Anotace:
Drowové se plíží stíny. Trolové zamořují močály. Orci vládnou horám. A našim hrdinům dochází čas.
Mitrilová síň je v obležení. Nesmé je dobyto, a dokonce i mocné Stříbroluní se připravuje na válku. Po celou dobu bojoval Drizzt sám, nyní se ale konflikt chýlí ke krvavému závěru a Lovci nezbude než si najít spojence, a to jak nové, tak staré – anebo padnout spolu se zbytkem civilizovaného severu.
 

Trolové se protlačili kolem dvou padlých trpaslíků a generál Dagna mohl jen vrčet a tiše se proklínat za to, že dovolil, aby nepřátelé jeho družinu zaskočili. Hlavou mu letěly otázky a kletby. Jak jen je mohli hloupí, smrdutí trolové sledovat zpátky do tunelů? Jak mohli brutální netvoři najít cestu na místo, které Dagna považoval za bezpečné pro zastávku na jídlo?

Zkušený velitel ale rychle ovládl myšlenky a vzápětí už štěkal rozkazy a stavěl válečníky do řady. Jako první ho napadlo stáhnout se do hlubších tunelů, aby donutil troly ještě víc ohnout hřbet, ale trpasličí instinkty mu radily, aby zůstal, kde je, s ohněm po ruce. Poručil trpaslíkům, aby postavili obrannou linii na opačné straně táborového ohně. Sám Dagna pak vedl protiútok a stál uprostřed přední řady o pěti trpaslících, která udeřila na troly a odmítla ustoupit před jejich tlakem.

„Držte si je vod těla!“ křičel opakovaně a mlátil do nepřátel válečným kladivem. „Drť je!“ řekl trpaslíkovi vedle, který se oháněl sekyrou. „Nesekej do nich, pokaď to znamená, že tak získaj jediný krok vpřed!“

Druhý trpaslík pochopil, že musí za každou cenu udržet oheň. Obrátil sekyru v ruce a začal do nejbližšího trola bušit plochou stranou zbraně, aby ho zahnal zpátky.

Všech pět trpaslíků udělalo totéž, Galen Fjord se postavil za Dagna a začal do trolů sekat dlouhým ostrým mečem. Věděli ale, že se neudrží dlouho, protože za předními řadami se kupili další a další trolové a početní převahou tlačili trpaslíky zpátky.

Dagna věděl, že jsou ztracení, proto rozzuřeně zařval a praštil trola, který se po něm natahoval, tak silně, až mu urval ruku v lokti.

Trol ale jako by si utržené paže vůbec nevšiml, dál se šinul vpřed a Dagna si uvědomil svoji chybu. Příliš se rozmáchl a odhalil se.

Trol však najednou uskočil a Dagna se přikrčil a překvapeně vykřikl, zezadu totiž přilétla první pochodeň, kterou na troly zaútočil Galen Fjord. Muž se natáhl přes skrčeného Dagna a bodl po trolovi hořící pochodní. Jak netvor před ohněm prchal!

Trolové byli mocní protivníci a říkalo se – a byla to pravda – že když rozsekáte trola na sto kusů, výsledkem bude stovka nových trolů, protože z každého kusu vyroste úplně nový tvor. Měli ale jednu slabinu, o které všichni v Říších věděli: jejich regeneraci zastavil oheň.

Trolové neměli oheň rádi.

Dagnovi a čtyřem trpaslíkům v přední řadě podali zezadu další pochodně a trolové ucouvli, jen ale o krok.

„Kupředu, za Ráze a Bonerbáše!“ zvolal Dagna a všichni trpaslíci zavýskli.

Najednou se ale zvolání: „Trolové v tunelech!“ ozvalo i z druhé strany a další varovný výkřik zazněl přímo za Dagnou.

Všechny tunely byly zablokované. Dagna ihned pochopil, že trpaslíci jsou obklíčeni a nemají kam utéct.

„Jak sme hluboko?“ křikl generál.

„Ze stropu visí kořeny,“ odpověděl jeden trpaslík, „takže nemůžem být moc hluboko.“

„Takže nás dostaňte ven!“ poručil starý trpaslík.

Trpaslíci uprostřed zmenšujícího se kruhu se ihned pustili do práce. Dva popadli třetího a zvedli ho i s krumpáčem nahoru, aby mohl začít kopat do stropu.

„Podpalte jednoho!“ zařval Dagna a věděl, že věrní kamarádi ihned pochopí.

„A pošlete ho na vostatní!“ přidali se ostatní trpaslíci.

„Galene Fjorde, ty se postav do díry!“ zařval Dagna na člověka.

„Co to děláte?“ zeptal se muž. „Bojuj dál, dobrý trpaslíku, protože nemáme kam utéct!“

Dagna bodl pochodní a trol, který stál před ním, uskočil dozadu. Trpaslík se rychle otočil a strčil do Galena.

„Votoč se, hlupáku, a dostaň nás vodsaď!“

Zmatený Galen se zdráhavě otočil a zrovna v tu chvíli se kousek nalevo od ohně objevilo ve stropě denní světlo. Dva trpaslíci, kteří drželi toho s krumpáčem, zabrali a vyhodili kamaráda nahoru. Chytil se okraje díry a vyškrábal se nahoru na povrch.

„Čistý!“ oznámil.

V tu chvíli Galen pochopil jejich plán, pospíšil si k díře a ihned začal trpaslíky zvedat. Po každém se ale musel zastavit, protože trpaslíci mu dolů podávali další dřevo na podpal.

Dagna kývl, vybízel svoji linii k ještě většímu úsilí. Pětice trpaslíků bojovala zuřivě a brilantně a koordinovala pohyby tak, aby se žádný z trolů nemohl přiblížit. Na druhou stranu ale nezískávala ani žádné území a Dagna v hloubi srdce věděl, že jeho společníci, Ráz a Bonerbáš, musí být mrtví.

