„Jednoho dne odhalí spojení našich dosud oddělených znalostí tak hrozivá zákoutí reality, a děsivou pozici lidstva v ní, že z toho odhalení buď všichni zešílíme, nebo utečeme od tohoto děsivého světla poznání do klidu a bezpečí nového věku temnoty…“

H. P. Lovecraft

Panství hrůzy
Autor Nikki Valens
V ČR distribuuje Blackfire
Počet hráčů 1–5 hráčů
Časová náročnost 120–180 minut
Vhodné od 14 let
Jazyková závislost Česká pravidla, české texty na komponentech
Rok vydání 2016
Pořadí na BoardGameGeeku 9. (tematické), 21. (celkově)
Mechanismy Pohyb po lokaci, házení kostkami, kooperativní hra, hraní rolí, různé schopnosti hráčů, modifikovatelný herní plán

Panství hrůzy už dlouho předcházela reputace jedné z největších her, jež se kdy objevily na českém trhu (a to jak cenovkou, tak krabicí). Navazuje na tradici vydavatelství Blackfire spojenou s vydáváním hrůz a mystérií plných her z lovecraftovského univerza. Po Arkham Horroru, Temném znamení a Eldritch Horroru se jedná o čtvrtou samostatnou hru z tohoto světa v češtině. Autorkou hry je Nikki Valens, která převedla původní koncept od Coreyho Konieczky do druhé edice, jež se od té první liší především existencí appky nahrazující gamemastera. Ten v první edici řídil hru proti vyšetřovatelům, podobně jako třeba v Doomu nebo Descentu. Nikki Valens se podílela i na loňském příběhovém kousku Legacy of Dragonholt.

Pojďme už ale konečně k samotné hře, jejíž obří krabice ovládne každý deskoherní prostor, kde se objeví za doprovodu tajemných zvuků z aplikace. Uvnitř najdete spoustu figurek, jejich podstavce, kostky a desky vyšetřovatelů. Ty pravé hody ale začnou až s hromadou karet a mapových dílků (oboustranných), které vám teprve rozzáří oči (proč ne figurky? – k tomu se dostanu). Velikostně je krabice mírně předimenzovaná, figurky by se vešly i naležato a zbytek obsahu je v podstatě „2D“. Že by příprava na rozšíření?

Velkým pozitivem Panství hrůzy je překvapivý fakt, že nachystat partii a začít hrát (včetně vysvětlení pravidel) je otázkou pár minut, což oceňuji nejen já, ale i všichni, se kterými jsem hru testoval. Jediné, co totiž potřebujete, je rozdat karty a vybavení vyšetřovatelům, nachystat balíčky karet do oddělených hromádek a na stůl rozmístit několik základních desek místností s žetony. A můžete se vrhnout do víru záhad.

Každé kolo má fázi vyšetřovatelů a fázi mýtů (tzn. zla, tajemna, duchovna,…). V té první se vy a vaše skupinka pohybujete po panství, prozkoumáváte a odhalujete nové místnosti, řešíte hlavolamy a snažíte se vyřešit záhadu, která vám byla představena v úvodu scénáře. Pokud už se po panství spolu s vámi pohybují i postavy a příšery, střetáváte se s nimi. Všechny důležité aktivity provádíte jednak na herním plánu (fyzický přesun figurek), jednak v aplikaci. Interaktivní formou tak například objevíte tu nový kousek vybavení, tu indicii, která funguje jako střípek do mozaiky příběhu, nebo třeba otevíráte dveře a bojujete s příšerami (s pomocí kostek). Celkově jde o naprosto hladký zážitek, appka se s herním plánem doplňují, navíc se koukáním do displeje (doporučuji tablet!) nerozptylujete od hraní hry, ale spíše se do ní noříte víc a víc.

Ve fázi, kdy se vás hra snaží šikanovat, se podle algoritmů aplikace rodí nestvůry, hýbou se k vašim postavám, útočí, děsí a k tomu se čas od času stane nějaký malý podrázek (jako třeba nečekaný útok na jednu z postav). Rozhodně si budete moci gratulovat, pokud tuto fázi přečkáte bez úhony. V průběhu partie se před vámi otevírá více či méně hrůzný příběh, ve kterém mnoho šťastných chvilek neprosvítá. Scénáře jsou hodně odlišné a propracované, některé zvraty vám vyvolají takové mrazení po zádech, že se pod vámi roztřese židle. A když se vám odporoučí k pánu jedna z postav dvě kola před koncem, poznáte pořádnou dávku frustrace. Výhodou je, že ani po dohrání scénáře není zralý k zahození, ale můžete ho zkusit znovu (třeba když jste neuspěli, nebo když jste uspěli, ale ne dostatečně), čímž se prodlužuje trvanlivost hry. Nicméně, musím zmínit fakt, že čtyři scénáře sice zabaví na slušných 20–30 hodin, ale mohlo jich být v základní krabici více (chyběly mi hlavně kratší scénáře pro méně trpělivé spoluhráče).

