Avengers: Infinity War je již devatenáctý snímek v rámci universa studia Marvel MCU. Snímek je součástí tzv. Fáze III, se sedmi filmy nejrozsáhlejší fáze universa. Třetí Avengers začínají uzavírat  desetileté universum, které začalo prvním Iron Manem. Režii si vzala na starost osvědčená dvojice Anthony a Joe Russoovi, která stojí za druhým a třetím Kapitánem Amerikou (zejména druhý díl patří mezi nejpovedenější snímky v rámci celého světa Marvelu). Do kin tak nedávno dorazil megalomanský opus, který je rozdělen na tři jednoduché dějové linie, objevily se v něm téměř tři desítky známých postav a rozpočet snímku se pohyboval někde mezi 300 až 400 miliony dolarů.

Před tím, než se vrhnu na samotnou recenzi, je dobré připomenout předchozí snímky, na které Infinity War dějově navazuje. Konkrétně se jedná o filmy Kapitán Amerika: Občanská válka, Avengers: Age of Ultron a ostatní filmy z Fáze III: Doctor Strange, Strážci Galaxie 2, Thor: Ragnarok a Black Panther.

Hlavní postavou Infinity War je, i přes ostatních téměř třicet jiných postav, záporák Thanos (Josh Brolin). Diváci ho budou během filmu milovat, litovat, nenávidět a zároveň obdivovat. Jedná se bez jakýchkoliv pochyb o nejlepšího padoucha v rámci MCU. Sama dvojice režisérů se nechala slyšet, že by ráda na plátna kin dostala nového záporáka kalibru Darth Vadera. A podle mě se jim to povedlo. Thanosův cíl je zničit polovinu populace z téměř humanitárního důvodu: při íredukci populace na obydlených planetách (nejde jen o Zemi), se otevře cesta k blahobytu všem těm, kteří čistku přežijí, a tím údajně nastanelá rovnováha ve vesmíru. Aby se mu to ale povedlo, musí Thanos získat šest Kamenů nekonečna, díky nimž by mohl ovládat prostor, realitu, sílu, mysl, duši a hlavně čas. Thanos kameny shromažďuje po celém vesmíru, ale u některých je to obtížnější úkol než u jiných, protože jsou pod dohledem nebo v přímém vlastnictví členů Avengers. Ke slovu se tak dostá Black Order, Thanosovi elitní služebníci. Nejvíce prostoru dostává zvláštní stvoření jménem Ebony Maw. Maw je daleko větší psychopat než sám Thanos a ve filmu to dokazuje zejména ve scénách s Doctorem Strangem.

Z kladných hrdinů dostává nejvíce prostoru Thor a není obtížné pochopit, proč tomu tak je.. Má totiž nejen zajímavou dějovou linku (bohužel téměř celá unikla do trailerů), ale i další scény, kterými má celému filmu co nabídnout. Druhým členem Avengers s nejdelším časem na plátně je Tony Stark a já to jen kvituji. U něj a jeho Iron Mana totiž celé universum začalo, navíc je vzduchu cítit i  určitá spojitost s hlavním padouchem. Na Iron Manovi je vidět, že dospěl a je připraven položit i vlastní život, aby odvrátil zkázu, která na Zemi čeká. Ostatní mají na plátně  zhruba stejně času, za což zaslouží pochvalu režiséři, ale hlavně scénáristické duo Christopher Markus a Stephen McFeely. Ti velmi chytře rozdělili kladné hrdiny do skupineki, díky čemuž má divák krásný přehled o jednotlivých hrdinech a jejich zápletkáchu. A to je důležité, protože počet postav je na jeden film opravdu požehnaně. I tak se ale dočkáme individuálních momentů, těžkých rozhodnutí a dilemat, která v konečném důsledku zákonitě někomu ublíží.

Díky rozdělení postav dochází i k povedeným humorným scénám: např. setkání Iron Mana a Doctora Strange, kteří se neustále špičkují a trumfují se. Pak tu máme ale i vážnější setkání, při kterých jde o život, a tehdy jde humor naštěstí stranou. To je rozdíl oproti třetímu Thorovi, kde po každé vážnější scéně přišlo odlehčení a humor, to u Infinity War nečekejte. Začátek filmu sice je vtipnější a hraje na odlehčenější notu, ale jak v příběhu přituhuje, hrdinové si uvědomují, že jde opravdu o hodně a film se ladí do temna. Divák si v tu chvíli vůbec nemůže být jistý, pro koho si přijde smrtka, film je prostě plný příjemných i nepříjemných překvapení.

Akční scény jsou, jak je u režisérského dua zvykem, přehledné, s propracovanou choreografií, při které jsou pohledným způsobem využity schopnosti jednotlivých hrdinů. Vizuál, od efektů, přes scenérie až po kostýmy, je prvotřídní kvality s precizním řemeslným provedením. Tempo snímku parádně uhání vpřed, dalo by se říci, že jdeme z akce do akce, takže není šance se nudit ani vteřinu.

Laťku nastavili třetí Avengers pořádně vysoko a bude zajímavé sledovat, jestli ji příští rok snímek Avengers 4 (na podtitul se stále čeká) překoná. Režijní duo tento epický komiksový kolos zvládlo s noblesou, a i přes jednodušší děj (plus některé postavy by si zasloužily více času), to asi lépe natočit ani nešlo. Avengers: Infinity War jsou krásným úvodem do završení deset let budovaného světa. A je jen dobře, že se tvůrci s hrdiny nemažou a nebojí se některým hrdinům postavit do cesty Smrt. Třešničkou na tomto dortu je Thanos, z jehož pohledu se film v podstatě odehrává. A až po titulcích vás napadne, že jde „pouze“ o první půlku dvojdílného finále. A nenechte si ujít potitulkovou scénu!

Moje hodnocení: 90%