží, ani že je utnutá příliš rychle. The Mico navíc dodal hře roztomile nadlehčené až komiksové vzezření. Nájezdníci ze severu byli nominovaní na Kennerspiel des Jahres 2017. Ačkoli nominaci neproměnili, už jen fakt, že si v Německu takto vysoko cení zélandsko-makedonský produkt prakticky neznámého herního designéra, musí znamenat, že Nájezdníci ze severu s sebou nesou svěží vítr do známých herních mechanismů… a do plachet drakkaru.

Kdybych nedržel palce i lokalizaci Explorers of the North Sea, rozhodně bych je Nájezdníkům dal nahoru.

VERDIKT
Svižný worker placement se zajímavým novým konceptem „polož dělníka – seber dělníka“, trochou mezihráčské vikinské zákeřnosti a pěkným vizuálem. Díky různým schopnostem karet posádky bude každá hra jiná, ale vždy zábavná.

Michal Stárek