Jako mezi kladivem a kovadlinou. Tak se cítí Harald, když jej na norském území dožene dánská invaze a on se postaví na stranu obránců. Ve hře je mnohem víc; třeba prokleté anglické zlato nebo žena tak krásná, že se rozbuší srdce i jemu, cynickému vědmákovi. Jenže osud nemá pro jeho přání příliš mnoho pochopení…

Martin Sládek už není na české literární scéně nováčkem. Na kontě má sbírku postapokalyptických povídek Nabídka, která se neodmítá… a z novel složenou knihu Hodina vlků, kde jste se poprvé mohli setkat s Haraldem, jenž je i tentokrát hlavním hrdinou. A jak se povedl samostatný román Hladová smečka?

Hlavní zápletku jsme již nastínili, takže bych ji jen krátce doplnil. Čeká nás poctivé vikinské dobrodružství, ve kterém se jarlové přetahují svými dlouhými prsty nejen o majetek, ale také o čest. Svět představuje alternativní historii okořeněnou menší porcí nadpřirozena. Charakterizoval bych jej jako kombinaci Sapkowského školy a temného středověku, což mně osobně vyhovuje. Sládkovo pojetí fantastiky sice není příliš originální, což ale nevadí, a hlavně, autor zbytečně neplýtvá zázraky a kouzly. Tím i tématem trochu připomíná nestora české fantasy Jaroslava Mosteckého, i když rozdíl ve zkušenostech je pochopitelně dost poznat.

Samotný příběh funguje docela solidně. Nad Haraldem a jeho parťáky se vznáší předzvěst smrti, hon střídá bitku a tu zase dobrodružná pasáž, a pokud si vydechnete u ohně s pohárkem medoviny, počítejte s tím, že další katastrofa už klepe na dveře. Nevšiml jsem si žádných výraznějších nelogičností, závěr je dost smutný a dost milý, aby mě uspokojil. Sládek své postavy nešetří a v duchu dark fantasy je nechává trpět – za vyšší dobro, za jejich zločiny nebo prostě jen tak. Protože sever. Zároveň, i když se autor snaží o špinavou, nelítostnou atmosféru, jen málokterá nechutnost vám přijde z gruntu prvoplánová.

Co se hrdinů týče, nejspíš si jich moc nezapamatujete, ale pár z nich má potenciál vás oslovit. Tím myslím zejména barda Ilbora, který, ačkoliv se občas chová jako úplný idiot a dost připomíná Marigolda ze zaklínačských knih, mě docela bavil a příběh o jeho ostudě byl pěknou pasáží knihy. Také se mi velice líbil Jakthund, jehož role je v příběhu dost nevděčná a on se stává zápornou postavou v podstatě proti své vlastní vůli. Samotný Harald je prototypem tichého, vlastními démony štvaného, alkoholického drsňáka, který se ale nakonec vždy zachová férově. Nic proti tomu, nijak mi nevadil, jen by jej možná bylo dobré trochu víc odlišit a zvýraznit některé jeho vlastnosti. Vždycky mě ale potěšily chvíle, kdy se pouští do magických experimentů. Jednak připomínají klasickou DrD alchymii, jednak si na tomto poli Harald není příliš jistý, takže se občas klepete s ním, zda vše nepohnojil a v dalších minutách nevybuchne nebo neumře na otravu.

Kladným bodem je přesvědčivé nastudování reálií. Jasně, ty z vás, kteří mají rádi severskou mytologii či třeba jen podobnou literaturu, asi ničím nepřekvapí, přesto mně všechny ty drakary, longhausy a gambesony udělaly radost. Nevadilo by mi ale, kdyby se příště autor nebál zabrouzdat ještě víc do detailů a hlouběji nám přiblížil život v této nelítostné době.

Bohužel, kniha by potřebovala důkladnější redaktorskou a korektorskou práci. Objevuje se v ní poměrně dost chyb (zejména čárky občas zahaprují), občas se opakují slova, sem tam by bylo dobré něco umazat. A v textu jsou strašně nadužívány tři tečky… Škoda, tohle jsou věci, které by se daly vyřešit. Ale není to tak zlé, aby vás to odradilo od čtení.

Martin Sládek předvedl v jedné ze svých snad raných prací obstojný výkon a výsledkem je průměrná, ale čtivá fantasy. Nezařadí se sice mezi legendy, ale to vůbec nevadí, protože s ní strávíte příjemný čas a o to podle mého názoru jde v tomto žánru především. Těším se na další autorovo dílo a velice mě zajímá progres, kterého dosáhne. Protože, jak říká teta Kateřina, talent zde nesporně je.

Autor: Martin Sládek

Vydal: Mystery Press, 2018

ISBN: 978-80-7588-057-4

EAN: 9788075880574

Počet stran: 288

Marek Dvořák