Jaké bylo moje překvapení, když mi někdy v půlce prázdnin přistálo na stole toto číslo magazínu z nakladatelství Triton, aniž jsem o něj někdy předtím projevil zájem. Ale byl jsem potěšen a během čtení ještě mé potěšení stoupalo.

Databáze příspěvků magazínu F&SF je obrovská, ale ne vždy se podaří vybrat povídky, které sednou nátuře českého čtenáře. Lednové číslo roku 2007 však dozajista sedne i nám, tuzemským čtenářům. Každý si v něm přijde na své; mrazivé až téměř hororové příběhy, neradostná vize budoucnosti, humor, příběh o poslání i o předvídání budoucnosti. K tomu samozřejmě i několik úvaho-rozborů od českých zaručených kvalit, pohybujících se v žánru.

Z těch osmi příběhů, které se v magazínu nacházejí, mi i po měsíci od dočtení poslední strany zůstaly všechny v paměti. Ne každý se dá lehce charakterizovat a nejeden má neveselý nejen průběh ale i závěr. Takže trošku bych měl dementovat předchozí tvrzení, že každý si přijde na to své, nejvíce si na své přijdou, což nebývá moc zvykem, milovníci pochmurných příběhů a vizí, které byly v jednom momentě vyťaty z většího celku, ale jejichž autoři nám prozrazují, že ani pokračování nebude veselejší.

Na cestě do Obrova je metaforickým příběhem o cestování – protagonistka příběhu, hledá domov, kde by se opravdu cítila doma, přesto dochází k osvědčenému úsloví všude dobře doma nejlíp; a navíc dodává – cestování nás mění, zejména náš úhel pohledu – to co nám dřív přišlo cizí, teď vnímáme zcela jinak.

Konec světa, který jsme znali je právě jedním z těch vykreslení neveselé budoucnosti, o kterých jsem se zmiňoval, kterou autor dokázal jednoduše, ale ryze načrtnout. Příběh nechává plynout i po povídce samotné, ukazuje jen záběr konce světa a člověka, jenž se s tím vypořádává, ale pokračování už nechává na fantazii čtenáře.

Labyrint stromů může zase být také metaforou, tentokrát pro odpovědné nelehké poslaní. O tom, že každý máme nějaké poslání a pokud mu chceme utéct, půjde to, ale ten náš úkol někdo po nás převezme, přestože zrovna tuto osobu bychom tím zatížit nechtěli.

Vánoce na horách je jedním ze dvou opravdu strašidelných příběhů, navíc tenhle i s tou pravou zimní, černobílou atmosférou, ve všech slova smyslech, a i když Vánoce a zima skončí, dávné proroctví existuje dál.

Teď se na chvíli můžeme uvolnit a oddychnout si. Jediný příspěvek klasického fantasy prostředí Dlouhý, krátký a vysoký je s humornějším nádechem, jeho příběh je až příliš triviální, a přestože složitost by k takové povídce nepatřila, víc by posloužilo nějaké úsměvnější zamotání.

Tvor. A zase pryč, sice ne přímo hrůzostrašnosti, ale melancholie. Postupné sbližování člověka a něčeho – tvora, který původně měl lidi zabíjet. Rozvíjející se vztah působí hřejivě, v jinak studené opuštěné krajině, ale i tady závěr ukazuje, že někde na ne moc vzdáleném místě čeká dýka připravená bodnout do zad – tvor má přesně vymezený čas života.

Vandoise a netvor z kostí. Druhá strašidelná noveleta, vypravující příběh o vzkříšení nebezpečného, neviditelného tvora. Je to příběh v příběhu, s poeticko-mrazivým závěrem.

Opálová koule. Jaké by to asi bylo, kdybyste veškerá svá rozhodnutí mohli představit světu, ať se k nim vyjádří a navrhne nejlepší řešení? A stejně tak vy mohli takto radit druhým a v případě úspěchů vydělávat. Nevíte? Dočtete se…

Rubriky ukáží rozbor Gaimanova Nikdykde, navíc v porovnání knihy Ptah Hotep (už bych si fakt měl něco od toho Gaimana přečíst…). Zavzpomínáme na Gemmela, přiznám se dobrovolně, že jsem od něj dosud nic nečetl, a měl bych to napravit, protože po tomto pěkném přiblížení jsem ho zařadil do kategorie autorů, jež jsou opomíjeni, a kteří by si zasloužili díky svému spisovatelskému umu větší pozornost (autor, o kterém jsme ještě neslyšeli, neznamená automaticky špatný nebo průměrný autor).  Nakonec se ještě podíváme, jak je to s tou českou povídkou – přiblížení Legend české fantasy a Vlastní krve, dnes už to vypadá s povídkou ve fantastice trochu jinak, ale dozvědět se něco na pěti stranách o situaci před čtyřmi roky pro přehled nikdy neuškodí.

Když se budete rozmýšlet v knihovně, v obchodě, antikvariátu, po kterém čísle sáhnete, toho lednového z roku 2007 se bát nemusíte. Tedy ne u výběru jeho povídek, naopak ze samotných příběhu vám možná někdy mráz po zádech přeběhne…

 

Hodnocení: 70%

 

Novelety:

Claudia O’Keefe: Labyrint stromů (Maze of Trees)

Michael Libling: Vánoce na horách (Christmas in the Catskills)

Alex Irvine: Vandoise a netvor z kostí (Vandoise and the Bone Monster)

Povídky:

Matthew Conradi: Na cestě do Obrova (Journey to Gantica)

Dale Bailey: Konec světa, který jsme znali (The End of the World As We Know It)

John Morressy: Dlouhý, krátký a vysoký (The Long and the Short and the Tall)

Carol Emshiller: Tvor (Creature)

Robert Reed: Opálová koule (Opal Ball)

Rubriky:

Jiří Popiolek: Fantasy jako podobenství

Dana Krejčová: Vzpomínání na Davida Gemmela

Petr Kotrle: Česká povídka na vzestupu

 

Dílo: Labyrint stromů – Magazín F&SF 1/2007 (The Magazine of Fantasy & Science Fiction)

Editor: Martin Šust

Překlad: Radovan Zítko, Richard Podaný, Alena Švomová, Aleš Heinz, Petr Caha, Zdeněk Uherčík, Petr Kotrle

Nakladatel: Triton

Ilustrace: Dominik Petr

Obálka: Max Bertolini

Počet stran: 160

Cena: 125 Kč (pro členy Trifid klubu 189 Kč)