2 roky uplynuly jako voda a máme tu další výročí obnovené sekce deskových her v rámci webu MFantasy.cz. Kdyby mi tehdy na začátku někdo řekl, že vydržíme tak dlouho a pravidelně psát o deskovkách, myslel bych si, že má ten člověk vážný problém s nějakou návykovou látkou působící na smysly a vnímání reality. Ale ne, to já jsem ten, kdo by měl konečně uvěřit! Jsme tu s vámi už pěkně dlouho a zdaleka nekončíme, naše jízda teprve začíná nabírat na obrátkách. Než se tak stane, a přehoupneme se do třetího roku existence, musíte vydržet jeden zdlouhavý a statisticky nudný bilanční článek od šéfredaktora.

Naše skóre se za poslední rok vyšplhalo na více než 150 článků s tematikou deskových her, což představovalo nárůst o cca 10 kousků oproti předchozímu roku. Naše tempo tedy rozhodně nepolevilo, spíše jsme ještě dále přitápěli pod kotlem. Příměrem k našemu oblíbenému sportu, jedná se o přibližnou váhu v librách Conora McGregora před soutěžním zápasem organizace UFC. Jádro naší tvorby spočívalo v recenzích, celkem 64 her jsme podrobili našemu zevrubnému testování. Za poskytnuté vzorky her vděčíme především vydavatelstvím Albi, Blackfire, MINDOK a Fox in the Box. Částí svého portfolia přispěly našemu webu také REXhry. Pro lepší přehled o českém deskoherním trhu jsme vám přinesli mini-seriál o předních českých vydavatelstvích.

Kromě toho naši redaktoři neváhali opakovaně skákat po hlavě do hlubin internetu, aby tam pro vás vydolovali informace pro spousty článků o novinkách či jako základ previews k očekávaným deskoherním peckám. Nebáli jsme se ani vylézt z našich temných kobek, abychom si popovídali ze zajímavými lidmi z branže (designér HOPE, zakladatel podniku BB&B, autoři Karaku, designér Nájezdníků ze severu) a navštívili menší (Albi Game Day) i větší (SPIEL 2017) akce zaměřené na náš oblíbený koníček. Zavedli jsme také první pravidelnou rubriku Crowdfundingové okénko, díky kterému od března loňského roku máte každý měsíc k dispozici tipy ze světa komunitního financování deskových her.

Největší práci a zároveň nejvíce zábavy nám přinesla práce na článcích, které se na deskové hry dívaly z velmi různých pohledů: zamysleli jsme se nad deskovkami, které připomínají PC hry, dali vám tipy na hry na cesty a ponořili se do představ o návštěvách různých deskoherních světů. Poté jsme si vyhrnuli rukávy a od základu rozparcelovali deskoherní nabídku dle tématu (první a druhý díl), jen abychom posléze nadzvedli obočí nad hrami, které si neberou servítky a uráží různé skupiny lidí na potkání. Před Vánoci jsme vám pomohli sestavit nákupní seznam pro deskové hody pod stromečkem, následovaný doporučenými hrami k silvestrovskému veselí. Po Novém roce jsme zjistili, že nutně potřebujeme dát dohromady seznam her, ve kterých můžete pořádně naštvat protihráče, rozčílili jsme se nad hrami, které se snaží podojit politickou situaci a celoroční snažení jsme završili dvojdílným (první a druhý díl) článkem o tom, jak se daří někdejším šampionům ověnčeným některou z prestižních cen deskoherní scény.

Naše redakce se v současné chvíli (a vlastně od chvíle přesně před dvěma lety) skládá ze 2 stálých redaktorů, 1 odborného konzultanta a redaktora v jedné osobě, externího redaktora a člověka, který se stará o to, aby web vypadal tak, jak má (a k tomu si jednou za čas střihne recenzi).

Největší hvězdou naší sekce v sezóně 2017/2018 byl Marek, jehož stopu neslo celých 63 článků, které za dané období vyšly. Markovi vděčí naši čtenáři především za různé zajímavé kreativní články, ale rozhodně nezanedbával ani recenzentskou část práce. Verdikt vynesl celkem nad 28 hrami!

Markovi na paty jsem šlapal já, David, moje produkce se zastavila na čísle 58, s chutí jsem otestoval 20 her, zbytek mnou vyprodukovaného materiálu připadl na Crowdfundingová okénka, preview a pozvánky na deskoherní akce.

Náš redakční expert Michal přispíval především do velkých redakčních článků a k tomu psal recenze, byl to také náš vyslanec na velkých akcích (SPIEL 2017 a PragoFFest).

