Toto je můj šestý a poslední článek týkající se severské mytologie, pokud vás však toto téma zaujalo a rádi byste se o něm něco více dozvěděli, zde jsem pro vás připravila článek s doporučenou literaturou o severské mytologii. Jedná se jak o knížky naučné tak i některé fantasy či beletristické kousky. Většinu z nich mám ve své vlastní knihovně, takže mohu jedině doporučit.

 

Základní historické spisy

Edda a Sága o Ynglinzích – Snorri Sturluson
2003, ARGO, 222 str.
Snorri Sturluson (1178/9-1241) zpracoval severskou mytologii, známou také z tzv. Starší nebo Básnické Eddy, do svého druhu učebnice básnické tvorby. Jeho Edda obsahuje shrnutí eddické látky (pod názvem Gylffiho oblouzení), poučení o práci s ustálenými metaforami, typickými pro středověkou poezii (O jazyce básnickém), a v zásadě technický Výčet meter (do tohoto překladu nezahrnutý, protože je v podstatě nepřevoditelný). Gylfiho oblouzení, těžiště Snorriho Eddy, je však vedle Starší Eddy jediným písemným zpracováním eddické mytologie, a proto Snorriho práce daleko přesahuje jeho původní záměr, jímž bylo znovuoživení skaldské poezie. Ve Snorriho zpracování jsou mytologie, představy o podobě, vzniku a vývoji světa, panteon i báje o bozích a bohyních vyloženy systematicky jako odpovědi na otázky fiktivního krále Gylfiho, který se pro vědění o božstvech a jejich moci vypraví až do jejich sídla, do Ásgardu.
Sága o Ynglizích je Snorriho příspěvkem k historickému žánru pevně spjatému se severskou literaturou. Snorri své zpracování napůl bájeslovných příběhů o staroislandských panovnících spojil do souboru Heimskringla, Sága i Ynglinzích je její úvodní část.

 

Edda
2004, ARGO, 491 str.
Revidovaný překlad slavného středověkého rukopisu, obsahujícího nejstarší a nejvelkolepější germánské mytické a hrdinské písně. Mytická část vypráví příběhy severských božstev od vzniku světa až po jeho soumrak, např. o moudrém Ódinovi, o zamilovaném Frejovi, o rozlíceném Thórovi, o šlechetném Baldrovi a o proradném Lokim. Hrdinská část pojednává o životech a skutcích lidí, jako byli Sigurd nebo Brynhilda, héroů známých i z německé mytologie a proslavených Wagnerovými operami.

 

Naučná literatura

Severské mýty – R. I . Page
2007, Levné knihy KMa, 81 str.
Zábavné a občas strašidelné legendy o bozích a bohyních, hrdinech a hrdinkách, příšerách a obrech, přežívají z dob pohanské Skandinávie, a to i přesto, že Seveřané je nebyli schopni zaznamenat písmem. Ódám Thór, Freyja a Loki, Sigurd, Brynhildr a Gudrún jsou ty nejznámější mýtické postavy, které se v těchto příbězích objevují. Odborně i vtipně severské mýty převyprávěl profesor R. I. Page a ukázal při tom, že jsou nositeli komplexních a leckdy si protiřečících tradic. Jen díky těmto starověkým mýtům dnes víme, jak si Seveřané představovali stvoření lidstva či dokonce světa.

 

Mytologie – bohové, hrdinové, mýty – kolektiv autorů
2007, Slovart, 320 str.
Spolehlivá příručka pro celou rodinu nabízí mýty z celého světa s množstvím informací o náboženství, obřadech a zvycích těch nejzajímavějších kultur. Názorně a podrobně popisuje nejvýznamnější bohy, motivy, charaktery a zpracování mýtů v umění. Přehledně představuje náboženství, věroučné představy, zvyklosti a rituály všech dob a kultur. Bohatě ilustrována s více než 400 fotografiemi a přehlednými mapami.Mýty nejsou jen příběhy z šerého dávnověku, neboť tvoří základy všech kultur v minulosti i v přítomnosti. Jejich vliv je dodnes patrný v našem jazyce, v náboženských představách i zvycích. A věroučné představy i rituály v mnoha částech světa, které jsou těsně spojené s mýty, dodnes určují každodenní život i kulturu.

