Z vylodění na Mars si nic nepamatuji. Jen záblesk světla, ječící lomoz alarmů. Bolest. Krev kapající z obličeje na sterilně čistou podlahu. Dal jsem pod ni dlaň a ona začala stékat po rukavici. Podivné zvuky. Někdo křičí o pomoc, nebo snad bolestí. Nevadí mi to, zbláznil jsem se už dávno. Skřípání automatických dveří. Je v nich…někdo z místní ochranky? Jeho oči se rudě lesknou a vrhá se na mě. Tasím pistoli. Je těžká, ale střílím, jeho mozek se mění v krvavou kaši a on padá na zem. Kopancem jej přetočím na záda a vytahuji mu z opasku zásobník. Interkom je hluchý, nikdo neodpovídá. Nejspíš jsem přežil jako poslední. A jediná cesta je vpřed…

Doom
Autoři Jonathan Ying
V ČR distribuuje Blackfire
Počet hráčů 2–5 hráčů
Časová náročnost 120–180 minut
Vhodné od 14 let
Jazyková závislost Česká pravidla, české texty na komponentech
Rok vydání 2016
Pořadí na BoardGameGeeku 670. (strategické), 1 242. (celkově)
Mechanismy Deckbuilding, házení kostkami, správa karet na ruce, modifikovatelný hrací plán

Jonathan Ying možná nemá portfolio dlouhé jako Odyssea, ale zato má zkušenosti s pořádně velkými a vypečenými kousky. Čeští hráči budou možná znát jeho figurkovou válku Battlelore či podobně zaměřený Star Wars: Imperial Assault. Nyní přichází na naše pulty jeho poslední novinka, Doom.

Doom je one-vs-all bojová figurkovka, ve které se jeden z hráčů chopí role zla (zde se mu říká Narušitel) a ostatní mu budou čelit ve vyleštěných mariňáckých brněních a s pořádným arzenálem. Princip je dost podobný třeba hře Descent, i když zjednodušený a také s méně rpg prvky (postavy se vám například nezlepšují mezi misemi). Pokud vás to mrzí, můžu vás rovnou uklidnit, osobně jsem měl dojem, že právě díky podobným úpravám Doom působí spíše jako frenetická střílečka než jako taktické orgie s pravítkem v ruce.

K dispozici jsou dvě kampaně, respektive operace: Černý biskup a Exodus. Obě se skládají z šesti misí. Jednotlivé mise jde ale pochopitelně hrát také samostatně, nebo z nabízeného repertoáru můžete poskládat vlastní operaci. Jakmile máte jasno, sestavíte mapu dané mise podle zadání (můžete se těšit jak na šedé chodby vesmírných stanic, tak na rudé pláně pekla) a můžete začít.

Každý z mariňáků na začátku disponuje dvěma zbraněmi, přičemž každé odpovídají tři kartičky. Ty si společně s kartičkami univerzálního vybavení zamícháte, čímž získáte vaši deck-buildingovou hromádku. A pokud někde později najdete rotační kulomet nebo motorovou pilu, jejich karty do ní přimícháte. Narušitel si pro změnu lízne démonické karty, což jsou v podstatě kouzla na podporu jeho legií. Bitva může začít!

Pořadí tahu je určováno kartičkami iniciativy. Za každého mariňáka a za každý druh démonů na mapě vezmete jednu a Narušitel je smíchá dohromady. Karta, kterou vytáhne, pak určuje, kdo hraje. Tento princip je jednoduchý a účinný, řada schopností hráčů i démonů navíc může iniciativu ovlivnit. Často se stane, že se klepete strachy, protože pokud přijde ve špatnou chvíli démon místo vojáka a naopak, vaše naděje se rozplynou jako kouř z cigarety, foukaný na školním WC přímo do větráku.

Mariňák může ve svém tahu zahrát jednu hlavní akci a libovolný počet vedlejších. Každá karta z vašeho balíčku má na sobě napsáno, do které kategorie patří a zda vám dává možnost se pohnout, střílet nebo obě. Jejich vyhodnocení a tím pádem i tahy jsou velmi rychlé a Doomu to dává starou dobrou atmosféru bleskurychlého, zběsilého vraždění v klaustrofobickém prostředí úzkých chodbiček, kterými se brodíte po kolena v krvi. Každý tah připomíná pár vteřin z počítačové hry – roztočíte hlavně kulometu, čímž si líznete karty, obrovité monstrum pokropíte dávkou a škubající torzo pro jistotu dorazíte výstřelem z pistole. Narušitel, jehož jednotky při aktivaci útočí i běhají, disponuje obrovskou početní převahou a občas také několika brutálně silnými démony, kteří vás použijí jako vložku, pokud je včas neseznámíte s na olovo bohatou stravou.

To nejlepší z arzenálu

V deskovce Doom se vyskytuje neuvěřitelných 14 zbraní a vyjmenovat všechny je nad moje síly. Pár kusů za to ale stojí. Co byste tedy neměli na Marsu a jeho měsících minout?

Motorová pila – hle, co nechal na základně nějaký nadšenec! Dorážení načatých démonů nebylo nikdy jednoduší. A když do nějaké zrůdy pořádně zaseknete řetěz, budete si připadat jako král dřevorubců! Samozřejmě, ti obvykle nejsou od vlasů po paty od krve. Pokud neleží pod spadlým stromem.