Houževnatý starý trpaslík zatlačil ponuré myšlenky do koutku mysli a nedovolil si vydat se cestou žalu, který cítil pro ztraceného syna. Soustředil se na vztek a zoufalou situaci, dál útočil, bušil válečným kladivem a mával pochodní. Žár za jeho zády sílil, jak trpaslíci přikládali do ohně. Budou muset založit skutečný požár, pokud se mají dostat na povrch všichni.

„K zemi!“ zakřičel někdo na Dagna a jeho linii.

Pětice trpaslíků se vrhla dopředu, zuřivě zaútočila a donutila troly o krok couvnout. Pak opět uskočila dozadu a vrhla se na zem.

Trpaslíkům létaly nad hlavami hořící klády a křoví a padaly na troly, kteří zběsile uskakovali z cesty.

Dagnovi přesto pokleslo srdce, protože za zmatkem, který se mezi troly rozpoutal, leželi jeho dva druhové a oba byli mrtví, tím si byl jistý. Spolu se čtveřicí kamarádů se stáhl skoro až pod díru a ke Galenovi, který dál vyzvedával trpaslíky nahoru.

Tunel byl čím dál víc zakouřený, jak dolů otvorem padaly klády a roští. Zástup trpaslíků odklízel otop z cesty a házel ho do ohně. Roští – hlavně borovicové větve – rychle vzplálo a s jeho pomocí tak mohli zahánět zpátky nejbližší troly, klády pak házeli do ohně, vytahovali z něj ty hořící a vrhali je do nepřátelských řad. Trpaslíci se postupně obklopili stěnami z plamenů, které nepříteli bránily přiblížit se.

Jejich řady řídly, jak se další a další trpaslíci škrábali na povrch, kam je do náruče čekajících druhů zvedal neúnavný Galen. Počet trpaslíků se zmenšil natolik, že jich bylo už příliš málo na obranu, a celý ústup tak nabral ještě zběsilejší rychlost.

Trpaslík vedle Dagny ho vybídl, ať jde, ale starý šedovous odmítl a postrčil trpaslíka do čekajících paží Galena Fjorda. Jeden po druhém mizeli nahoru dírou a obranná linie se zmenšovala.

Galen podal Dagnovi obrovskou plápolající větev, trpaslík si ji vzal a výměnou podal muži svoje kladivo. Dagna zvedl kládu vodorovně před sebe a s řevem vrazil mezi troly. Plameny mu spalovaly ruce, ale trolům ubližovaly ještě víc. Netvoři zakopávali jeden o druhého, aby uhnuli divokému trpaslíkovi z cesty. Dagna se ohnal a hodil hořící kládu mezi ně. Pak se otočil a rozběhl se zpátky k místu, kde čekal Galen. Muž si dřepl a spojil ruce před sebou. Dagna mu do nich skočil, Galen se dostal pod díru a zvedl ho nahoru.

Dagna se vyškrábal ven a Galen se instinktivně obrátil, aby se postavil útoku trolů, který musel následovat, trpaslíci se ale natáhli dolů otvorem a chytili Galena pevně za předloktí.

Muž se vznesl do vzduchu za křiku: „Vytáhněte ho ven!“

Hlavu a ramena už měl venku a na okamžik si myslel, že to zvládl.

Vtom ale ucítil, že ho za nohy popadly ruce s drápy.

„Táhněte, pitomci!“ řval generál Dagna, přihnal se k nim, chytil Galena za límec, zaryl paty do země a vší silou zabral.

Muž vykřikl bolestí. Vytáhli ho kousek z díry, ale zase do ní zapadl, jako by byl lanem ve hře na přetahovanou.

„Podejte mi pochodeň!“ zvolal Dagna, a když se k němu přiřítil trpaslík s hořící větví, pustil Galena a ten málem zmizel v díře.

„Chyťte mě za nohy!“ poručil Dagna a oběhl Galena.

Když ho dva trpaslíci pevně chytili za kotníky, vrhl se generál po hlavě a s pochodní před sebou do díry za vzpouzejícím se Galenem – který vzápětí vyjekl, jak se o něj hořící pochodeň otřela.

Galen znovu zoufale vykřikl, protože ho pochodeň popálila na nohou, najednou byl ale volný. Trpaslíci vytáhli Galena s Dagnou z díry. Jeden z trolů vstal a vrhl se do otvoru, Dagna ale neustoupil. Starý trpaslík mlátil trola hořící větví a držel ho dál od díry, dokud ostatní nerozdělali větší oheň a neshodili hořící chrastí dolů.

Nato přivlekli těžší klády a vrazili je do otvoru, aby jej zatarasili, pak společně ucouvli a lapali po dechu.

Vzápětí se ale ozval výkřik, který je donutil dát se znovu do pohybu, hořící zátaras totiž troly nezastavil. Začali si kopat vlastní únikovou cestu a ostrými drápy trhali zem na kusy.

„Seřaďte se a padáme vodsaď!“ zařval Dagna a společně se rychle rozběhli otevřenou krajinou.

Mnozí trpaslíci potřebovali pomoc, a dva museli dokonce nést, ale když se spočítali, zjistili, že přišli jenom o dva bojovníky: o Ráze a Bonerbáše. Přesto si nikdo nemyslel, že by zvítězili.

 

  • FANTOM Print
  • Žánr: fantasy
  • Série: Forgotten Realms
  • Podsérie: Lovcovy čepele 3
  • Provedení: brož.
  • Rozměry: 145×205
  • Překladatel: Kateřina Niklová
  • Autor obálky: Todd Lockwood
  • EAN 9788073981945