Za barevným závojem

Nevím proč. A nechápu to.

Proč, když není důvod?

Bez myšlenek jako stroje,

jako stínů průvod.

 

Nevím, klidně dám se poddat.

Proč to děláš? Proč se skrýváš?

Pod peřinou šťastných řečí.

Proč přes hlavu šátek míváš?

 

Pod rouškou té černé noci.

Na koberci sladkých snů.

Za barevným závojem

ze všech nudných dnů.

 

Proč se halíš kusem hadru?

Proč máš helmu z ješitnosti?

Šálu pýchy omotáváš.

Nebylo té zlosti dosti?

 

Nevím jak to jasněj´ říct.

Jako stádo beraní

ženou se dál ze srázu,

Moudrost, ta jim nebrání.