Vydejte se s námi na dalekou cestu do minulosti, do onoho kouzelného momentu, kdy jako důsledek mnoha procesů vznikl zázrak – první život. Ponořte se do mikrosvěta bakterií, které se ve válce o přežití musí adaptovat a rozvíjet, aby se v budoucnu mohly proměnit v něco tak dokonalého a složitého jako rostlina, živočich či člověk. Cesta trvající stovky milionů let začíná právě teď a tady…

BIOS: Genesis
Autor Phil Eklund
V ČR distribuuje Fox in the Box
Počet hráčů 1–4 hráči
Časová náročnost 60–120 minut
Vhodné od 14 let
Jazyková závislost Česká pravidla, české texty na komponentech
Rok vydání 2016
Pořadí na BoardGameGeeku 301. (tematické), 1 791. (celkově)
Mechanismy Házení kostkami, draftování karet, simulace

Phil Eklund je známý jako tvůrce komplexních, sofistikovaných her, jež kromě zábavy nabízí také poučení. Do Česka už od něj dorazil mnou velice oblíbený Pax Renaissance, Neanderthal a na cestě je BIOS: Megafauna (preview), která volně navazuje právě na Genesis. Jak si hru o tvoření života užijete?

Asi nejhorší překážkou, kterou musíte cestou k bičíkům a DNA překonat, jsou pravidla. Musíte se jimi prokousat – a osobně se obávám, že právě v tomto spočívá největší past hry. Když si pustíte výukové video (sdílený projekt Deskofobie a Davida Hanáčka z Fox in the Box), po nějaké té hodince se dostanete do stavu, kdy budete tušit, co se od vás čeká. Pokud to zkusíte jen s tištěnými pravidly, přeji vám hodně štěstí. Jistě, po světě patrně běhá řada chápavějších jedinců než já, ale přesto trvám na tom, že seznamování s hrou má do příjemného intuitivního učení pravidel daleko. Určitě by šly zpracovat lépe – po první kapitole „A o čem hra vlastně je?“ budete mít dojem, že je čas doplnit doktorát z mikrobiologie, a takhle by to podle mě být nemělo.  

Pokud se ale obrníte hroší kůží, čeká vás – jak je to u Eklunda obvyklé – parádní herní zážitek. Nejprve se na stůl vyskládají takzvaná refugia, tedy oblasti, ve kterých je potenciál ke vzniku života ve formě many. Vy disponujete jednak žetony biontů, kterými zkusíte nastartovat motor života, jednak katalyzátory, jež slouží jako platidla. Pokud hráč umístí svůj biont na refugium a navíc se mu podaří dobrý hod kostkou, získá tím svoji první bakterii. Zoo Tycoon otvírá brány!

Vaše bakterie disponuje čtyřmi „chlívky“, ve kterých se ukrývají podle barev rozdělené chromozomy vznikající z biontů a many. Mají odlišnou funkci – některé získávají katalyzátory, další umožní přehazovat kostky v rámci darwinovského hodu, jiné pomáhají vašemu organismu neumřít na otravu kyslíkem. Jenže organismus, který stagnuje, je dřív nebo později stejně odsouzen k zániku. S každým darwinovským hodem se v jeho stavbě můžou vyskytnout chyby, které snižují jeho šance na budoucnost. Proto je zde pořizovací fáze, ve které utrácíte vaše katalyzátory a nakupujete mutace, jež vylepšují vaše bakterie. Dobrá bakterie je zmutovaná až běda, díky čemuž jí přibývají chromozomy a zvláštní schopnosti.

Jakmile se vašemu malému Tamagotchi podaří rozvinout se, můžete je vylepšit a pořídit si váš první makroorganismus, například trilobita, řasu nebo hvězdici. Zaujmete tak místo v potravním řetězci – první hráč jako rostlina, později se pořadí upravuje na základě metabolismu. Zkrátka, rychlejší žere pomalejšího. Do vašeho cíle ale máte ještě pořád daleko. Když vaší mořské potvoře výměnou za katalyzátory nakoupíte všechny orgány, vyvine se do suchozemského tvora, takže můžete získat třeba hmyz, houbu nebo rozkošného obojživelníka. Každý živočich je ale po přechodu na souš citlivý, takže pozor, radši mu rychle pořiďte játra, žaludek nebo kokon na vajíčka. Nechcete, aby vyhynul při první katastrofě, že ne?

