Na území, které nikomu nepatří, stojí Šedý dům. Je starý, oprýskaný a zvenku působí pochmurně, ale poskytuje útočiště dětem, kterých se rodiče potřebovali elegantně zbavit. Děti jsou totiž rozbité, pochroumané, poslepované – prostě všelijak postižené. Domu vládnou zákony, které jsou jeho obyvatelům svaté. Děti nemají jména, ale přidělují se jim přezdívky. Vozíčkář Kuřák vybočuje z první skupiny všemi směry. Až s ním její členové ztratí trpělivost a vyšoupnou ho do čtvrté skupiny, ve které teprve začíná poznávat, jaká dobrodružství a zároveň nebezpečí dům může ukrývat.

Mariam Petrosjanová se v roce 1969 narodila v arménském Jerevanu. Vystudovala uměleckou školu a do roku 2007 pracovala pro Armenfilm, kde vytvářela kreslené filmy. V roce 2009 vydala třídílný román Dům, ve kterém…, jenž napsala v ruštině. Za tento literární kousek z pole magického realismu si vysloužila několik nominací, ale i vítězných cen – například Ruskou cenu pro nejlepší knihu napsanou rusky autorem ze zahraničí. Zatím byl přeložen do osmi jazyků. První díl se jmenuje Smečka ze čtvrtého pokoje, na něj navazuje Osm dní šakala a série se končí dílem Prázdná hnízda. Kromě trilogie vydala v roce 2014 krátkou pohádku Pes, který uměl létat.

Chlapci žijí ve skupinách, které se spíše podobají organizovaným gangům. Každou vede nedotknutelný vůdce, mají svoji historii a tradici. Často se mezi skupinami strhávají rvačky ať už kvůli území, nebo kvůli reputaci jejich členů. A ještě častější jsou roztržky uvnitř gangů. A každá skupina má nějaký výrazný ztotožňující rys, který její členy spojuje. Kuřák je vyloučen z první skupiny kvůli příliš extravagantní obuvi. Konzervativním Bažantům se totiž nezdály Kuřákovy červené tenisky a fakt, že chlapec, jak už napovídá jeho přezdívka, kouří. A proto je přestěhován do ložnice čtvrté skupiny.

Tam Kuřák zažije nefalšované prostředí domu – drsné rvačky, silnou závislost na nikotinu a pití míchaných drinků zahrnující přezrálé jehličí. Kuřákův příběh vozíčkáře ale není jediný, který vás vtáhne do tajů domu. S jeho příběhem se prolínají i další části knihy, ve kterých je ukryt příběh chlapce bez rukou nebo krátké zážitky ostatních obyvatel domu. A stejně tak, jako čtvrtá skupina zakazuje vlastnictví hodinek a jiných přístrojů ke sběru času, se s chronologií v knize popasovala Petrosjanová. Časovou linku mezi příběhy ostatních buď objevíte, nebo si ji tam můžete alespoň představovat.

Čtení knihy je neobyčejným zážitkem. Přítomnost magického realismu je opravdu v převaze. Takže knihu budete buď milovat, nebo nenávidět. Ale v obou případech nečekejte nudu, normálnost nebo dospěláckou křeč. Chlapecký svět autorka natolik pozměnila, že v první části knihy můžete tápat – já určitě tápala. A nepřidá tomu udělování přezdívek, zvláštní rituály nebo celkové pojetí tajemství, která dům skrývá. Ale o tom to je.  Postupné čtení vás sice v některých věcech osvítí, ale velká část nejasností vám po prvním díle zůstane skryta.

Autorka kladla důraz na detail. Ačkoli je realita, kterou popisuje, značně pokřivena, nemáte problém s vytvářením obrazů ve vaší mysli, protože je stimulována opravdu kvalitním popisem. Takže i když kolikrát nevíte, co se vám díky čtení tvoří v mysli za obraz, určitě je barevný a dokreslený mnoha detaily. Kromě lesu, který je zvláštním způsobem ukryt v domě a představuje jakousi jinou dimenzi, se ošetřovně přezdívá Pohřebiště a jeho pracovníci jsou Pavouci. A to byla pouze malá ochutnávka z této mile zvláštní knížky, která určitě stojí za zkoušku.

Vydal: Fragment; 2016

Autor: Mariam Petrosjanová

Překlad: Konstantin Šindelář

ISBN: 978-80-253-2905-4

EAN: 9788025329054

Počet stran: 328

Komentáře

komentářů