Se stolním hraním (které z definice potřebuje fyzické setkání hráčů) se logicky pojí i velká hráčská setkání. Pro evropský styl hraní je nejdůležitější každoroční veletrh Essen SPIEL, který předloni dosáhl na status největšího herního veletrhu vůbec. Pro našince je západoněmecké město Essen na hraně dojezdové vzdálenosti a každý velký fanoušek her by minimálně měl zvažovat návštěvu. A jaké dojmy jsem si z návštěvy tří ročníků SPIELu odnesl já, dvakrát jako civil a jednou jako pomocník českého vystavovatele?

img_20161015_171252005_top

Parta Francouzů zkouší Adrenaline, nový release CGE

  • Je to obrovský. Fakt obrovský. Výstavní plocha BVV by se do té essenské mohla vejít skoro třikrát.
  • Člověku neunikne ta německá organizace. Už při parkování v obřích patrových garážích, kde kolem vjezdu do již plného patra stojí kužely tak, že Vás rovnou navedou do dalšího patra, zřízenci vás navigují až k nejbližšímu volnému místu a poté, co do něj zaplujete, zřízenec udělá tři kroky vzad a auto za Vámi pošle hned na další volné místo. U všech průchodů mezi halami veletrhu visí přehledné mapky celého výstaviště se zvýrazněnou halou i místem, kde zrovna stojíte. I samotné stánky vystavovatelů mají přehledný souřadnicový systém, který vás za pomoci čtyř čísel a jednoho písmene perfektně navede přesně tam, kde jste chtěli být.
  • Na WC v Messe Essen člověk pozná genderovou rovnoprávnost. Ano, i na pány se v nejplnějších hodinách stojí fronta.
  • Možná je to proto, že tahle aglomerace už je skoro Holandsko, ale… Němky zdaleka nejsou tak ošklivé, jak se v ČR o nich povídá.img_20161015_095728903
  • Deskovkový průmysl je minoritní věc pro tu inteligentnější část populace. Možná i díky tomu jsou tu lidi na sebe milí a i poslední den, přes veškerou únavu, jsou stále otevření Vám zodpovědět všetečné dotazy, s úsměvem vysvětlit pravidla nebo se lidsky domluvit na vrácení ceny za mylný nákup či na výměně za hru jinou.
  • Navzdory očekávání se tu nákupní ceny za hry nepohybují nijak výrazně pod cenami, které spatříte v herních obchodech. Ten pravý nákupní argument, proč navštívit SPIEL, zní „fotka s autorem hry“, „podpis na krabici“ či „promo karty a žetony, které hru obohatí, ale v obchodech je nedostanete“. A ano, většinu velkých jmen, které znáte ze svých oblíbených krabic, je tu možné potkat naživo, prohodit slovo, potřást rukou apod. Právě díky tomu, že deskoherní průmysl je stále minoritní záležitost, jsou tito lidé ochotní mluvit s fanoušky a nebudovat před nimi podobné bariéry, jako mají někteří zpěváci či slavní sportovci.
  • Potkáte tu neuvěřitelné množství vozíčkářů a jinak pohybově postižených. To vlastně v důsledku naplní člověka hřejivým pocitem – i pro ty mezi námi, kterým tělo tak docela neslimg_20161016_174749682ouží, se najde koníček, který je začlení do komunity a umožní jim, s trochou tréninku, v něčem excelovat, ba i turnajů se zúčastnit.
  • Teprve letos jsem pochopil, proč se výstaviště sakra otvírá až v 10 ráno. Vystavovatelé, lidi od her, totiž zpravidla předchozí den hrají a popíjejí do tří… a to se pak vstává těžko. 😀
  • Kromě stovek her k vyzkoušení na místě a tisíců herních krabic k zakoupení domů zde najdete další předměty, na které byste jinak narazili těžko: Kolektivní skládání puzzle o 44 000 dílcích, escape rooms, skákačky pro děti, unikátní „essenovská“ spirálovitá brambora na špejli, trička, hrníčky, šperky a plyšáčci s tématikou nejen herní, ale tak všeobecně nerdovskou… a zpravidla se mezi hráči nikdo nepere a neopíjí.
VERDIKT
Krásná zkušenost, kterou by si rozhodně neměl žádný zapálený fanoušek stolního hraní ujít (aspoň pokud umí žbleptnout anglicky nebo německy a nemá fóbii z davů). I jako civilovi Vám SPIEL umožní nakouknout do zákulisí a zjistit, že tam stojí také jen nadšenci, lidi jako Vy, kteří si z Vás nechtějí dělat dojnou krávu, ale chtějí, abyste se jejich prací bavili. A bavit cizí lidi, kteří sdílí stejnou vášeň – to je ten nejkrásnější smysl života, jaký kdo může mít.

P.S.: Abych jen nechválil, dvěma vydavatelstvím (z toho jedno malé) někdo letos ukradl ze stánku kasičku s výdělkem. Jedni tvrdí, že si vybavují těsně před incidentem podezřele vyhlížející týpky, kteří vypadali, že tomuto hobby moc nerozumějí. Ačkoli je to ostuda, nelze si nevšimnout unikátního způsobu, jakým se s tím vydavatelství vypořádalo… noční vytvoření minihry přímo na místě, její Kickstarter a nabídka zbývajících her za zvýhodněné ceny. Klobouk dolů.