V minulém díle našeho dvojčlánku jsme se podívali na vítěze anket Spiel des Jahres a Golden Geek Awards v letech 2006–2011 a zjistili, jak tyto ve své době maximálně oceněné hry ustály tíhu přibývajících let. Náš článek končil oceněnými z roku 2011, součástí tedy byly hry, na kterých zub času hlodal 7–12 let. Nyní se zaměříme na hry, které spatřily světlo světa v letech 2012–2016. Ty sice ještě nemají na kontě tolik letokruhů, ale vycházely v období, které bylo „intenzivnější“ – deskové hry se postupně dostávaly na výsluní a oslovovaly čím dál větší část mainstreamu. Zjednodušeně řečeno, myslíme si, že hry z posledních let prostě čelí větší konkurenci než kousky cca 10 let staré.

SdJ 2012

hra roku – Kingdom Builder – druhý výrazný počin autora vynikajícího a nestárnoucího Dominionu Donalda X. Vaccarina sice nedosáhl věhlasu svého staršího bratra, rozhodně ale nezapadl. Ocenění Spiel des Jahres dostal nejspíš hlavně za neuvěřitelnou variabilitu, modulární herní plán a přístupnost pro všechny typy hráčů. Počtem rozšíření šlape Dominionu na paty, takže jeho autor rozhodně netře bídu s nouzí, i kdyby všechny výdělky z Dominionu prošustroval.

hra pro znalce – Village (v ČR Kronika panství od Albi) – zaryté euro, které přineslo lehce kontroverzní, ale velmi zajímavý mechanismus práce se smrtí obyvatel. Ten hráče nutí správně časovat svoje tahy, aby své svěřence zajímavými činy před jejich smrtí zapsali do kroniky, což jim zaručí „nesmrtelnost“ a tím pádem vítězné body. Roztomilá oldschool grafika, oblíbený mechanismus umisťování dělníků a svižně ubíhající partie ve své době stačily na to, aby hra získala dost fanoušků. Její doba ale pominula a dnes se k ní už vrací jen opravdoví příznivci retra.

                                                                  

GGA 2012

hra roku – Eclipse (v ČR Blackfire) – vesmírná 4X záležitost, která ve své době zabodovala a propracovala se do první desítky žebříčku BGG. U nás se velkého úspěchu nedočkala, což přisuzujeme zpoždění, s jakým na tuzemský trh vstupují deskoherní trendy. V zahraničí se ale hra těší výborné pověsti a myslíme si, že vyjít dnes, prosadila by se i u nás, kde mezitím dozrál čas na hru kombinující ekonomiku, průzkum, souboje a kontrolu území. V dnešní době by také rozmlsaní hráči rádi viděli podobnou hru v licencovaném kabátku oblíbené značky.

hra roku pro rodiny – Vládce Tokia (v ČR REXhry) – čas je mocný kouzelník, ale Vládce Tokia by nedokázala sestřelit ani tsunami. Jednoduchá kostková kompetitivní hra, v níž si v rolích obřích monster snažíte namazat mrakodrapy na chleba a rozmlátit japonskou metropoli na kousky menší než rýžová zrnka, baví dodnes. Důkazem budiž zájem o její novou verzi, která přitom kromě jiné grafiky nic moc nového nenabídla.

                                                           

SdJ 2013

hra roku – Hanabi (v ČR REXhry) – Hanabi byla, pokud je nám známo, první hra, která vnesla do kooperačních her inovativní prvek „karty držím rubem k sobě a vidím karty všech, jen ne svoje“. Kolem toho na pěkných, jednoduchých pravidlech vystavila systém, jak a kdy si hráči mohou o kartách radit, a nadčasový (byť poněkud abstraktní) herní hit byl na světě. Hanabi se dočkalo mnoha reedic, vizuálů i několika pokračovatelů (např. Bomb Squad) a stále skvěle funguje jako úvod do kooperačních her. Navíc je to jedna z mála her, která přímo z definice neumožňuje častý neduh kooperaček: alfa hráče, který velí všemu dění a ostatní jsou jen držáci karet. Tady to nejde, nikdo totiž nemá plnou informaci.

hra pro znalce – Andor (v ČR Albi) – fanoušci Andoru se najdou dodnes a soudě podle vycházející expanze, není jich málo. Nás svého času také dobře pobavila. Jenže pak přišel Eldritch Horror, Zombicide, snůška kooperativek a fantasy figurkovek a na Andor se doma ve skříni práší. Za nás je už příliš neaktuální, ale pokud máte jiný názor, klidně nám jej napište do komentářů.

