Už se vám někdy stalo, že jste se procházeli (typicky o víkendu) a najednou jste narazili na několik skupinek podivně vypadajících individuí s čelovkami, která seděla, kde se dalo (na lavičkách, židličkách, karimatkách, či obrubnících), a zarytě hleděla do papíru? Pak vězte, že jste se stali svědky právě probíhajícího závodu.

Oč běží?

Šifrovací hry nebo zkráceně šifrovačky jsou převážně noční závody v luštění zakódovaných zpráv (šifer) připomínající klasické honby za pokladem. Týmy o 2-5 lidech na startu obdrží počáteční instrukce ke hře a první šifru. Šifra může mít nejrůznější podobu, od hudební nahrávky, přes sadu obrázků až po zdánlivě nesmyslný text. Úkolem hráčů je objevit zakódovanou polohu následujícího stanoviště, kde obdrží další šifru. Tímto způsobem se týmy snaží prokousat šiframi až k vytouženému cíli. V závislosti na hře a prostředí mohou být stanoviště od sebe vzdálená stovky metrů, ale i kilometry. Trasy jsou vedeny kolem zajímavých míst a přes naučné stezky, takže i milovníci přírody si přijdou na své. Začátek nočních závodů bývá v pátek či sobotu odpoledne a končí následující den v poledne. Poslední dobou přibývá i tzv. denních šifrovaček, které začínají v dopoledních hodinách a končí večer téhož dne, takže pokud se necítíte na to sedět ve 4 hodiny ráno na chodníku a přemýšlet, vyzkoušejte tuto variantu.

Historie

Jak již bylo zmíněno – šifrovačky připomínají honbu za pokladem a z těch se nejspíš i vyvinuly. Příběhy, kde se parta mladých lidí snaží rozluštit záhadu, se u nás odjakživa těší velké popularitě, vzpomeňme například Rychlé šípy Jaroslava Foglara nebo třeba filmovou adaptaci Toma Sawyera Páni kluci z roku 1975. Noční „bojovky“ pak jsou nedílnou součástí každého letního tábora, což, přiznejme si, zažil v dětství téměř každý z nás. V zahraničí se můžete setkat s tzv. Scavenger Hunt, kdy je vaším úkolem splnit zadané úkoly v časovém limitu (jedná se však spíše o úkoly a výzvy zábavného charakteru). Šifrovačky plné logických hádanek a luštění jsou český vynález. Na počátku byla tma – přesněji řečeno TMOU! Roku 2000 si partička lidí z Brna řekla, že zkusí vytvořit noční šifrovací závod. Úspěch byl nečekaně veliký, komunita fanoušků začala narůstat a z TMOU se stala každoroční podzimní akce. Nové závody začaly přibývat jako houby po dešti (a podhoubí se postupně prorostlo i na Slovensko). V současné době byste jen těžko hledali jarní či podzimní víkend, kdy žádná šifrovačka neprobíhá. Po nočních závodech se objevily i denní závody, závody pro děti, pro páry, pro příznivce automobilové přepravy, víkendové pobyty s táborákem a šifrováním a mnohé další. TMOU si však zachovává výsadní postavení mezi soutěžemi – považuje se za jednu z nejtěžších (ne-li úplně nejtěžší) šifrovačku a je snem každého týmu uspět v kvalifikaci a proluštit se až do cíle. Být vítězem TMOU (nebo alespoň členem týmu, který do cíle došel), to už něco znamená.

A na to, jak se šifrovačkami začít, se podíváme v dalším dílu.

Kateřina Szostoková

About The Author