Kdo by se nechtěl stát lovcem pokladů! S mačetou v ruce se prosekávat liánami, čelit rozzuřeným hadům, obcházet důmyslně ukryté pasti a nakonec zvednout nad hlavu relikvii z dob starých Aztéků. Cesta bude ale dlouhá a plná nástrah! Máte dost odvahy na ni vykročit?

Diamant
Autoři Bruno Faidutti, Alan R. Moon
V ČR distribuuje Albi
Počet hráčů 3–8 hráčů
Časová náročnost 30 minut
Vhodné od 8 let
Jazyková závislost Česká pravidla, komponenty bez textu
Rok vydání 2005
Pořadí na BoardGameGeeku 183. (rodinné), 791. (celkově)
Mechanismy Pokoušení štěstí

Bruno Faidutti i Alan R. Moon patří mezi zkušené deskoherní designéry. Faidutti je autorem populární Citadely, na jejíž poslední verzi jsme vám nedávno přinesli recenzi. A hodně toho za sebou má i Moon, kterého známe například díky vlakovým orgiím Ticket to Ride. Diamant je jejich společný projekt, jenž nyní přichází v podání Albi v české lokalizaci na náš trh.

Až osm hráčů se zde promění v lovce pokladů, kteří vyrazili do jeskyně Tacora pátrat po relikviích a drahých kamenech. Každý dostane k dispozici svoji truhlu (které jsou mimochodem parádně nadesignované) a malou figurku. Doprostřed stolu se dá maličký herní plán, který v podstatě pouze signalizuje uplynulá kola, postavy, které se už z výpravy vrátily domů, a je na něm místo také na karty expedice. A kolem nich se bude vše motat.

Na začátku kola jeden z hráčů otočí kartičku expedice. Pokud jsou na ní drahé kameny, hráči si je férově rozdělí a přebývající vrátí na jejich kartu. Pokud je na ní první past svého druhu (například první had nebo první kamenná koule), nic se nestane, pokud ale už druhá, všichni hráči musí z jeskyně utéct a nikdo nedostane z pokladu ani vindru. Třetím druhem karet jsou relikvie, které vám později nahrají hodně bodů, ale není tak snadné je získat, což si ještě vysvětlíme.

Poté, co se karta vyhodnotí, čeká každého hráče důležité a prakticky jediné rozhodování, a to zda pokračovat dál, nebo ukázat jeskynním nebezpečím záda a vrátit se hezky do základního tábora. Základní mechanismus hry je tedy jednoduchý, buď budete riskovat a možná si pěkně namastíte kapsy, nebo vám přijde rubín v hrsti lepší než relikvie na střeše a po otočení prvních pár pastí sbalíte kufry. Vítězem se pak pochopitelně stává ten, kdo pro sebe nakradl nejvíce mamonu.

Podobný princip jsme viděli již mnohokrát, naposledy třeba v Kartách mrtvého muže. Co ale Diamantu dodává na hratelnosti a především psychologickém rozměru, jsou pravidla na cestu zpátky. Pokud hráč jde zpátky sám, pobere všechny zbylé poklady a navíc relikvie. Pokud se ale k odchodu rozhodně více lovců pokladů naráz, relikvie nezíská nikdo z nich a o zbylé poklady se musí opět rovným dílem podělit. Díky tomuto prvku se z poměrně jednoduché hry stává válka myslí. Kdo odejde při první příležitosti, jen aby sbalil relikvii? Všichni vypadají, že pokračují v cestě, nemám utéct já a sebrat všechno sám? Teprve jsme otočili dvě pasti, nevyplatí se víc pokračovat?

Přes nutnost dobře odhadovat soupeře je Diamant velmi jednoduchá hra. Pravidla naučíte vaše spoluhráče tak za tři minuty a ještě u toho stihnou posvačit. Zvládnou je i malé děti či stolními hody neodkojený dědeček s babičkou. I vzhledem k tomu, kolik se u ní poskládá hráčů, jde o ideální rodinnou hru či hru na párty, kde není každý účastník v životní intelektuální formě. A díky krátké herní době poslouží dobře i jako filler.

Grafická stránka se také vydařila. Již jsem zmínil parádní truhlice, asi nejhezčí prvek hry. Kartičky ale také nejsou špatné, jen na nich možná mohlo být víc detailů. Krabice hry vypadá skvěle a jistě má potenciál nalákat, také neobsahuje příliš předimenzovaný insert. Pestrými barvami hýří i lákavý herní plán.

Diamant nabízí svěží oddechovou zábavu pro nenáročné. Originality se v něm sice nedočkáte, zato vás zaujme svojí dynamičností, jednoduchostí a zábavností, která z filleru často udělá hlavní hru večera.

VERDIKT
Diamant nabízí svěží oddechovou zábavu pro rodiny a nenáročné hráče.

Komentáře

komentářů