Dlouho utajovaná pravda o chystané mimozemské invazi, k níž má dojít za čtyři sta let, byla konečně odhalena a Země se vzpamatovává ze šoku. Na Zemi působí sofony, vyzvědači Trisolaranů, před nimiž není úniku a jejichž prostřednictvím se nepřítel okamžitě dozví i o těch nejtajnějších obranných plánech lidstva. Existuje jen jedno místo, kam sofony nedohlédnou – do lidského nitra. Světu jsou představeni meditátoři, lidé, kteří jsou vybráni, aby se pokusili vymyslet plán, jak Trisolaranům v invazi zabránit. Myslitel, vědec, stratég a sociolog musí svoje skutečné plány skrývat za důmyslnými konstrukcemi lží a úskoků. Všichni stojí v centru celosvětové pozornosti, ale jen jeden z nich, Luo Ťi ví, že je jediným člověkem na Zemi, kterého se Trisolarané bojí. Dokáže včas zachránit svět?

Přežití je primární potřebu každé civilizace.

Civilizace se neustále rozvíjí a šíří, ale celková hmota ve vesmíru zůstává konstantní.“

Liou Cch´-sin je hlavním představitelem nové generace čínských autorů science fiction. Devětkrát obdržel nejprestižnější čínskou žánrovou cenu Galaxy a jako vůbec první Asiat získal také cenu Hugo v kategorii nejlepší román. Liou Cch´-sin ve svých románech úspěšně propojuje abstraktní myšlenky s tvrdou realitou a napříč svým dílem se pokouší odhalit podstatu a estetiku vědy.

Trilogie Vzpomínka na zemi není zdaleka klasickou sci-fi, jak ji známe z anglofonní literatury. Záměrem Liou Cch´-sina je ambiciózní projekt zahrnující historický, kulturní, politický a sociologický vývoj v první knize omezený pouze na Čínu, v knize druhé je však vztažený na celý svět i vesmír. Je tedy nasnadě, že celá trilogie vzbudila po celém světě zaslouženou pozornost. První kniha je jakousi pomyslnou fyzikálně analytickou esejí rámovanou příběhem fyzičky Jie Wen-ťie, která se mstí za vraždu svého otce tím, že naváže kontakt s planetou Trisolaris a spustí plán na vyhlazení lidstva. Vyspělejší rasa Trisolaranů však považuje lidstvo za pouhý hmyz, nicméně hmyz nebyl nikdy poražen. Myšlenka natolik základní, děsivá a optimistická zároveň, že ji autor použil hned na začátku a rámcově na konci příběhu prostřednictvím metafory coby mravence, který prolézá písmena na náhrobním kameni. Podobnou scénu od sebe ovšem dělí dvě staletí. Liou Cch´-sin svůj příběh nepředkládá na prostoru jedné nebo dvou generací. Své hrdiny pouští daleko do budoucnosti, vstříc konci lidstva.

Původní záměr Jie Wen-ťie už dávno není známý, nic o něm neví ani Luo Ťi, který se s ní setkává na začátku příběhu a obdrží osudová klíčová slova, díky nimž se stane postrachem Trisolaranů. Příběh jednoho z nejdůležitějších meditátorů se prolíná s obyčejnými smrtelníky, kteří se s hrozbou vyhubení svých potomků vyrovnávají každý po svém. Úkol Luo Ťia byl pro autora jistou výzvou. Liou Cch´-sin si v těchto pasážích pohrává hlavně se čtenářem a je poznat, že si to užívá. Kupříkladu setkání Lua Ťi s imaginární milenkou vypadá na první pohled jako lyrická vsuvka a pouhý rozmar autora, o několik set stránek dál má ovšem zásadní význam. Charakterově je Luo Ťi jedna z nejvýraznějších postav, na které autor zapracoval. Bohužel snad jediná. Sice se znovu setkáváme i policistou Ta Š´em, ale jeho postava se od prvního dílu neposunula. Působí velice sympatickým dojmem, na ostříleného a tvrdého policistu možná až moc. Archetypální postavy bez jakékoliv hloubky zůstávají autorovou slabinou a ani ve druhé knize nejsou o moc propracovanější. Důležité vedlejší charaktery se snadno na rozsahu šest set stran ztratí. Vazbu si netřeba vytvářet k nikomu, protože není důvod si kohokoliv, s výjimkou hlavní postavy, pamatovat. A to je škoda.

Psát ovšem autor umí, knihu jen tak z ruky nepustíte. V technologických popisech se Liou Cch´-sin cítí jako ryba ve vodě a znát je to hlavně ve futuristickém pojetí Pekingu. Realističnosti však není učiněno zadost. Střídání defetismu, eskapismu a optimismu končí jako epos podobným těm ze staré čínské literatury: Vyvolený hrdina jako jediný obdrží kouzlo a s ním porazí zlo

Největší překážkou nejsou ani neshody mez státy.“

Tak co tedy?“

Neshody mezi lidmi. Otázka, do poletí a kdo zůstane.“

Pro les je většinou potřeba uvidět i samotné stromy, za které jsou v knize schované autorovy myšlenky. Temný les je totiž spíš filozoficko-sociologický traktát, než sci-fi kniha a to z něj na jednu stranu dělá literaturu většině čtenářů náročnou a nesrozumitelnou, na druhou stranu literaturu, která má potenciál stát se nadčasovým dílem. Přestože Temný les končí optimističtěji, než by za daných okolností končil jiný příběh, dává lidstvu malou naději, že láska a humanita platí za hodnoty mající v tomto i dalším světě stále nějaký význam. A díky nim lidstvo dokáže za všech okolností přežít.

Vydal: Host; 2017
Autor: Liou Cch´-sin
Překlad: Aleš Drobek
ISBN:  978-80-7577-172-8
Počet stran: 600, váz.

Komentáře

komentářů

About The Author