Ve světle večerního ohně jsem vzal klacek a napsal: „Nechť je Bůh pochválen.“
Herger se tázal: „Kterého boha chválíš?“
Odvětil jsem, že chválím jediného Boha, jehož jméno je Alláh.
Hergar děl: „Jeden bůh nemůže stačit.“

Pojídači mrtvých – M. Crichton

A skutečně, jediný bůh Seveřanům nestačil, měli bohy, kteří chránili slunce, úrodu, lásku a stejně tak i jejich životy a štěstí rodinného kruhu. Vše bylo spojováno s bohy a proto jejich výčet zde by byl hodně dlouhý, pokusím se vám tedy přiblížit jen ty nejvýznamnější ze severského panteonu

 

Ásové a Vanové

V severské mytologii je zaznamenána válka mezi dvěma božskými rody – Ásy a Vany.

Někteří z nich byli přímými potomky obrů, jiní už „čistokrevnými“ božskými dětmi. Nejvyšší postavení mezi Ásy měl Ódin, dále jeho manžela Frigg a synové Thor a Týr. Ásové byly považováni za nadřazené a vládnoucí božstvo.

Vanové byli naopak božstva ochranitelská. V jejich čele stál bůh moře Njörd se svými dětmi Freyem a Freyou. Vanové také ovládali magické umění zvané seid, jehož se mnozí báli. Seid byla temná magie, jejíž součástí byla celá řada praktik, které v sobě skrývaly velké nebezpečí a měly druhým škodit, mohly však také pomáhat a léčit. Učitelkou této magie byla Freya.

Vanové byli mimo jiné popisováni jako bohové bez morálních skrupulí, kteří uzavírali sňatky i mezi pokrevními příbuznými. Sám Njörd měl za manželku svou sestru a Freya měla poměr se svým dvojčetem Freyem.

Válka mezi Ásy a Vány skončila příměřím a výměnou rukojmí. K Ásům přešli hlavní Vanští bohové Njörd, Frey a Freya a Vanové naopak získali Mímiho a Höda. Tím byl dokončen smír mezi rody, na jehož znamení obě strany – Ásové i Vanové, stvořili společnou mýtickou bytost zvanou Kvasi.

 

Ódin

Ódin byl otcem všech bohů a vládce Ásgardu. Měl mnoho jmen, celkem asi kolem padesáti, mezi nimi i Alfödr (Praotec), Valfödr (Otec zabitých), Grímr (Maskovaný s kápí) či Hangagud (Bůh viselců). Ódin byl nejčastěji vyobrazován zahalený v tmavém plášti na trůnu v síni Valhale, kde hodoval s padlými bojovníky. Přes levé oko měl pásku a na ramenou mu seděli dva havrani – Hugin (Myšlenka) a Mugin (Paměť). Havrany posílal po světě a oni mu pak šeptali do ucha zprávy, které zjistili. Jeho zbraní byl oštěp a jezdil na osminohém koni Sleipnirovi

Ódin se obětoval, aby získal posvátné symboly – runy. Po devět dní a nocí visel na stromě Yggdrasilu proklán kopím. Trpěl hlady a žízní, až se mu nakonec vyjevily posvátné runy. Proto je také bohem nejen bitev a králů, ale také kouzel a moudrosti.

Frigg

Ódinovou chotí a také nejvyšší bohyní a ochránkyní domova a rodiny byla spravedlivá Frigg. Dovedla předpovídat budoucnost a znala osudy všech bohů i lidí. Dokázala léčit nemoci a zranění. Byla bohyní mateřství, proto se k ní obraceli ženy s prosbou o narození nebo ochránění dítěte.

Frigg byla příkladnou manželkou a dokázala přimět Ódina, aby udělal, co ona chce. Tolerovala i jeho občasné románky s lidskými ženami nebo ostatními bohyněmi.

Freya

Freya tvořila protipól Frigg, pokud byla Frigg bohyní manželské lásky, tak Freya naopak dopřávala lásce milenecké a všem lidským vášním a slastem.

Freya byla známá především pro své volné mravy a také pro schopnost vládnout temné magii seid. Byla také neskutečně krásná a její krk zdobil zlatý šperk zvaný Brisingamen, o který usiloval proradný bůh zrady Loki.
Cestovala v kočáře, který táhly dvě kočky. Právě kočky byli v severské tradici spojovány s temnými kouzly a nadpřirozenem.