Pepa také přiložil ruku k dílu u redakčních článků, recenzoval a navíc vytvořil úspěšné články týkající se appek a deskovek v mobilu. Největšího úspěchu dosáhl jeho článek o rasistických a urážlivých hrách.

Webmaster Honza si střihl dvě recenze a usilovně pracoval na novém designu webu, který vám už brzy s hrdostí představí!

Doufáme, že jste si uplynulý rok s námi naši jízdu užívali a že jste stejně jako my věnovali důstojný krajíc svého volného času deskovým hrám. My se budeme snažit vám i nadále přinášet šokující novinky, přelomové články, zajímavé rozhovory a všeříkající recenze, abychom si zasloužili vaši přízeň.

A nyní si, stejně jako loni, na závěr našeho bilancování jednotliví redaktoři zavzpomínají na největší pecky, které jim přišly pod ruku a podělí se o nejvíce očekávané hry pro tento rok.

David Navrátil

Moje vysoká očekávání byla v loňském roce minimálně naplněna, v některých případech i překonána. Nejvíce jsem se bavil u Mars: Teraformace, silný zážitek mi poskytla desková verze PC hry This War of Mine. Letos očekávám, že se o moji pozornost budou prát daimjóové v Rising Sun a řečtí bohové v Lords of Hellas. A já se s chutí nechám vtáhnout do obou lákavých světů. Stejně tak si užiji další výlety do světa lovecraftovského hororu v rozšíření k Eldritch Horroru a v obřím Panství hrůzy. Nenechám si ujít ani Předehru k Mars: Teraformaci, rodinný Azul a z her bez lokalizace se nemůžu dočkat simulátoru kavárny Seize the Bean.

Marek Dvořák

Překvapením číslo 1 je pro mě za loňský rok bezesporu Pax Renaissance. Jakmile k těmhle strategickým orgiím odemknete zámek, něco zažijete! Dvojkou se mi stalo Běsnění Drákuly, přes své rozměry trochu nenápadná hra, kterou ale vytahuji, jakmile jen ukecám parťáky. Zvláštní pozornost si pak zaslouží Doom, za mě jedna z nejpovedenějších figurkovek poslední doby, boží pártyovka Nejsme tu sami a nejde nezmínit Mars: Teraformace, který je přes jisté nedostatky (půlka karet by tam vlastně být ani nemusela) vděčnou zábavou. Co se následujícího roku týče, jako fanatický hráč předlohy se nemůžu netřást při pomyšlení na Fallout, u jehož pc verze jsem strávil několik stovek hodin minimálně. Podobně mě láká Civilizace a Bloodborne, Blackfire má letos pořádně nabito! Z ostatních portfolií mě zaujal BIOS: Megafauna a kooperativní Aeon’s End.

Michal Stárek

Největší radost mi udělalo loni Albi, že vydalo moji dlouhodobou srdcovku Ostrov Skye. Podle mého je to hra, která by měla pohřbít jak Carcassonne, tak Zámky šíleného krále Ludvíka, ale jednak jsem v tomto vnímání poměrně osamocený a jednak víte, jak to je se starým psem a novými kousky. Dále mě potěšila česká verze Nájezdníků ze severu, na nichž se mi líbilo, jak berou starý dobrý worker placement tak trochu po svém. Co se mých očekávání příští rok týče, těším se na Architects of the West Kingdom, novou trilogii od autora Nájezdníků, a také mě zaujali Robin Hood And The Merry Men, kde se snoubí ilustrátor Nájezdníků, herní tým za zdařilou Cavern Tavern, semi-coop euro a téma, které je pokud vím v deskovkách neokoukané (Robinův Kickstarter ještě běží, kdyby se chtěl někdo přidat). No a připojuji se k Daveovi v těšení se na Lords of Hellas.

Josef Klement

Od prvního standardního projektu bylo jasné, že se u snahy posunout svůj teraformační rating zasekneme pekelně dlouho. A ne nadarmo se téma zúrodnění rudé planety ze hry Mars: Teraformace opakovalo v článcích, žebříčcích a vlastně všude kolem tak často. Kvůli marsovské mánii jsem téměř ztratil kontakt se zbytkem strategií, což by bývala byla škoda, protože se loni vylíhla také vynikající, i když dost škodící Pax Renaissance. A které z novinek se podaří sesadit krále? Bez šance není Civilization: A New Dawn. A pokud dokážete u jedné partie strávit skutečně celý den, možná zaujme komplexní Twilight Imperium. Nejvíc se ale těším na temné zvuky pouště plné zmutovaných bytostí ve hře Fallout.

David Navrátil