Když konečně spatřili Černý hrad, jeho roubené strážnice a kamenné věže vypadaly jako pouhá hrstka dětských kostek pohozených na sněhu pod nezměrnou stěnou z ledu. Prastará pevnost Černých bratří nebyla Zimohradem, vůbec nebyla skutečným hradem. Postrádala hradby, a proto nebylo možné bránit ji, ne z jihu, ani z východu nebo západu; ale byl to pouze sever, který Noční hlídku zajímal, a na severu se tyčila Zeď. Byla vysoká téměř sedm set stop, třikrát vyšší než nejvyšší věže pevnosti, kterou štítila. Jeho strýc řekl, že vrchol je dost široký na to, aby tam dvanáct rytířů ve zbroji mohlo jet vedle sebe. Na stráži tam stály ponuré obrysy obřích katapultů a monstrózních dřevěných jeřábů, jako kostry velkých ptáků, a mezi nimi procházeli muži v černém, malí jako mravenci.

(G. R. R. Martin, Hra o trůny)

Catan – Hra o trůny
Autor Klaus a Benjamin Teuberovi
V ČR distribuuje Albi
Počet hráčů 3–4 hráči
Časová náročnost 60–75 minut
Vhodné od 14 let
Jazyková závislost Česká pravidla, české texty na komponentech
Rok vydání 2017
Pořadí na BoardGameGeeku 9 075. (celkově)
Mechanismy Házení kostkami, správa karet na ruce, modifikovatelná hrací plocha, obchodování mezi hráči

O bratrech Teuberech jste již jistě slyšeli, minimálně o Klausovi, který je podepsaný prakticky pod všemi hrami z prostředí Katanu. Kromě toho má na kontě třeba Anno 1503, jeho bratr zase dělal například pašerácký trenažér Smugglers. Catan – Hra o trůny je poslední novinkou těchto designérů.

Hra o trůny se stala gigantickým fenoménem, s jehož logem si můžete už pořídit prakticky cokoliv od notýsku po vybavení toalety. Její sláva pochopitelně inspiruje deskoherní designéry a nejnovější verze Catanu od vydavatelství Albi je toho důkazem.

První, co vás při chystání téhle hry udiví, je bezesporu působivý vizuál. Grafiku si v recenzích obvykle nechávám až na konec, ale tady to prostě nejde. Kromě klasických kousků mapy, jaké znáte z většiny předchozích dílů, na vás totiž čeká také obrovská plocha kraje „za zdí“, kde se Divocí pod vedením Krále za Zdí shlukují ke zběsilé zteči. A samozřejmě, Zeď. Z několika částí složená, gigantická hradba dělící svět „civilizovaných“ a „svobodných“. Osadníci z Katanu nevypadali nikdy takhle nádherně a okamžitě se budete cítit jako Jon Snow či Alliser Thorne. Zkrátka, grafika dělá atmosféru a o téhle hře to platí nejméně dvojnásob.

Po nakouknutí do pravidel zjistíte, že vás oproti originálu zase tolik rozdílů nečeká. Základní princip hry je naprosto shodný, takže budete stavět vesničky, hody kostek získávat suroviny, obchodovat se spoluhráči a lízat akční karty. Překročíme proto rovnou k novinkám. Tou první jsou pochopitelně Divocí, obrovská figurková armáda, která dychtivě čeká na vašem zápraží jako blechy před psí boudou. V některých situacích (typicky když postavíte vesničku) se přesunou z Mrazoklů do táborů v lesích, odkud putují před Zeď. Právě kvůli nim házíte jednou kostkou navíc. Pokud totiž Divocí číhají v lese a vy hodíte číslo jejich pěšiny, štosují se vám před branami, a jakmile je jich víc než strážných, prorazí dovnitř a vypálí vám některé mapové dílky.

Divocí se vyskytují ve třech druzích, jedním je obyčejný kmán, dalším cepíny ozbrojený lezec, který Zeď hbitě přešplhá, a nakonec obr, jenž se pokusí uspokojit svou krvežíznivost zabíjením členů Noční hlídky. Pokud se vám tihle nelítostní seveřané přemnoží, hra bude ukončena před limitem a vítězem se stane majitel nejvíce stráží (a nikoliv ten, kdo nahraje první daný počet vítězných bodů, jak bývá v sérii zvykem).

Právě „muži v černém“ jsou další novinkou. Vaše strážce verbujete výměnou za suroviny a stavíte je na Zeď. Můžete za ně získávat bonusové vítězné body a také se snáze ubráníte drzým barbarům. Je proto dobré si jich pár pořídit – sice se občas dá spoléhat na vaše spoluhráče, ale kdyby tak uvažoval každý, měli bychom místo vesnic ruiny.

Poslední a možná nejzajímavější změnou je příchod hrdinů. Každého z nich reprezentuje jedna karta. Počátečního hrdinu vám hra přidělí, poté si už vybíráte sami. Vždycky můžete mít jen jednoho naráz a můžete jej jednou, nebo dvakrát použít. Hrdinové mají zajímavé schopnosti, někteří můžou odehnat Divoké, jiní vám ulehčí nákupy, další umožňují měnit suroviny. Tento prvek hru pěkně obohacuje. Mimochodem, právě Jon Snow jako módní tvář hlídky trochu překvapivě chybí (a teď doufám, že jsem nikoho nerozbrečel). Ale aspoň mezi nimi najdete zrzku Ygritte či zázrakem nehubnoucího Samwella Tarlyho.

Suma sumárum, hra není zase o tolik vylepšená, jak jste možná čekali, ale je určitě mnohem hezčí, než byste si mysleli. Zachovává všechny klady původní hry a nabízí nové možnosti. Na druhou stranu, pokud už nějaké ty Osadníky doma máte, je dobré vědět, že dostanete velice podobný produkt.

Pokud jste ale skalní fanoušci knihy, seriálu, herní série či si chcete nějaký ten Catan pořídit, právě Catan – Hra o trůny je podle mého názoru vynikající volbou. Lepší a především atmosféričtější vstup do světa cestiček, ovcí a bláznivých kostek totiž nenajdete.

VERDIKT
Catan  – Hra o trůny sice nenabízí oproti originálu mnoho novinek, všechny ji ale dobře obohacují a nabízejí mrazivou, vizuálně dokonalou atmosféru boje o Zeď.

Komentáře

komentářů