Frey

Freyin bratr-dvojče ale také milenec byl bohem plodnosti, úrody a hojnosti. Aby si lidé zajistili dobrou úrodu, vozili na voze po svých polích právě Freyovu sochu. 

Od skřítků Frey získal železného kance Gullinburstiho se zlatými štětinami, zářícími jako slunce, s nímž mohl létat vzduchem i běhat po vodě. Dalším jeho kouzelným atributem byla kouzelná loď Skídbaldni, jež mohla uvézt všechny bohy, ale pokud nebyla potřeba, dala se schovat do malého měštce. Svůj kouzelný meč, který dokázal bojovat sám od sebe, Frey vyměnil za přízeň své milované Gerd. Bez něj se však při ragnaröku (konci světa nebo také přesně přeloženo soumraku bohů) nedokázal ubránit ďábelskému Surtovi a padl.

Njörd

Njörd, bůh moře, byl v severské mytologii hodně důležitý, protože Vikingové byli, jak je dobře známo, horlivými mořeplavci. Lidé ho tedy prosili, aby požehnal jejich lodím a poslal k pobřeží spousty ryb.

Thor

Thor hromovládce, byl u Vikingů hodně populární, protože představoval všechny jejich nejdůležitější hodnoty – byl odvážný, udatný a nesmírně silný. Chránil všechny bojovníky a často mu dělal společníka bůh Loki. Pohyboval se v kočáře taženém kozly a k jeho síle mu dopomáhaly tři kouzelné předměty: opasek síly, železné rukavice a slavné kladivo Mjöllnir (blesk).

Kladivo bylo nerozbitné, nikdy neminulo cíl a vždy se vrátilo ke svému majiteli. Navíc se mohlo zmenšovat podle libosti, aby se patřičněji uschovalo. Dokonalost rušila jen jedna negativní vlastnost, mělo příliš krátkou rukojeť. Jeho úder měl představovat úder blesku. Mjöllnir Thorovi nesloužil pouze k zabíjení obrů a démonů, ale používal je i k oživení svých kozlů či posvěcení mrtvých.

Týr

K bohu Týrovi se váže pověst o tom, jak se bohové snažili svázat ďábelského vlka Fenriho. Nechali si od skřítků vyrobit speciální provaz Gleipnir. Gleipnir byl sice tenký jako stužka, ale nezničitelný. Skřítci ho totiž sestavili z šesti magických součástí: z chůze kočky, z vousu ženy, z dechu ryby, z kořenů hory, ze šlach medvěda a ze slin ptáka. Fenri nevěřil, že by ho dokázala taková stužka zadržet, přesto však požadoval zástavu – ať mu některý z bohů vstrčí ruku do tlamy. Pokud nebude moci dostat ven, skousne. Jediný Týr se rozhodl obětovat a přišel tak o svou paži, od té doby byl považován za boha spravedlnosti.

Loki

Loki je ničitelem, poťouchlým a zlomyslným strůjcem nejrůznějších lapálií, z nichž dovede sebe i druhé téměř vždy nějakým způsobem zachránit a ještě z celé situace vytěžit co se dá. Zákeřný Loki sice žil mezi bohy, ve skutečnosti byl však synem obrů, s Ódinem však uzavřel pokrevní bratrství.

Balder

Mladý bůh slunce a světla byl ze všech bohů nejkrásnější a nejmilosrdnější. Bydlel na nebi v Breidabliku, kde nesmělo být nic nečistého. Každý ho miloval, protože šířil štěstí a soulad. Lstivý Loki ho však zabil, když vedl ruku slepého boha Höda. Od té doby Balder zůstal v říši mrtvých Hel.

Hel

Dcera boha Lokiho a vládkyně říše mrtvých. V severské mytologii bylo slovo Hel zároveň synonymem pro podsvětí. Jejími bratry byl vlk Fenri a had obepínající zemi Jörmungand. Po narození byla bohy svržena do podsvětí, kde vládla devíti temným světům, v nichž vítala ty, kdo umřeli stářím či na nemoc.

Její říši obepínali vysoké žalářní mříže a jediný přístup byl přes most, přetínající mrazivou řeku Gjöll.

Hel byste poznali na první pohled, protože barva její kůže byla z poloviny normální a z poloviny černá.

4 komentáře

Leave a Reply