Rotační kulomet – roztočíme to, bejby! Klasický rotačák známý již z dob Wolfensteina zkrátka nemůže chybět. A když se někdo ocitne před jeho smrt chrlícím svazkem hlavní, už mu nepomůže ani modlitba. Na to jste moc blízko peklu…

Hologram – rekvizita spojená spíše s Duke Nukemem je v podstatě pastí. Někam položíte hologram mariňáka a okolní monstra jej považují za tak lákavý dortík, že se na něj okamžitě vrhnou. Že jim při tom míříte mezi lopatky, to asi netřeba dodávat.

Gaussovo dělo – zbrojní průmysl jde mílovými kroky dopředu a Gaussovo dělo je toho nejlepším příkladem. Pohled do hlavně nepřežije ani nesmrtelný Keith Richards, a pokud předtím zapnete obléhací mód, vystřelíte do kosmu klidně na želvě jedoucího slona.

BFG 9000 – kdo hrál Dooma, nepotřebuje nic vědět. Kdo nehrál, stačí, když jednou zmáčkne tlačítko. Vaše okolí rázem prostoupí božský až mrtvolný klid. V přeplněné místnosti najednou nikde ani živáčka. Jen pod nohama něco praská a mlaská…

Každá bojová karta vám říká, kolika kostkami můžete hodit, a počet hozených „damage“ symbolů samozřejmě odpovídá udělenému zranění. Cíl, ať už hodný človíček nebo bezcitná zrůda z pekel, si může líznout jednu kartu ze svého balíčku a podle toho, kolik symbolů štítu na ní najde, může nějakému zranění předejít. Kostky pochopitelně vnáší do partie prvek náhody, ale hergot, tohle je Doom, ne šachy s perským vezírem. Když držíte prst na spoušti tak dlouho, že vaše předloktí chytá křeč, je jasné, že ne všechny kulky navštíví oční důlky.

Velice kladně hodnotím fakt, že Doom dobře kombinuje jednoduchý základní princip se spoustou skvělých nápadů. Na mapě se válí zbraně i lékárničky, každý mariňák má speciální výcvik a tím pádem i unikátní schopnost, hra nabízí přednastavené a takticky sjednocené palebné týmy, můžete házet granáty, pokládat hologramy matoucí stvůry… K tomu se zde objevují vychytávky jako doražení nepřítele pažbou, magické schopnosti démonů a podobně.

Výlet do Démonie

My máme zbraně, oni zbraně… jsou. Ve hře se můžete těšit prakticky na všechny notoricky známá monstra z počítačové předlohy. Nás zaujala hlavně tato:

Imp – v původním Doomu byli tihle hoši jasní – brokovnice do hrudníku a zdechne jako žádnej jinej. Mezi největší držáky nepatří impové ani tady. Jenže pokud jich je hodně, najednou zjistíte, že stokrát nic umořilo vola. Respektive upálilo mariňáka.

Revenant – kostlivec s jetpackem je spíše zákeřný než silný. Jeho naváděné rakety ruší vaše obranné karty a často tak od revenantů schytáte pořádný výprask.

Pekelný baron – velký a silný démon trhá lidi na kusy holýma rukama a po těch, co jsou moc daleko, hází ohnivé koule. Čím rychleji jej dostanete před hlaveň raketometu nebo Gaussova děla, tím lépe.

Kyberdémon – tenhle gigant, který si po ránu vyplachuje mordu vývarem z batolat, je vaším nejtužším nepřítelem. Disponuje mnoha brutálními útoky a dokáže přežít i přímý zásah z BFG 9000. Až jej potkáte, vysypte do něj všechno, co je na skladě. Jinak bude o vašem setkání vyprávět on.

Kromě ostrého tempa a dechberoucí atmosféry upoutá Doom pochopitelně také grafickým zpracováním. Hromadu figurek včetně obrovitých démonů, kteří by vaše vojáčky utopili ve flusu, jste nejspíš čekali. Kartičky zbraní, které jsou nadesignovány stylem fps a tedy vypadají, jako byste právě hráli Dooma na počítači, mě příjemně překvapily. Moc hezké jsou i zbylé komponenty jako třeba žetony.

Trošku ostřejší je herní doba. Hlavně zezačátku, když ještě Narušitel nezná všechny své možnosti, se může mise protáhnout klidně na víc než tři hodiny. Pokud Doom, tak minimálně na půlku večera, jinak to nemá smysl, a jestli vás na dlouhé partie neužije, nejspíš zakotvěte jinde.

Doom nabízí milovníkům figurkových třenic perfektní možnost vyžití a počítačovým hráčům alternativu k jejich řádění. Díky jednoduchým, ale řadu variant nabízejícím pravidlům patří ve své žánrové kategorii ke stravitelnějším kouskům a ostré tempo zařídí, abyste se nenudili. Jak to jen říkala instruktáž? They are rage, brutal, without mercy. But you. You will be worse. Rip and tear, until it is done…

VERDIKT
Rychlá brutální figurková hra zaujme fanoušky předlohy i milovníky akčních deskovek.

Komentáře

komentářů