Magie umírá a pro Felixe Jonáše a jeho partu to znamená jediné. Uklidit po sobě poslední nedodělky a definitivně změnit kariéru. Jenže copak bude tyhle dobrodruhy bavit život běžného smrtelníka? Nebo dokonce dovolená? Vůbec ne. Takže když se Felix a jeho „kamarádi“ dozví, že se chystá plán na vyhlazení lidstva, je to pro ně jako polití živou vodou. Budou se ale muset hodně zapotit, aby se nevykoupali i v té mrtvé…

Jiří Pavlovský, muž mnoha talentů, je známý především svým působením ve světě komiksu. V literatuře se zaměřuje spíše na kratší texty. V posledních letech čtenáře upoutala série Kladivo na čaroděje, jejímž je duchovním otcem a také hlavním autorem. 

Poslední stadium je v jistém smyslu nejdepresívnějším dílem série. Hlavní hrdinové si ve světě měnícím svůj řád uvědomují, že jsou v podstatě zbyteční. Jasně, vždycky jsme je vnímali trochu jako zkrachovalé existence, koneckonců právě z toho do jisté míry plyne jejich humor. Jenže nyní se jejich asociálnost a neschopnost žít klasickým způsobem projevuje v plné nahotě. Nejmíň se toto paradoxně dotýká Vincence, který, ač největší šílenec, ukazuje zároveň kus lidskosti. Felix Jonáš se musí vyrovnat se svými hříchy minulosti a ideálně potlačit svoje touhy všechny podrazit a sám brát vše nebo alespoň přežít. Líbí se mi, že tento pud nikam nemizí a že je Felix stále tak trošku krysa, i když se v klíčových momentech rozhoduje spíše jako kladný hrdina.

Kladivo na čaroděje je především akční záležitostí, a ani velké finále se nebude odehrávat v komorních kulisách, kde jsou největším dramatem morální dilemata hlavních postav. Naopak, Poslední stadium je zase jednou pořádná krvavá řežba, kde zkrátka nemůžete všechno přepočítávat na lidské životy. Zaklínadla létají vzduchem, monstra požírají nebohé civilisty jako suši a dunění těžkých palných zbraní rezonuje na míle daleko. Do toho všeho trousí hrdinové jednu tvrďáckou nebo bizarní hlášku za druhou, takže se také řádně zasmějete. A zase, největší sranda byla s Vincencem, ale už začínám mít pocit, že mu trošku nadržuji. Jenže on je prostě kouzelný! Vtipy jsou velkým zrcadlem dnešní doby a popkultury a působí velmi mladě a svěže. Třeba odkaz na World of Warcraft mě pořádně pobavil.

Zaujala mě také vize světa bez magie, světa, který je na jednu stranu rájem, Elysejskými poli, a na tu druhou působí dojmem, že jej někdo chytil za varlata a jedním šmiknutím zbavil všech problémů s elektronickými seznamkami. Tato situace také reflektuje současnou dobu a je do jisté míry podnětem k zamyšlení – a především hodně vtipnou autorovou fantazijní hříčkou.

Konec knihy je pak obrovským lákadlem na další sérii. Vyloženě křičí, že Kladivo není mrtvé, právě naopak, a že jeho postavy čekají takové šlamastyky, že ty současné vedle nich budou vypadat jako sexuální trable jedenáctiletého jinocha, který ještě neviděl porno a není si jist, zda kvůli tomu není gay. Zkrátka, jedna série tohoto tištěného seriálu končí, na další si musíte počkat. A patrně mluvím za víc lidí, když prohlásím, že nechci čekat dlouho.

Poslední stadium je důstojným zakončením první řady Kladiva na čaroděje a především jednoduchým, akčním a vtipným počtením, na jaké jsme od Pavlovského a jeho kolegů zvyklí. Pokud jste sérii četli, nejspíš ji dokončíte, ale pokud na první políbení Kladivem stále čekáte, nezdržujte se a sežeňte si rovnou celou sérii. A ideálně se s ní někam na týden zavřete. Stejně se vám nic jiného než číst nebude chtít dělat.

Autor: Jiří Pavlovský
Vydal: Epocha, 2017
Série: Kladivo na čaroděje 12
ISBN: 978-80-7557-064-2
EAN: 9788075570642
Počet stran: 184

Komentáře

komentářů