Bojovníci tmy jsou nesmrtelné bytosti, jež pronásledují vidoucí (lidi, na něž nepůsobí dananská kouzla), chytají je a doživotně vězní v jejich říši. Nyní jsou zdi, které lidstvo chránily, strženy a lovci mají volnou ruku. Jdou po vidoucích a snaží se je vyhubit. Bojovníci světla nejsou o nic lepší, ale aspoň lidi nezabíjejí. Užívají si s nimi v posteli, ale sotva je berou jako vnímající bytosti. Žena, která se jim dostane do spárů, už nikdy není stejná. Nyní chtějí obě strany získat Posvátnou knihu Sinsar Dubh, která může přivodit zkázu celému lidstvu.

Bezstarostná Mac žije s rodiči v Georgii a ke štěstí jí chybí pouze přítomnost starší sestry Aliny, která se má brzy vrátit z Irska. Když se Mac dozvídá, že Alinu někdo zavraždil, vydává se do Dublinu, aby pomstila její smrt. Namísto toho zjišťuje, že je vidoucí, a aby přežila, musí spolupracovat s velice nebezpečným mužem. Jericho Barrons je majitel knihkupectví, na něhož Mac náhodou narazila, když pátrala po významu slova Sinsar Dubh. Sestra jí totiž zanechala zmatenou zprávu, v níž tvrdí, že Mac musí získat Posvátnou knihu dřív než ostatní.

„Buď se můžete přehrabovat ve svém jistě dobře zásobeném skladišti lží a sebeklamu a hledat způsob, jak popřít, co jste dnes večer viděla, nebo si můžete přiznat, jak se věci mají, a zkusit přežít.“ (Barrons, str. 111)

Dvaceti dvouletá servírka MacKayla Laneová vypadá jako Barbie, má slabost pro exotická auta a krásné oblečení. V jistých situacích mi připomíná Sookie z Pravé krve, ale naštěstí je Mac o něco chytřejší a vtipnější. Sympatické, leč naivní děvče nepatří mezi silné osobnosti, neoplývá bojovými schopnostmi ani přílišnou odvahou, přesto dovede překvapit. Mac je něco jako detektor dananských předmětů moci, čehož Barrons hojně využívá. Barrons se vyzná ve starožitnostech, umí zmrazit bankovní konta, skvěle se orientuje v místním podsvětí a jeho spletitých zákoutích a zná snad všechny nadpřirozené bytosti. Do jaké míry může Mac smyslnému Barronsovi důvěřovat, když ani neví, co je zač?

„Včera večer jste mi říkala, že byste ráda věděla, co máte očekávat, abyste si mohla lépe vybrat odpovídající oděv. Dnes jsem vám řekl, že jdeme navštívit upíra do goth klubu. Můžete mi tedy vysvětlit, slečno Laneová, proč vypadáte jako rozverná školačka, co se právě vykoupala v duze?“ (Barrons, str. 159)

Karen Marie Moning vypráví příběh v první osobě, staví na základech keltské mytologie a legendách, jež mají své místo také v současné době. Autorka mnohdy popisuje okolí a úvahy příliš podrobně a zaobírá se nepodstatnými detaily, jako je výčet kompletního oblečení nebo postup líčení. Postavy vykresluje barvitě a charakter má pečlivě propracovaný. Mrtvých přibývá, ale tyto scény autorka vynechává, nebo je popisuje natolik elegantně, že se ani čtenářům se slabším žaludkem neudělá zle.

Temná horečka vykazuje prvky fantasy, detektivky, romantiky a hororu. Nečekejte však milostnou zápletku, jelikož kromě pár náznaků k ničemu vážnějšímu nedojde. V poutavém příběhu se jedná především o odhalení Alinina vraha a vypátrání Posvátné knihy. Napínavá atmosféra se střídá s ponurou a díky bravurně zpracované psychologické zápletce čtenáře zcela pohltí. Otevírá se před námi svět plný nadpřirozených bytostí, tajemství, záhad, nebezpečí a lží.

Nakladatelství Jota vydalo první díl z pětidílné série Horečka od Karen Marie Moning, která je autorkou dvanácti úspěšných románů. Druhý díl by měl vyjít pod názvem Krvavá horečka a já doufám, že se dočkám dalších informací ohledně Alininy smrti, schopností Mac a záhadném Jerichovi.

Název: Temná horečka (Darkfever)
Překlad: Jan Sládek
Obálka: René Senko
Počet stran: 352
Nakladatel: Jota ; 2012