Města pomalu zarůstají zelení, povrch zeje prázdnotou a prohánějí se po něm zmutovaná zvířata, která jsou teď vládcové tvorstva. Vy a pár dalších ztroskotanců, kteří vám svěřili svou naději na přežití, však i tak musíte vystoupit na zamořený povrch, protože ve vašem úkrytu už není dost jídla a vody pro všechny. Za týden má dorazit Konvoj, co odváží ty nejzdravější jedince do podmořského města, novodobé země zaslíbené. Už aby to bylo…

Pustina
Autoři Grégory Oliver
V ČR distribuuje Albi
Počet hráčů 2–4 hráči
Časová náročnost 40–110 minut
Vhodné od 14 let
Jazyková závislost Česká pravidla, české texty na komponentech
Rok vydání 2017
Pořadí na BoardGameGeeku 413. (strategické), 775. (celkově)
Mechanismy Umisťování dělníků, zisk surovin, budování enginu

Pustina je postapo deskovka, která tak trochu klame tělem. Na pohled vypadá jako atmosférický ameritrash, pod tematickou slupkou a propracovaným vizuálem se ale ukrývá poctivé euro. Tuzemským hráčům Pustinu přináší vydavatelství Albi jako jednu ze svých letošních vlajkových lodí.

Pustina je první propracovanější hra mladého Francouze Grégoryho Olivera (v jeho portfoliu je ještě dětská rychlovka Bubliňáci) a na svět přišla prostřednictvím kickstarterové kampaně. To je jeden z hlavních důvodů, proč tvůrci kladli takový důraz na vizuál (na Kickstarteru prostě ošklivou hru neprodáte), za který je zodpovědný Miguel Coimbra. A že se povedl! Je to to první, co vás na hře zaujme. Do detailu vykreslený herní plán, barevné kartičky, hra vypadá jako hratelný komiks.

Při ohlášení Pustiny a před jejím testováním mě nejvíce zajímalo, zda vizuál není na úkor mechanismů, přehlednosti a hratelnosti. Po důkladném zahrání vás ale můžu ujistit, že ne, není! Tak, teď už víte vše, běžte si ji zahrát…

To by mi asi neprošlo, takže jaká je Pustina? Podle popisu mechanismů se mi mělo do ruky dostat euro s celkem originálním námětem přežití ve zpustošené krajině po jaderné katastrofě. Hráči (obligátní euroherní „dva až čtyři“, k dispozici je i polooficiální solo varianta) dostávají na starost vedení skupinky přeživších, kteří se během šesti dní a nocí musí co nejlépe připravit na příjezd Konvoje. Konvoj pro ně představuje jedinou naději v bezútěšné situaci, protože míří do podzemních krytů, kde lze přežít déle, než je délka vztahu průměrné hollywoodské celebrity. Příprava spočívá v tom, že během dne se ve zpustlém světě snaží získávat materiál, jídlo a bezprizorní přeživší a v noci se soustředí na vylepšování podzemního krytu, který obyvatele chrání před radioaktivitou a podobnými nástrahami pustiny.

Hra staví primárně na umisťování figurek na herní plán a sběru surovin. Každý hráč má čtyři figurky s různou silou (a tedy počtem akcí, které na políčku může provést). S tématem hry pěkně ladí, že pokud se potkají dvě figurky na jednom políčku, ta silnější příchozí může utlačovat tu menší, za což si vyslouží buď dávku ze střelné zbraně, nebo ukořistí od jejího majitele nějakou surovinu. Políček je ve hře několik druhů, na některých lze prohrabovat ruiny rozbořených měst, na dalších zase vojenskou základnu, lunapark, les, přehradu. Každá lokace odpovídá jiné surovině, kromě toho lze na několika lokacích lovit tamní zvířenu, která převzala po lidech vládu nad světem na povrchu.

Účelem denních akcí je připravit se na budovací fázi, ve které krmíte obyvatele svého krytu, bojujete s radioaktivitou, budujete nové místnosti (lehké opepření mechanismem budování enginu) a vybavujete svoji skupinku (zbraně, nářadí, různé fíčurky pro efektivnější akce ve dne i v noci). Když máte dost jídla, můžete za ně přilákat přeživší, kteří vám aktivují postavené místnosti a ke konci za ně dostanete body k dobru v očích zachránců z Konvoje.

