Každý ten příběh zná, ale opakování je matka moudrosti. Mladý muž přišel o svou snoubenku kvůli tragické autonehodě. Během dlouhého truchlení nad ztrátou životní lásky často sahal po alkoholu či drogách. Později, v rámci jakési vlastní terapie, začal kreslit komiks (recenze Martina Stručovského zde).

„Ostatní děti v sirotčinci mi zničily moje omalovávánky. Rozhodl jsem se tedy, že si nakreslím vlastní. Byly mi tak tři roky.“

Tento komiks se stal legendou, symbolem a James O´Barr se stal slavným. A tento slavný Američan měl 27. 10. 2012 přednášku v pražské Meet Factory.

„První náklad Vrány bylo 5000 kusů. Ptal jsem se svého nakladatele, co bude dělat s těmi třemi tisíci, které si nikdo nekoupí. A nyní, po milionu prodaných kopií, jsem zde, v České Republice.“

Nenápadný chlapík v kšiltovce způsobil mírné vzrušení, už když procházel sálem směrem k zákulisním prostorům. Netrvalo dlouho a James byl pozván ke stolu společně s tlumočníkem (mimo jiné skladatelem a programátorem) Františkem Fukou a ředitelem nakladatelství Comics Centrum, Václavem Dortem. Usedl, zapálil si a začal vyprávět.

„Vlastně nemám nic připravené, ale můžu začít vyprávět o komiksu.“

Velice otevřeně hovořil o svém neštěstí, o tragické smrti Brandona Lee, který zemřel během natáčení filmu Vrána, a bez zaváhání odpovídal na všetečné otázky přítomných.

 „Ironie všech ironií byla, že Brandon byl zastřelen při natáčení záběru, kdy měl ve filmu být zabit Eric. Stejnou ironií je fakt, že toto měla být poslední scéna, ve které se střílelo.“

Také promluvil o dílech, která připravuje a o novém vydání Vrány, které začíná vycházet v USA.

„V románu jsem použil citáty z písní známých kapel. Po vydaní jsem se bál, že mě budou žalovat. Ale ti muzikanti mi děkovali.“

Po přednášce, ve které se O´Barr nebál také vtipkovat (například, když se ho na něco začal ptát Václav Dort, James pronesl: „Jsem polichocen, ale já nejsem gay.“), přišel další bod programu. Malování obrazu a jeho následná aukce pro nadaci Pink Bubble, která pomáhá lidem s rakovinou. Jako modelka mu stála žena, kterou by asi málokdo na podobné akci čekal – hvězda bulváru, Eva Decastelo. Ta prohlásila, že není jen „pipina“ z bulváru, ale proč jí nebýt, když jí to slušně vydělává. Ve skutečnosti je to nadšenec do sci-fi i do komiksů.

„Když mi volali, že byl Brandon postřelen, zajímalo mě jen, na jak dlouho to pozdrží natáčení. Až poté jsem se dozvěděl, že je mrtvý.“

Ať už je čímkoli, atraktivní jistě je a portrét, který vznikal přes hodinu, udělá majiteli radost – obraz se vydražil za sympatických 50 000 Kč.

Poté následovala všemi očekávána autogramiáda. S téměř dvouhodinovým zpožděním, ale to fanoušky nemohlo odradit (a neodradilo). Fronta se táhla dvěma směry a ubývala velmi pomalu. To zapříčinil fakt, že si James rád povídal s fanoušky a několika na památku nakreslil nějaký ten obrázek.

Velice nadšen byl z blonďatého týpka, který svlékl tričko a odhalil tak hruď a ruku potetovanou motivy z Vrány.

Autogramiáda skončila chvíli po jedné hodině ranní. Ale komu by to vadilo – zvláště když jsme si dnes mohli o hodinu přispat.

Ondřej Hartman

Pro MFantasy recenzuji hlavně fantasy knihy a komiksy, ale rád také něco napíši o pc hrách. Za nejpovedenější fantasy příběhy, které jsem četl, považuji trilogii První zákon (J. Abercrombie), Hrdinou (M. A. Stackpole) a Na ostřích čepelí (M. Žamboch).

About The Author

Pro MFantasy recenzuji hlavně fantasy knihy a komiksy, ale rád také něco napíši o pc hrách. Za nejpovedenější fantasy příběhy, které jsem četl, považuji trilogii První zákon (J. Abercrombie), Hrdinou (M. A. Stackpole) a Na ostřích čepelí (M. Žamboch).

Leave a Reply