Použití aplikací ve hrách

I přesto, že československé deskoherní publikum patří ke konzervativnější „německé“ větvi, si u nás již několik her trouflo přijít v češtině i s appkou. Před rokem situaci zmapoval Marek ve svém článku. Neškodí si ale historii připomenout. V podstatě první počin byl kousek Alchymisté od slovenského mladíka Matúše Kotryho. Tam použití appky silně přispívalo ke kvalitě zážitku, dodávalo pocit „opravdového míchání lektvarů“. Další kousek byla bitva proti šmejdu z vesmíru na základě oblíbené herní série XCOM. A tam byla appka natolik důležitá (hrálo se v realtimu) a dobře vymyšlená, že tvořila prakticky půlku zážitku. XCOM milujeme a jeho kvality v podstatě utlumily konzervativce v nás, takže jsme od té doby appkám otevření. Další, poměrně novou, kategorií deskových her, kde by mohla appkám kvést pšenka, jsou únikovky. Za zmínku stojí například Unlock!, který v češtině vydává Blackfire. Taky největší atmosférická pecka loňska, This War of Mine, má svoji appku. Bez ní se ale při partii obejdete, appka přináší interaktivitu do prohledávání a pár dalších vychytávek, bonusem jsou tematické zvuky ke hře. A taky zatím není lokalizována. Nejčerstvější přírůstek do lokálního rybníčku je doprovodná appka k nedávno lokalizované hře od REXherPrvní Marťané: dobrodružství na rudé planetě.


Zbytek partie svým průběhem připomíná ostatní kousky z dané kategorie. Vyšetřovatelé mají v každém kole dvě akce, mohou si pomoci svými speciálními schopnostmi, jsou nuceni udržovat se ve fyzické i psychické pohodě, sbírají vybavení a hází kostkami zkoušky několika typů (síla, vůle, znalosti, obratnost, vliv). Důležitá je samozřejmě spolupráce, síla zla nepřeje individuálním výkonům a hrát si na hrdiny se krutě nevyplácí. Jednou z vychytávek, které se mi na hře líbily, jsou karty zranění a strachu. Mají totiž dvojí funkci: rubem vzhůru simulují žetony zranění nebo strachu, z lícové strany pak mají konkrétní efekt, který je na kartě vypsán. Tuto vychytávku jsem více než uvítal, u podobných her jsem vždy bojoval s manipulací s otravnými žetony zranění a děsu, které jste pořád třídili, ztráceli a občas snědli. Karty jsou mnohem praktičtější.

Jako velmi dobrou hodnotím variabilitu hry, nabídne spoustu oboustranných destiček a k tomu vám appka před očima vykouzlí pokaždé jiné schéma místností či terén, se kterým se musíte poprat. Včetně vybavení a prvků, které daný dílek obsahuje. Kromě toho, že aplikace celou hru řídí, má ještě další využití. To se skrývá v její funkci tvorby atmosféry, i díky appce hraje Panství hrůzy z pohledu atmosféričnosti nejvyšší ligu, což je podpořeno ambientní hudbou a zvuky v aplikaci.

Nejlepší aspekt hry pro mě byla její schopnost pohltit vás i vaši skupinku. Žádné klouzání po povrchu, tady jste kompletně vtaženi do světa strachu a šílenství. Lovecraftovské téma (horor, mysteriózní příběhy) někomu nemusí sedět, ale já ho mám rád už od doby, kdy jsem poprvé hrál Temné znamení, moji vášeň potom silně přiživil vynikající Eldritch Horror. V podstatě jsem rád, že Panství hrůzy nevyšlo loni, ale až letos. Masakrózní bitvu mezi ním a This War of Mine bych asi psychicky neunesl, a tak je dobře, že každý z titánů atmosférického hraní vyšel u nás v jiném roce. Jsem zvědav, zda v této disciplíně ještě letos tuto březnovou vlaštovku vůbec něco překoná.

Zakomponování appky do hry, které přináší možnost vzniku stále nových scénářů (už chci další na výběr! Ideálně bezplatně 😀 ) a tak hru nadále udržuje živou, to je pro mě směr moderních deskovek. Ne, že by takto měly vypadat všechny, ale semikooperativní režim mi tolik nevyhovuje a takto mi hra chutná nejvíce (čestné výjimky Běsnění Drákuly a Doom jsou natolik specifické, že použití appky v mých očích neumožňují).

Po probrání se ze zážitku mám ke hře jedinou výtku. A ta mrzí o to víc, že se objevila u takto obrovského a propracovaného kousku. Figurky. Nejsem žádný wargamer, ale takto špatné figurky jsem ještě neviděl. Ve stojáncích pořádně nedrží a kvalita jejich opracování je nedostatečná. Přitom designově jsou celkem povedené. Když to srovnám s tím naším výletem na Kokořín…ehm tedy s figurkami například z Kmotra od CoolMiniOrNot, tak je rozdíl prostě viditelný. Styď se, FFG!

Tuto lehkou pachuť ale spláchne pořádně výživná porce pozitiv. Atmosféru jsem již zmínil tolikrát, že sám sobě zním jako kolovrátek. Detektivní napětí, pohlcující zážitek, hladké propojení hry s appkou, to jsou devizy, kterými Panství hrůzy boduje. A jako bonus sám osobně ve hře vidím další důkaz, že český trh se zase o něco posunul.

VERDIKT
Panství hrůzy je ultimátní atmosférická nálož, která skvěle využívá aplikaci. Doporučuje 9 z 10 lovecraftologů, desátý hodil 4 neúspěchy při zkoušce na vůli a odebral se do náruče nepříčetnosti.

 

 

 

Komentáře

komentářů