Body dostáváte za kde co, kromě úrovně vašeho krytu (místnosti, radioaktivita) a zmíněných přeživších je to hlavně za řešení událostí. Pustina v každé partii nabídne celkem šest událostí (v každém kole jednu), které nějak negativně ovlivní všechny hráče. Události jsou náznak příběhu ve hře a skvěle ji oživují, jsou nápadité a jejich vliv na hru je výrazný. Setkat se můžete se vším možným, od zmutovaných zvířat (obtížněji se loví) přes zával v dole (k dispozici je méně kovů) až po tuhé mrazy (vaši přeživší postupně umrzají). Událost může vyřešit kterýkoliv hráč, musí však zaplatit odpovídající množství surovin. Dokud událost není vyřešena, zůstává v platnosti do dalších kol a trpí jí všichni. Zachránce si za vyřešenou událost připíše významný počet vítězných bodů, což je motivace navíc.

Úvodní partie hry možná zmate některé nováčky, pravidel k naučení je poměrně dost. Na druhou stranu se většinou jedná o intuitivní věci, které rychle přejdou do krve, jakmile je člověk uvidí jednou či dvakrát v akci. Za to musím Pustinu hodně pochválit, působí celistvě a téma je z ní krásně cítit, nejedná se o pouhé naroubování líbivého postapo tématu na prověřené mechanismy, hra prostě krásně a přesvědčivě funguje.

Průběh a náročnost hry se výrazně liší podle počtu hráčů. Pro dva hráče je mapa dost velká, surovin dostatek (i když je množství přizpůsobeno počtu hráčů) a tíživá atmosféra na hráče doléhá především prostřednictvím šikanózních událostí. Jakmile ale k partičce Pustiny přizvete třetího či čtvrtého vůdce, rázem se vám dostane pořádné dávky nedostatku, tíživosti a deprese. Míříte na některé políčko, ale to mezitím vyrabují dva hráči před vámi, takže na vás zbudou sotva zbytky. Opozdíte se se sběrem jídla a v noční fázi bude tabule ve vašem krytu hodně skromná, což odnese nemálo přeživších. Nebo jste někde příliš brzy, přijde silnější figurka a vy tak buď odhodíte náboje, abyste se ubránili, nebo se nuceně podělíte o obtížně nabyté suroviny. V „přeplněné“ Pustině to prostě není sranda!

Délka hry mi přijde ideálně zvolená, za 6 kol toho stihnete dost, zároveň však zdaleka ne vše, musíte se tedy bolestivě rozhodovat a pěkně si zavaříte mozkovny. Nechci však rozhodně říct, že by byla Pustina příliš komplikovaná, což by v kombinaci s hrou s generály Taktiky představovalo smrtící koktejl v podobě čekání na tah dalšího hráče. Každý hráč vždy pohne jednou figurkou, využije všechny její akce a už hraje jeho soused. Přímočaré a skvěle to udržuje napětí a plynulost hry.

K Pustině nemám větších připomínek, zmíním ovšem dvě a přidám jedno doporučení. Tou první jsou opravdu titěrné komponenty surovin a přeživších. Trochu mi také chybělo masivnější provedení hráčských krytů (podobně jako tomu bylo u kickstarterové verze Pustiny či například u hráčských desek v Scythe). Po první partii doporučuji draftovat karty místností namísto jejich náhodného rozdání, eliminuje se tím tak vliv náhody na kvalitu partie.

I když prestiž a věhlas Pustiny jsou v rámci letošního line-upu Albi lehce zastíněny peckami Scythe a This War of Mine, jedná se o parádní kousek, kterému prakticky nic nechybí. Téma – ze hry přímo prýští, hratelnost – na výbornou, propracované mechanismy – ano, prosím!

VERDIKT
Pustina je vizuálně lákavá variace na oblíbené mechanismy umisťování dělníků a sběr surovin, která vás vtáhne do sebe a vyplivne jako ošlehané postapo válečníky.

Komentáře

komentářů