                                                                              

GGA 2013

hra roku – Terra Mystica (v ČR MINDOK) – další nestárnoucí klasika, která do roka od svého vydání začal strmě stoupat žebříčkem BGG, nakoukla těsně pod vrchol a teď spokojeně trůní na sedmém místě. Díky Terra Mystica nároční hráči zjistili, že chtějí více budovat cestičky a ovládat území, z čehož v nedávné době začaly těžit populární pecky Scythe či Gaia Project. Tahle hra se do důchodu rozhodně nechystá a mít trochu stylizovanější komponenty, tipli byste si, že vyšla teprve předloni a ne před 6 lety.

hra roku pro rodiny – Milostný dopis (v ČR MINDOK) – pokud bychom měli jmenovat jednu nevýhodu Milostného dopisu, je to jeho nepříliš lákavý vizuál. Jenže po stránce hratelnosti je na tom tenhle lov na princeznu parádně a ošmatané, mnohokrát použité karty u mě ve skříni o tom zpívají píseň. Také vyšla řada dalších verzí (včetně poslední Lovecraft Letter, dlouho jsme vás tu neměli, Howarde!). Nedivíme se, vždyť bojovat o ruku nádherné ženy je pro mnohé smyslem života.

                                                                                     

SdJ 2014

hra roku – Velbloudí dostihy (v ČR Albi) – šílená, ale hodně zábavná rodinná hra, která při troše snahy obstojí i jako party hra („unese“ totiž až osm hráčů). Díky vysoké míře náhody je vhodná i pro souboj mezi velmi zkušenými hráči a nováčky. Hra se dočkala cestovní verze i rozšíření, díky kterému je možné hru zahrát až v deseti hráčích! Velbloudi jedou!

hra pro znalce – Istanbul (v ČR Albi) – velmi dobře hodnocené euro neztrácí nic ze svého lesku ani v současnosti, právě naopak. Vyšla mu dvě rozšíření (plus dvě minirozšíření) a kostková varianta a sbírá ocenění či nominace v každé druhé anketě. Proč? Protože prostě funguje! Chcete si vyzkoušet, jaké to je kšeftovat s diamanty na nejbližším bazaru? Lepší volbou než Istanbul je snad jen obchodní cesta do Pákistánu (ale bacha na zavazadla!).

                                                                               

GGA 2014

hra roku + hra roku pro rodiny – Splendor (v ČR Blackfire) – jednoduchá a lehce abstraktní hra si během krátké doby získala oblibu jak nováčků tak zkušených deskovkářů. Důvodů je několik. Pravidla se vysvětlí za pět minut, partie netrvá déle než půl hodinky a hlavně i přes snadné principy se herní prostředí neustále mění, což hráče velmi rychle vtáhne. Někomu sice nemusí sedět míra abstrakce či ústřední mechanizmus budování ekonomického motoru, ale že většina má Splendor v oblibě se ukázalo na úspěchu rozšíření Města Splendoru.

SdJ 2015

hra roku – Colt Express (v ČR MINDOK) – dobře si pamatujeme, když Colt Express vyšel. Ve skupině pěti a šesti lidí jsme totiž pěkně dlouho nechtěli hrát nic jiného! Divoká přestřelka v jedoucím vlaku táhne dodnes a nehrozí, aby se půl roku nevytáhla z poličky. Bang! je mrtev, ať žije král Divokého západu!

hra pro znalce – Broom Service – čarodějnická lektvarová zásilková služba byla remakem staršího kousku z roku 2008. Jejími autory jsou dobře známí Alexander Pfister a Andreas Pelikan, kteří poté zabodovali dalším společným kouskem, Ostrovem Skye (viz níže). Zaujala především rodinné hráče a také kombinací mechanismů pokoušení štěstí a blafování s překvapivou strategickou hloubkou. Kreslená grafika hru trochu shazuje v očích náročných hráčů, ale o to jednodušší je k ní dostat nenáročné hráče a/nebo ženy.