 

Encyklopedie mytologie germánských a severských národů – Jitka Vlčková
2006, Libri, 255 str.
Slovník mytologie germánských a severských národů. Knížka se soustřeďuje na rozlehlou geografickou oblast osídlenou v minulosti germánskými kmeny (pevninská Evropa, Skandinávie, Britské ostrovy a Island) a doplňkově se zabývá i Finskem, které do oblasti geograficky náleží. Hesla se zabývají prameny, z nichž se mýty rekonstruují, ale především jednotlivými bohy a mytologickými postavami pro nás podivuhodného a cizího panteonu.

 

Germánská kniha mrtvých – Kalweit Holger
2003, Eminent, 361 str.
Unikátní dílo o germánských představách a zkušenostech s posmrtným životem je založeno na výkladu starogermánského eposu Edda. Holger Kalweit je prvním badatelem, který podal esoterický výklad tohoto eposu, dříve neprávem považovaného za pouhou knihu legend a bájí.

 

Runy – David V. Barrett
1998, Ikar, 61 str.
Netradiční kapesní průvodce teorií a praxí věštění z run. Obsahuje detailní rozbory symboliky a významu severských run, různé typy výkladů doplněné příklady a ukázkami nejstarší runové abecedy.

 

Runy – Bernard King
1996, Votobia, 173 str.
Runy jsou starobylým písmem severu.
Ostré úhly jednotlivých písmen vyrytých do kamene, dřeva či kovu nás uvedou do světa vzdálených předků a pomohou nám odkrýt znalosti a moudrost.

 

Germánská mytologie – Libuše Spáčilová, Marie Wolfová
1996, Votobia, 133 str.
Mytologie Germánů není tak známá jako mytologie antická, s jejími motivy se však často setkáváme, mnohdy i nevědomky.
Přehledné zpracování se seznamuje s prameny germánské mytologie, popisuje stvoření, uspořádání a zánik světa v představách starých Germánů, pojednává o jejich nevýznamnějších bozích a bohyních, o náboženském kultu i o recepci germánské mytologie v pozdějších dobách.

 

Severská mytologie pro děti

Kateřina v zemi Ásů – Marcela Košanová
2004, MOTTO, 430 str.
Vydejte se s Kateřinou do země Ásů a prožijte bájné příběhy z Islandu! Čiperná a zvídavá holčička Kateřina se o prázdninách vydává s rodiči na Island do překrásné tajemstvím opředené země, plné ledu a ohně, kolébky obrů, skřítků a moudrých, krásných Ásů,vládců světa a vesmíru.

 

Beletrie na motivy severské mytologie

Soumrak a prsten – Ivana Vízdalová
2000, Ikar, 224 str.
Zábavně převyprávěné příběhy o bozích i hrdinech severských zemí jsou doplněni tématickými ilustracemi.

 

Soumrak bohů – Helena Kadlečková
2009, Aurora, 227 str.
České beletristické zpracování dvou islandských rukopisů ze 13. století – sbírky severských a mytologických básní Starší Edda a prozaického převyprávění mytologie od islandského dějepisce Snorriho Sturlusona (Mladší nebo Snorriho Edda). Naše přední nordistka Helena Kadečková přibližuje čtenářům jejich obsah o něco výpravnější, zábavnější a ucelenější formou a zároveň poskytuje představu o prostředí, v němž se tyto mýty a báje rodily. Vyprávění o vzniku a zániku světa, o životě, radostech a strastech bohů, obrů, skřítků i lidí, jež autorka obohacuje barvitými charakteristikami hlavních postav, nabízí čtenářům pohled do svérázného světa staroseverských mýtů.

 

Fantasy na motivy severské mytologie

Lhář – Jakub Ćwiek

Sérii polského autora Jakuba Ćwieka u nás nedávno začalo vydávat nakladatelství Triton.

Valhala je v troskách. Loki, adoptovaný Odinův syn, patron podvodníků a zrádců, se postaví na stranu triumfujících zástupů Božích. Ve světě, kde se zbloudilá mytologická božstva spolčují s pekelnými démony, jsou jeho služby neocenitelné. Loki se stává andělským klukem pro všechno, alespoň to si archandělé myslí.

Jedná se o trilogii , do češtiny však zatím byly přeloženy jen dva díly.

  

Valhala – František Novotný

Šestidílný románový cyklus Valhala obsahuje knihy:

1. díl: Dlouhý den Valhaly: Meče a prsten
2. díl: Dlouhý den Valhaly: Vetřelci
3. díl: Další den Valhaly: Dopoledne
4. díl: Další den Valhaly: Odpoledne
5. díl: Konečný den Valhaly: Chlapec s mečem
6. díl: Konečný den Valhaly: Mezi světy

     

Komentáře

komentářů

One Response

Leave a Reply