Už jste to slyšeli? Přichází nová doba! Doba rychlých změn, doba objevování nového i návratů ke starému. Na moři se budou lesknout vybělené plachty karavel, jež míří do cizích krajů za obchodem. Univerzitami duní bubny reformace. Vědci sepisují své plány na nejmodernější vynálezy a králové mezitím hýbou s armádami jako s figurkami na šachovnici. Jenže pokud se pozorně zaposloucháte, v pozadí všeho toho ruchu uslyšíte cinkat zlato, neboť přichází také éra bankéřů. Kdo z nich dokáže nasměrovat svět vstříc budoucnosti?

Pax Renaissance
Autor Phil a Matt Eklundovi
V ČR distribuuje Fox in the Box
Počet hráčů 2–4 hráči
Časová náročnost 60–120 minut
Vhodné od 12 let
Jazyková závislost Český návod, české texty na komponentech
Rok vydání 2016
Pořadí na BoardGameGeeku 182. (tematické), 546. (strategické), 1 224. (celkově)
Mechanismy Draftování karet, simulace, ekonomika

Phil Eklund je známý jako tvůrce sofistikovaných, edukačních a zároveň zábavných her, které jsou ztělesněnou definicí termínu „hra pro náročné“. U nás není jeho tvorba zatím tak známá, ale to se může změnit díky činnosti nakladatelství Fox in the Box, které se na ni zaměřilo. Už jsme se mohli setkat s jeho peckou Neanderthal, kde jsme ochutnali, jaké to je přežít nástrahy doby kamenné. Tentokrát navštívíme na prahu novověku stojící Evropu, ve které mocní finančníci tahají za nitky a snaží se uchopit osud světa do vlastních rukou.

Nejspíš by bylo upřímné říct hned na začátek, že Pax Renaissance není hrou pro začátečníky. Než jsem si kompletně osvojil a do důsledků pochopil pravidla, zabralo to pár hodin, a to jsem měl díky bohu k dispozici český videonávod, za který patří kredit Davidu Hanáčkovi. Nicméně jakmile tento sytý předkrm absolvujete a nachystáte herní plán v podobě z karet složené mapy Evropy, otevře se před vámi neuvěřitelný svět plný možností.

Nejprve si ale řekněme, co je cílem hry. Vyhraje ten hráč, kterému se podaří aktivovat jednu ze čtyř karet vítězství, splnit její podmínky a jako akci použít oznámení výhry. To, na jaké výhry se zaměříte, pak samozřejmě ovlivní vaši strategii. Nejsnadnější je imperiální vítězství, při kterém se v pozici loutkových vládců snažíte pod svůj vliv získat více karet říší než vaši soupeři. Podobně funguje i renesanční, kde se soutěží v počtu republik a symbolů zákonů. Globalizačního vítězství dosáhne hráč s nejvíce námořnickými symboly a koncesemi, což jsou v podstatě na hranicích umístěná námořní celní práva, a náboženského ten, jenž bude mít nejvíce symbolů dominantního náboženství. Pokud tedy sbíráte katolické karty, měli byste se snažit, aby vám po mapě neběhalo příliš mnoho oddaných reformistů či muslimů. Pokud ani jeden z hráčů nedotáhne ani jeden způsob do konce, vyhraje buď majitel nejvíce uměleckých symbolů, v případě shody pak ten nejbohatší hráč.

Kolo každého hráče se skládá ze dvou akcí. Tou základní, kterou budete používat nejčastěji, je nákup karty. Na stůl se veřejně otočí deset karet ve dvou řadách (východní a západní), které představují trh. Karta nejvíce nalevo stojí jednu minci, každá o pozici dále o jednu víc. Pokud ale kartu koupíte, nová se doplní zprava a řada se posune, karty, o které není zájem, se tedy postupně zlevňují. Zaplacené mince se umisťují na předchozí karty a jejich nákupce si je vezme, může se tedy stát, že koupíte kartu a ještě na tom vyděláte.

Nyní máte kartu na ruce (kam se vejdou maximálně dvě), co s ní? Logickou variantou je použít akci „zahrát kartu“. Kromě toho, že ji položíte buď na východní, nebo západní stranu svého herního prostoru, nastanou v ten moment dvě další věci. Za prvé, umístíte figurku dané karty. Těch je zde několik šachy inspirovaných typů – věže, které představují piráty a šlechtu, koně tvořící těžkou jízdu, střelce hrající biskupy a imámy a kostičky, které se umísťují na hranice mezi státy a symbolizují již zmíněné koncese. Kromě koncesí, které patří hráčům a mají barvu podle nich, jsou figurky barevně rozlišené dle víry. Bílí jsou katolíci, červení reformisté a černí muslimové. Tyto figurky vám nicméně nepatří, mají vlastní přesvědčení, se kterým nejde hýbat… Aspoň ne otevřeně.

