Rhona Longová je mrtvá. Nebo ne? Vzpomíná si přece, že ji zavraždily stroje, které se vymkly svým pánům a zahájily válku, na jejímž konci má být zničení lidstva… Proč si ale nepamatuje nic jiného? Kým byla před svým znovuzrozením? Jakou roli má v boji proti umělé inteligenci? A především – jak má vysvětlit svým přátelům a milenci, že jí klonování nesebralo duši, ale tam vevnitř je to stále ještě ona?

Hayley Stoneová je mezi autory nováčkem a Machinace jsou prvním románem z jejího pera, který kdy spatřil světlo světa. Předtím už si na konto připsala několik povídek (Caesura, Troubleshooting). Jak její lákavou anotací vyzbrojený debut dopadl?

Předně bych rád předestřel první informaci – Machinace je podle mého názoru spíš kniha pro dívky než pro chlapce. Záměrně neříkám ženy a muže, protože mám pocit, že „teens“ jsou ti, kteří si knihu užijí nejvíc; zkušený čtenář by možná preferoval něco náročnějšího. A proč pro dívky? Ačkoliv anotace zní jako z Terminátora (který je ostatně v knize zmíněn), reálně čekejte spíš něco na způsob young adult se silnou romantickou linií.

Skoro bych řekl, že milostný trojúhelník, ve kterém hraje Rhona (z jejíhož pohledu je příběh vyprávěn) bláznivě zamilovanou dívku, vědec Samuel oddaného milovníka bez sebemenší naděje na úspěch a Camus zdánlivě nedobytného pana Božského, tvoří ústřední téma. Pokud si na podobné příběhy potrpíte, jste na správné adrese. Jestli ale hledáte spíš šeredné, špinavé postapo, bude na vás těch úvah, kdo koho vlastně miluje a proč, nejspíš až mnoho. Trošku to shazují i zmíněné silně šablonovité charaktery, které vás málokdy něčím překvapí. Možná budete mít pocit, že je Camus idiot a že Rhoně jde spousta věcí moc snadno, ale tomu neříkám překvapení. Dialogy nejsou špatné a pár vtípků se vyloženě povedlo, i když citovat postavy v hospodě asi nebudete.

Druhou dějovou linií je válka proti strojům. V protiatomových bunkrech se plánují strategické tahy, umělá inteligence bombarduje svět a hledá poslední zbytky odporu a přeživší se klepou hrůzou pokaždé, když se rozsvítí červená kontrolka. Posud vše v pořádku. Co mi ale přijde škoda, že si autorka moc nehrála se světem a popisy. Reálný důsledek je ten, že se sice bojuje proti strojům, ale vy vlastně ani moc netušíte, jak vypadají. Občas jim zasvítí kontrolka, občas ukápne informace o plastových krytech nebo jejich taktice. Ale že byste po dočtení knihy znali deset typů robotů, jejich vzhled, funkci, zbraně, silné a slabé stránky, s tím vůbec nepočítejte. Pokud si na technické detaily v knihách potrpíte a Marťana máte přečteného pětkrát, tahle knížka vás nejspíš moc neoslní.

Akční scény nejsou přes nedostatek kvalitních popisů špatné a celkem se jim daří budovat v čtenáři napětí, což okoření také občasná smrt některých postav. Rhona je sympatická ve své živelnosti, v tom, že se do věcí vrhá po hlavě a v bitvě stojí vždycky v první linii. Také díky těmto pasážím se knížka poměrně příjemně čte. Děj je jednoduchý a srozumitelný. Sice klišovitý a občas ne úplně uvěřitelný, ale přesto kniha poměrně příjemně odsýpá a nejslabší stránkou jsou tak Rhoniny vnitřní monology o tom, proč ji Camus nemiluje. Jednoduchost Machinací je ale lehce dvojsečná. Mnozí čtenáři by jistě ocenili nějakou tu tajemnou vedlejší linii, pestřejší slovní zásobu či vědecký termín, který stojí za prohnání googlem.

Machinace jsou průměrnou knihou, která pobaví zejména mladší ročníky či milovnice sci-fi, jež si potrpí také na milostné romány. Trošku jí chybí něco navíc, nějaká opravdu silná stránka, na druhou stranu, v žádné disciplíně také vyloženě nepropadá. Takže pokud vás láká téma, proč po ní nesáhnout?

Autor: Hayley Stone
Překlad: Johana Eliášová
Vydal: Albatros Media – Plus, 2017
ISBN: 978-80-259-0713-9
EAN: 9788025907139
Počet stran: 360

Komentáře

komentářů

About The Author