Armáda selhala, ostatní státy buď daly od Anglie ruce pryč, nebo tíživě vyčkávají. Jediní, kdo bojují s démony, jsou templáři, v jejichž rukou se nacházejí jak moderní technologie, tak prastará kouzla. I přes vybavenost templářů se výsledek války stále víc kloní ke straně pekla. A co bude dál? Nikdo neví.

hellgateAngličani jsou divní. Když celá Evropa jezdí vpravo, oni se stále drží vlevo. Když všichni kopají kulatý míč dopředu, oni šišatý házejí dozadu, a když před Hitlerem padá jeden stát za druhým, oni mu vesele bombardují Berlín. Není proto divu, že když se démoni rozhodli vtrhnout na zem, přišlo jim nejlepší udělat to přes Londýn. A tak to, co nedokázal Goering se svou mocnou Luftwaffe za celé čtyři roky, dokázali démoni za dva dny.

Simon Cross měl poněkud netradiční dětství. Místo aby se na pískovišti pral s kluky od vedle o bábovičky, tak cvičil v londýnském podzemí zabíjení démonů. A když přišel čas, kdy se měl prát s kluky od vedle o báby, pořád ještě trávil čas v podzemí a netrénoval nic jiného, než zase zabíjením démonů. Narodit se do rodiny templáře je holt úděl, který každý neocení. Neocenil ho ani Simon, když dospěl do věku osmnácti let a po několika nepříjemných diskuzích se svým otcem došel k závěru, že na démony nevěří. Utekl z templářského podzemí do jižní Afriky, kde se začal živit jako průvodce turistů. Bohužel nikdo démonům neřekl, že na ně Simon nevěří. Ne že by to na jejich rozhodnutí zaútočit na zemi něco změnilo…

Warren měl také netypické dětství. Ne tolik jako Simon, ale když se vaše matka angažuje v čarodějnictví, nemůžete čekat, že na dovolenou pojedete k moři. Když si ještě matka vezme jako druhého manžela drogového dealera, je na krvavé vyvrcholení dětství prakticky zaděláno. On taky zprvu nevěřil na démony. Neměl důvod, nikdo mu o nich nevyprávěl. Když ale jeden z nejsilnějších pekelníků začal prostupovat jeho tělem, víra dost rapidně stoupla.

Počítačová hra Hellgate London, ze které kniha vychází, ve své době oslovila nejednoho hráče. Je pravdou, že úspěch se očekával větší, ale recenze byly vesměs pozitivní. Za jejím omezeným úspěchem stála spíš větší složitost daná množstvím postav, za které se dalo hrát a věcí, které šly používat. Kdo však do systému pronikl, byl odměněn výbornou atmosférou postapokalyptického světa, která byla největší devizou hry.

Mel Odom dokázal to, co se nemusí povést každému. Přenesl tíživou atmosféru světa plného krvelačných démonů na stránky knihy. Příběh je o to působivější, že se odehrává na začátku celé krize (cca osmnáct let před událostmi ze hry). Autor tak uvádí zákonitosti světa, aniž by to působilo křečovitě.

Jedná se o první díl trilogie, což se odráží hlavně v tom, že zde se karty teprve rozdávají. Postavy jsou postupně představovány, umírají první komparzisté, a dochází k protnutí osudů jednotlivých hráčů, které samozřejmě zůstává otevřené dalšímu ději.

Protagonisti jsou překvapivě dobře zpracováni a jejich činnost v knize je logicky ovlivňována jejich osobností a životními zkušenostmi. Musím říct, že v knihách podle her je tohle často největším kamenem úrazu, ale autor zde odvedl kvalitní práci. Nedočkáme se předvolených postav bez osobnosti, které se podle potřeby chovají jednou tak a podruhé onak.

Celkově jde říci, že se jedná o překvapivě kvalitní dobrodružný příběh z velmi zajímavého světa. Autor se drží v mantinelech vymezených žánrem, takže se nejedná o knihu, která ovlivní váš život. Ale kvality se této knize rozhodně upřít nedají.

 

Autor: Mel Odom
Obálka: Blur Studio
Počet stran: 416
Vazba: brožovaná
Vydavatelství: Fantom Print; 2008
Doporučená cena: 249 Kč
ISBN: 978-80-7398-017-7

Vít Martin Matějka