                                                                             

GGA 2015

hra roku – Pandemic Legacy: Rok 1 (v ČR MINDOK) – průlomová hra, která zpropagovala (pro někoho) kontroverzní mechanismus legacy ((vyvíjející se hra, lze ji „dohrát do konce“). Příběh, který se hráčům odvíjí pod rukama, návaznost partií, zvraty a překvapení, to jsou důvody, proč intenzita zážitku poprvé na hlavu porazila trvanlivost, znovuhratelnost a ohleduplnost k deskovým hrám (podobně jako knihy, deskové hry se přece neničí!). Na úplnou špičku žebříčku BGG se vyhoupla velmi brzy a dodnes se tam drží, klesla o pouhou jednu příčku. Průkopník, který si asi navždy vydobyl místo v deskoherní historii.

hra roku pro rodiny – Krycí jména (v ČR MINDOK) – party hra, které jsme v redakci nesmírně vděční za to, že nám pomohla k deskoherní víře přivést více oveček, než všechny nádherné a sexy figurkovky dohromady. Česká trefa do černého, která se prodává jako rohlíky na krámě a patří do škatulky kultovní, ve které ji uvítal a dveře podržel nestor kvalitních party her – Dixit. Dodnes jí vyšlo několik verzí, hra je celosvětový hit, u nás má obrázkovou a duetovou verzi, v USA vychází např. i ve verzích s oblíbenými hrdiny od Marvelu či Disney.

                                                                     

SdJ 2016

hra roku – Krycí jména (v ČR MINDOK) – historický okamžik pro českou deskoherní scénu. Party počin Vlaadi Chvátila vyhrává deskoherní Oscary a my v tu chvíli nemůžeme být pyšnější, snad ani kdyby česká reprezentace vyhrála MS v hokeji (to už tu bylo tolikrát).

hra pro znalce – Ostrov Skye (v ČR Albi) – Hra s retro grafikou, která přinesla oblíbené carcassonoidní mechanismy v propracovanějším balení. Je pravda, že je u nás pod radarem trochu víc, než si zaslouží, protože věrné české Carcassonnisty hned tak něco nepřeučí, ale aspoň za hranicemi se jí daří docela slušně. To dokládá přítomnost v přední dvacítce rodinných her na BGG, jedno rozšíření vydané a jedno chystané.

                                                                                   

GGA 2016

hra roku – Scythe (v ČR Albi) – Scythe bohužel neumíme popsat objektivně, koho jsme s ním seznámili, ten si hru zamiloval. Rychlé, zábavné partie, parádní mechové a postavy s příběhem, nádherný herní plán, a to hlavní: je to euro s atmosférou! Scythe prostě zahrál na správnou strunu celému deskohernímu světu, rozšíření vznikla a vznikají a hra se od svého uvedení drží v TOP 10 žebříčku BGG. Vydavatelství Albi to risklo s českou lokalizací, a dle posledních zpráv (a také oznámení lokalizace druhého rozšíření) se jim tah vyplatil, na hru se stály fronty na loňském Albi Game Day a zájem hráčů stále trvá. Jak hra obstojí, až ji trochu ohlodá zub času, to je ve hvězdách. My jí však věštíme zářnou budoucnost.

hra roku pro rodiny – Krycí jména: Obrázky (v ČR MINDOK) – Zlatí Geeci ocenili Krycí jména dva roky po sobě. A my se nedivíme, jakmile vyšla obrázková verze „krycáků“, nechápali jsme, jak jsme bez ní předtím mohli být. Díky nim tak přišla na svět varianta, kterou máme v redakci nejraději: kombinace textové a obrázkové verze, která zavaří mozek a pobaví všechny, které k partii přizvete. Krycí jména prostě mají o místo v deskoherní historii bezpochyby postaráno.

                                                                     

Článek vytvořili David Navrátil, Marek Dvořák a Michal Stárek s laskavým přispěním Pepy Klementa.

Komentáře

komentářů