Zatímco si všichni hráči vesele rozvíjí své bakterie a organismy, každé kolo otáčíte jednu kartu události, které vám sice otevírají refugia, ale jinak s sebou přinášejí jen radiaci, extrémní výkyvy teplot nebo rakovinu. Jakmile otočíte poslední kartu, hra končí a vítězem se stane ten, kdo nahrál nejvíc vítězných bodů. Ty dostáváte za všechno živé, co máte na stole – čím vyvinutější formy organismu jste dosáhli, tím lépe. Jeden bod jako cenu útěchy získáte také za každý organismus, který vaši péči nepřežil. No, za křečka a želvičku jsem v dětství nedostal ani to…

Další zvláštností hry jsou parazité. Každý z hráčů má jednoho, a jakmile je vhodná příležitost, šup s ním ke kamarádově bakterii! Parazit se na ni přilepí, ukradne jí jeden chromozom, a dokud nepojde nebo není vytlačen, veze se jako profesionální černý pasažér. To se projevuje hlavně tak, že se sám vylepšuje za katalyzátory hráče, k jehož organismu se přisál. Parazité vesele kolují po stole a snaží se ubližovat soupeřům, co jim síly stačí, a přidávají už tak komplexní hře další prvek.

Pravidel, variant a mechanismů je zde celá řada a nemá smysl je vyjmenovávat, to hlavní navíc nyní chápete. Jak tedy hra působí? Základní principy pochopíte velice rychle, první kola partie jsou velmi jednoduchá a dají vám dost času se rozkoukat. Některá pravidla navíc můžete pro začátek zjednodušit či vyřadit. Postupně na sebe nabalujete další znalosti a na konci první partie se z vás stává stratég schopný přemýšlet pěkných pár tahů dopředu. A v ten moment zjistíte, že vás hra začíná fascinovat a že máte chuť si ji dát znovu. Zprvu náhodná či intuitivní rozhodnutí se s nabranými zkušenostmi mění v mistrovské tahy a než se nadějete, stáváte se predátorem pravěkého oceánu či alespoň roztomile zeleným mechem.

Trošku paradoxně zde hrají poměrně velkou roli kostky. Pokud vaší bakterii pořád padají prokleté pětky a šestky způsobující atrofie, je možné, že většinu partie strávíte jako zakrslá amyloidová hydrolýza a jen smutně sledujete, jak je každá vaše mutace okamžitě deformována a zničena. Podobně je to i s událostmi. Pořídíte si bakterii bez zelených chromozomů, a než stihnete dokoupit odpovídající mutace či aspoň vitamíny, dvakrát po sobě přijde vysoká koncentrace kyslíku a jste zase tam, kde jste začínali – s holým zadkem a smutnou trofejí v podobě mrtvé bakterie hypnotizujete kostky a doufáte, že tentokrát oživíte z refugia něco pořádného. Co ale musím ocenit je fakt, že štěstěna je stejně vrtkavá pro všechny a hráč, který se před chvílí chlubil rozvíjejícím se ploštěncem, už smutně míří s lopatou na hřbitov a vavříny mezitím krade jeho kolega s malou a chudou, zato živou bakterií. Neříkej hop, dokud nepřeskočíš zde tak platí dvojnásob. I přes slušnou míru náhody jsou ale vaše rozhodnutí stále klíčová, takže se na kostky při prohře nevymlouvejte.

Hra umí být také slušně škodolibá. Často máte možnost se soupeři vetřít na refugium, které by se mu hodilo, parazitem mu odstranit důležitý ochranný chromozom a podobně. Velice také oceňuji, kolik nabízí herních variant. BIOS: Genesis můžete hrát i kooperativně či dokonce sólo! Pokud tak nemáte soutěživou náladu, není problém, zkuste raději společně přežít nástrahy divokého vesmíru a vytvořit co nejdokonalejší organismus.

Bonusem navíc jsou, jak je to u Eklunda typické, bohaté flavour texty plné zajímavých doplňujících informací. Jakmile už víte, co a jak, můžete si při čekání na spoluhráčův tah zkrátit čas zkoumáním vašich tvorů, mutací a událostí doslova hýbajících vesmírem. Další texty pak doplňují pravidla (i když u těch bych byl radši, kdyby byla vylepšována spíše směrem ke srozumitelnosti než informační bohatosti).

Grafická stránka není špatná. Na to, že v podstatě není úplně co zobrazovat – fantasy armády se přeci jen kreslí lépe než kondenzace thioesterů – jsou kartičky pestrobarevné, pevné a dohromady na stole vytváří mix, na který se dobře kouká.

BIOS: Genesis je specifický kousek, který vybočuje z řady a nabízí originální zábavu v netradičních kulisách. Jeho menší nevýhodou je nutnost nastudovat přeci jen složitější a ne dvakrát přehledná pravidla. Jakmile ji ale překonáte, čeká vás úžasný zážitek, při kterém budete svědky zrození života a výborně se pobavíte.

VERDIKT
BIOS: Genesis nabízí originální strategický zážitek v netradičních kulisách, který od dokonalosti dělí jen srozumitelněji zpracovaná pravidla.

Komentáře

komentářů

One Response