Tikkirej, odvážný třináctiletý chlapec z planety Kariéra, čelí těžkému životnímu rozhodnutí. Jeho rodiče zemřeli, aby mohl přežít, ale on už nechce na Kariéře strávit minutu a je proto ochoten riskovat všechno včetně svého duševního zdraví. Dokáže se vzepřít krutému osudu a vybojovat si v chladném, nelítostném kosmu své místo k životu?

Sergej Lukjaněnko patří k nejvlivnějším ruským autorům moderní doby. Napsal desítky románů, z nichž řada vyšla v češtině. Patrně nejznámější je série Hlídek, kterým nedávno vyšel další díl pod jménem Šestá hlídka. Často zabrousí také na pole sci-fi, což je i případ románu Tance na sněhu.

Jeho hlavním hrdinou je mladý chlapec Tikkirej, který přes svůj nuzný původ touží po lepším životě, než měli jeho rodiče. A je jasné, že na Kariéře, kde se musí platit i za vzduch a státem zajišťovaná smrt je naopak zdarma, se nic takového nepodaří. Jakmile nasedne na první kosmickou loď, jeho život začne připomínat kuličku vhozenou do spárů točící se rulety. Setká se s kapitány vesmírných lodí i speciálními agenty, genetickými konstrukty i klony a také prožije dobrodružství, na kterém závisí osud vesmíru.

Tance na sněhu jsou knihou dvou poloh. V jedné jde o filosofický román kladoucí řadu otázek, jenž dokresluje neradostnou vizi budoucnosti chladem vesmíru a šedí kosmických stanic. V té druhé (a častěji užívané) jde o hravou zábavnou, lehounce naivní a místy akční sci-fi určenou spíše pro mladší čtenáře, ve které teenageři prožívají neuvěřitelné historky. Ačkoliv se obě roviny zdají jako neslučitelné, výsledek funguje překvapivě dobře.

Tikkirej je hrdinou, který vám bude zase pro změnu sympatický. V době šedých, kontroverzních a nezřídka kdy duševně labilních antihrdinů představuje inteligentního, ale pokorného sympaťáka. Také má lidské slabůstky, ale bez problémů se s ním dokážete ztotožnit a fandíte mu, aby všechno vyšlo podle jeho představ.

Pohybuje se po světě, který je tak akorát sci-fi – trochu mi připomínal třeba Hvězdnou pěchotu. Běžnou součástí každého člověka je voperovaný implantát, genetická úprava či třeba menší mutace. Lidé ale zůstali lidmi a většina z nich ve volném čase nejradši zajede někam do přírody nebo si otevře knihu. Odstup od současnosti zkrátka není tak velký jako třeba v některých knihách Phillipa K. Dicka nebo v Herbertově Duně.

Kniha se plynule a snadno čte, na druhou stranu, od mistra takového kalibru nic jiného ani nečekám. Atmosféra deprese, která vás provede úvodem knihy, je postupně zlehčována, přesto zůstává přesah do vážných témat. Lukjaněnko se tentokrát zabývá kompromisem mezi bezpečností a kontrolou lidstva, fenoménem velkého bratra a vnucovaného štěstí, které by řada lidí jistě koupila výměnou za svobodu. Je blahobyt více než vlastní názor? Co když ano? Ačkoliv hlavní hrdina má jasno, vás vypravěč trochu zviklá. Jak bychom se zachovali my?

Kde je problém, tam je i řešení. Svým finálním vyzněním není kniha na rozdíl třeba od Metra 2033 zdaleka tak depresivní. Spíše naopak, dává naději, že každý problém jde zdárně rozplést a překonat. A také připomíná, abychom si vážili svých přátel a blízkých. Když jde do tuhého, právě budou stát za vámi. Autor zároveň upozorňuje, že dobří lidé ještě nevymřeli a že často potkáte člověka, jenž vám podá pomocnou ruku na tom nejméně pravděpodobném místě. V důsledku toho bylo celkové vyznění knihy milé a hřejivé, i když amerického happyendu ve stylu „zlo je poraženo a mrtví ve skutečnosti jen spali“ se také bát rozhodně nemusíte. Život zkrátka hýří barvami všech odstínů…

Ačkoliv Tance na sněhu patrně nedosáhnou slávy Hlídek, přesto jde o velmi kvalitní knihu ukrytou v nenápadném obalu. Stejně jako v Trixi Solierovi, i zde autor ukázal, že pro mládež psát zkrátka umí. Tance na sněhu ale mají co nabídnout i zkušeným čtenářům, kteří mají chuť na nenáročné sci-fi.

Autor: Sergej Lukjaněnko
Vydal: Argo/Triton, 2015
ISBN: 978-80-7387-932-7
EAN: 9788073879327
Počet stran: 385

Komentáře

komentářů