Druhou věcí, kterou můžete po zahrání karty udělat a kterou nabízí jen některé karty, je takzvaná jednorázová akce. Jejich správné provedení je pro vítězství klíčové, protože většina jednorázových akcí vyvolává bitvy, při kterých se mění rozložení sil. Můžete vyvolat například selské povstání, křižáckou výpravu či spiknutí. Každá bitva má jiná pravidla. Při křížové výpravě se k vám přidají všichni katolíci v daném státě a také katolická jízda v zemích sousedících, všichni kacíři ale zvednou své meče na obranu. Při spiknutí se k vám přidají všechny figurky, které daná země utiskovala atd. Důležité je především to, že pokud „vaše“ strana vyhraje, získáte pod svůj stínový vliv kartu dané země a navíc koncesi na jejích hranicích. Pokud navíc vyvoláte třeba spiknutí ve své vlastní zemi, kde již „neformálně“ vládnete, promění se vám na republiku, což vám jednak zvýší šance při renesančním vítězství, jednak otevře další schopnosti této karty. Další jednorázovou akcí je například korunovace, kdy vaši princeznu výhodně vdáte a tím získáte nějakou zemi. Hlavně, když je to láska!

V momentu, kdy vaše karty leží před vámi na stole, můžete jako akci aktivovat ve vašem herním prostoru buď vaši západní, nebo východní stranu a tím použít z každé karty na dané straně jednu schopnost, tzv. operaci. Operace mají různé účinky – některá vám ukradne peníz z trhu (kde, jak jsme zmínili, leží na kartách), jiné třeba odstraňují figurky z mapy nebo soupeřům ruší karty. Široké spektrum operací, které aktivujete v jednom kole, je pro výhru klíčové.

Možná nejzajímavější operací je pak vyhlášení obchodní cesty, při které se cestuje „prstem po mapě“ dle vytyčené trasy a pokud projedete přes něčí koncesi, daný hráč si vezme zlaťák ze zisku. Pokud se postaráte o to, abyste měli hodně koncesí, můžete snadno přijít k obřímu pytli peněz.

Ve hře je samozřejmě spousta dalších možností a pravidel, nicméně jak se to vlastně celé hraje? Můžete mít pocit, že hra je zmatená, ale po dvou partiích, až ji ovládnete, zjistíte, že jste okusili nirvánu! Najednou se vtělíte do role bankéře, který šikovnými úplatky podporuje tam rebely, tu církev, tam vědce a v duchu své vlastní filosofie se snaží změnit svět. Možností, strategií a variant máte tolik, že se vám možná zatočí hlava, ale jakmile je všechny dostanete do hlavy, stanou se zdrojem opravdové strategické rozkoše. Vážně, myslím, že jsem nikdy v životě neviděl hru, kde máte tak silný pocit, že měníte svět. Vyložte jednu kartu, a popravíte francouzského krále. Vyložte další – muslimský a katolický duchovní si navzájem vrazí dýky do zad. Třetí kartou doplujete až do Malé Asie. Každé položení vaší kostky či figurky ovlivní životy milionů lidí, myslete na to! Atmosféra je u této hry fascinující, a ač jsem hudební podstatou spíše punker, pokud si na pozadí pustíte nějaký ten renesanční doprovod, budete se cítit jako sám Lorenzo Medicejský.

Co vlastně byla renesance

Jako renesanci označujeme historickou epochu, která trvala přibližně od 14. do 17. století. Je spojena s návratem k antice, rozvojem námořnictví, umění a především bankovnictví. Právě během renesance se zrodila moderní kapitalistická společnost. Renesance je spojena také s nástupem humanismu a antropocentrismu, tedy s důrazem na rozum, poznání a rozvoj. Mezi významné představitele renesance patří například Leonardo da Vinci, Dante Alighieri, Erasmus Rotterdamský či třeba Čech Jan Blahoslav.

