V pirátském přístavu Tortuga je vždycky živo. U břehu kotví galeony, na jejichž hlavním stěžni se třepotá vlajka s lebkou, v krčmě se piráti bijí na nože kvůli falešným sázkám a po pláži se pod rouškou tmy plíží stíny obtěžkané truhlami s ne zcela legálním obsahem. Králem pirátů se ale stane jen ten nejbohatší. Budete to právě vy…?

Tortuga
Autoři Jay Cormier, Sen-Foong Lim
V ČR distribuuje Piatnik
Počet hráčů 2–4 hráčů
Časová náročnost 35 minut
Vhodné od 8 let
Jazyková závislost Česká pravidla, komponenty bez textu
Rok vydání 2014
Pořadí na BoardGameGeeku 8 538. (celkově)
Mechanismy Aukce, házení kostkami, sbírání sad

Jay Cormier a Sen-Foong Lim jsou sehraným duem, které má na kontě řadu společných zářezů, jmenujme například Belfort nebo Junk Art. V Česku zatím žádná jejich hra větší díru do světu neudělala. Je otázkou, zda se to podaří Tortuze, ale nepředbíhejme.

Na začátku hry se uprostřed stolu rozloží ostrov, kolem kterého se válí žetony pokladů, a každý hráč nafasuje zástěnu na tajné hody kostkami a vlastní desku. Na té je k dispozici pět chlívků, každý reprezentuje jinou akci, a prostor pro vaše poklady. K tomu obdržíte kostky a prvním hodem partie začne. Na kostkách vám můžou padnout symboly jednotlivých akcí. Těch je celkem pět – rozšíření flotily, nábor posádky, hon za pokladem, přepadení (v podstatě námořní bitva) či loupež – a každý má také jinou číselnou hodnotu. Na šesté straně kostky je žolík použitelný jako libovolná akce, na některou se ale hodí víc a na některou méně, což zjistíte na vaší zástěně.

Každý hráč hodí kostkami a vybere kombinaci stejných či žolíky doplněných symbolů, jejichž akce by rád realizoval. Takto se postupně zbavíte všech kostek, přičemž je přiřazujete do chlívků na vaší desce. Až mají všichni hráči přiřazeno, přichází vyhodnocení akcí. To se ale týká jen dvou hráčů, kteří mají na kostkách v daném chlívku největší součet hodnot na kostkách! Celou dobu tak musíte po očku špiclovat kamarády, kdo se chystá útočit a kdo verbuje posádku. Akce jdou také vylepšovat, pokud se zbavíte kostek dřív než protihráči.

Proč chcete mít obrovitou flotilu a bandu krvežíznivých pirátů? Protože čím víc jich máte, tím víc uvezete truhel, a o ty tu jde. Truhly se postupně přesouvají z vašeho tajného ostrova (na desce) přes posádku a flotilu (její velikost určuje jak množství zde uložitelných truhliček, tak kostek pro akce přepadení a loupež) až do Tortugy, kde jsou bezpečně uloženy. Který z hráčů má jako první šest truhliček v Tortuze, uzavírá partii a vítězem se stane majitel nejvíce bodů. Ty získáte za všechny truhly, které jsou v přístavu nebo na cestě, za jejich barevné kombinace a také za žetony pokladů, jež získáváte v rámci akce hledání pokladů. Až na pár detailů teď chápete principy, takže se jukněme, jak to celé funguje.

Nejsilnější stránkou Tortugy je – kromě parádní grafiky včetně moc hezkých kostek – právě zmíněná „dražba“. Je hezké, že vám padla pětka na hledání pokladů; když tam dva soupeři položí po třech kostkách, akorát marníte prostředky. Musíte pořád sledovat, kdo hraje s čím, kdo na co rezignoval a kde je druhé místo lepší než protáhnutí pod kýlem. Další nával na mozek představuje rozhodnutí, zda si nechat slabé kostky a díky tomu se vylepšit, nebo radši házet dál a doufat, že výsledek bude lepší.

Velká míra náhody je zároveň největším otazníkem týkajícím se kvality hry. V podstatě si nemůžete zvolit strategii, protože záleží na tom, co jste hodili. Máte zkrátka rozdané karty a snažíte se z nich uplést devítiocasou kočku, která zapráská. Jasně, podobnou námitku jde vztáhnout prakticky na všechny hry s kostkami, ale přesto – pokud chcete rozšířit posádku a padá vám pořád jenom honba za pokladem, můžete klidně sníst dělovou kouli a stejně s tím nehnete. Ne nadarmo označoval Stevenson piráty jako Rytíře štěstěny!

Kladně hodnotím přátelské tempo hry. Všichni hází a přemýšlí naráz, takže nikdo moc dlouho nečeká, a s pravidly znalými hráči vám tak budou truhly přibývat jako o život. Můžete si navzájem škodit, ale ne tak, aby se někdo rozplakal, na což si poslední dobou potrpím – šikana nejslabších kusů se zkrátka nekoná, a to je dobře. A ještě jedno upozornění, hra je sice papírově hratelná ve dvou, ale ani to nezkoušejte, svůj potenciál naplní až ve třech či ideálně čtyřech kusech.

Tortuga je jednoduchá kostková hra, která cílí především na mladší ročníky, jež si chtějí vyzkoušet pár chvil v kůži Dlouhého Honzy Silvera (nebo pravděpodobněji Willa Turnera a Jacka Sparrowa). Zároveň si přitom snadno osvojí mechanismy, které se opakují ve stovkách jiných her, což se bude v jejich budoucí kariéře deskohráčů jistě hodit. Zkušené hráče podle mého názoru tak neosloví; na to je v ní příliš málo taktiky. Na druhou stranu, chrastit kostkami mě baví, a ne vždy máte čas a energii vytahovat olbřímí ameritrash. Jako relaxační hra tak může Tortuga zafungovat docela slušně.

VERDIKT
Jednoduchá kostková hra nabízí zajímavou kombinaci mechanismů a dobře sedne hlavně mladším milovníkům pirátského řemesla.

Marek Dvořák

About The Author