Další velmi silnou stránkou hry jsou právě na začátku zmíněné edukační texty, které obsahuje každá karta a jež nabízejí historické zajímavosti týkající se tématu. Dozvíte se tedy něco o jezuitech, janičářích, Alžbětě České či dalších postavách a událostech renesance. Pravda, prvních pár her nejspíš nebudete mít čas tyto texty zkoumat, ale až ta chvíle nastane, užijete si je.

Grafika také není vůbec špatná. Obrázky, nakreslené tematicky archaickým stylem, jsou k nalezení na každé kartě. Celý stůl je tak příjemně pestrobarevný a rychlý pohled na vaši stranu stolu připomene pestrý kabát bohatého milánského měšťana, jenž s povinnou dýkou za pasem vyrazil do přístavu koupit něco exotického koření a hedvábí.

Tempo hry je skvěle zvolené. Partie netrvá extrémně dlouho a díky mechanismu výher ani neskončí příliš brzy. Bavilo mě, že tím, že je na stole řada možností, si občas něčeho nevšimnete a kamarád vám vyfoukne vítězství před nosem naprosto nečekaným tahem z čirého nebe. A když se to povede vám, to je radost!

Mohlo by se zdát, že je hra určená jen geekům, to ale není vůbec pravda. Úplného deskoherního laika bych asi k partii moc netahal, ale jinak mám zkušenost, že si Pax s chutí zahrají i přítelkyně či akčně ladění kamarádi, když jim rozumně vysvětlíte pravidla. Strategické možnosti této hry jsou totiž jako Nietzscheho černá jáma – jakmile se do nich podíváte, opětují vám pohled a vy už jen ucítíte, jak se propadáte.

O hře by se dalo napsat ještě hodně věcí či složit nějaká ta trubadúrská balada, ale jedna partie je jako tisíc slov. Pokud se totiž chcete cítit jako vizionář, vládce, loutkař a stratég zároveň, pokud se chcete naklonit nad Evropu a jedním pohybem smést ze světa celé říše, pokud chcete stát v čele rozhořčených davů či mačkat v hrsti papeže a diktátory, jste na správné cestě…    

VERDIKT
Strategická pecka se stovkami možností pro všechny, kdo chtějí doopravdy vládnout světu a zároveň se dozvědět něco zajímavého.
Tipy a triky pro úspěšné zvládnutí hry

Pax Renaissance není snadné se naučit a podobným oříškem může být i vysvětlování pravidel kamarádům. Proto možná oceníte několik rad, které vám situaci ulehčí.

1)      Pokud se hru učíte sami, určitě se podívejte na videonávod, který nabízí nakladatelství Fox in the Box. Bez něj jsou pravidla slušným oříškem na pěkných pár hodin.

2)      Nejdříve hráčům vysvětlete, že vyhrají na základě kartiček, které přijdou na stůl ke koupi, a zhruba naznačte, které vítězství jak funguje. Úplně stačí vysvětlení typu „Renesanční vítězství po vás chce mít víc republik než ostatní a víc zákonů, které jsou tady nahoře“. Jinak se vám může stát, že hráči nebudou ve vašem výkladu vidět žádný záchytný bod a nebudou tušit, k čemu váš monolog vlastně směřuje.

3)      Vysvětlete hráčům, že jejich role spočívá především ve strkání dějin správným směrem. Typicky, nový hráč má často pocit, že někteří jezdci či věže na mapě jsou „jeho“. Když si uvědomí, že nic kromě karet, zlaťáků a koncesí nevlastní, ale pouze tahá za nitky, bude pro něj globální pochopení hry jednodušší.

4)      Když si hráči po vysvětlení budou pamatovat stěží půlku pravidel, nezoufejte! Jde o běžný jev. Hrajte s nimi každý tah krok po kroku, vysvětlujte jim možnosti a následky, a hru brzy pochopí. Každý tah obsahuje pouze dvě akce, partie tedy bude i tak plynule ubíhat.

5)      Dejte si pozor na náboženské vítězství, hráči je často nepochopí správně. Doporučte jim ze začátku, aby nejdříve sesbírali pár symbolů daného náboženství a pak teprve začali měnit svět tak, aby se stalo dominantním – můžete třeba obléháním odstraňovat kacíře nebo přes obchodní cestu či kartičky naopak verbovat spoluvěrce. Nová teokracie se rovněž hodí. Nezapomeňte také vpustit na stůl střelce, tedy duchovní!

Komentáře

komentářů

About The Author

4 komentáře