Autorka recenze: ADÉLA FORMÁNKOVÁ

Tak dlouho jsme si koledovali o třetí světovou válku, až konečně přišla. Místo kdysi známé jako Česká republika je dnes válečnou zónou. Poslední známou baštou civilizace je Praha, kde se přeživší snaží zachránit to málo, co zbylo ze starých dobrých časů. Svůj životní klid zde hledá také plukovník Michálek. Jenže čest mu velí opustit komfortní zónu a vyrazit do pustiny, aby splatil starý dluh. Má ale nějakou šanci v tom bizarním světě plném šílených kultů, po zuby ozbrojených pistolníků a zabijácké radiace vůbec přežít?

František Kotleta obšťastnil svoji rozrůstající se základnu fanoušků dalším kusem postapokalyptické literatury. Před Vánoci 2016 vydalo nakladatelství Epocha zbrusunový postapokalyptický román SPAD, který značně rozšířil Kotletův umělecký dosah. Setkáváme se s přízemnějším dílem, co se týče zařazení nadpřirozených prvků, protože tentokrát od nich autor totiž zcela upustil. Ale Kotletova fantazie svůj kus práce odvedla stejně dobře jako vždy. Autor nám servíruje pohled na území bývalé České republiky v roce 2050, kdy jsou pravidla a zákony nahrazeny chaosem a bojem o přežití, zločince a populační choroby zastoupili kanibalové či nemoc z ozáření.

Autor využívá stejné prostředí, které použil v knize Lovci. Tentokrát se nejedná o hon na superteroristy, nýbrž o skupinu bývalých vojáků, kteří se snaží vést své životy v jednom ze sanitních měst, jež byly po jaderných útocích určeny ke shromažďování obyvatel. Plukovník Michálek spolu se svojí bývalou podřízenou Alicí provozují hospodu. Vypěstovali si již poměrně stálé osazenstvo, které čítá i ty nejvlivnější muže nové Prahy. Bezpečnost v lokále je zajištěna – jakmile návštěvník tasí zbraň, je podle nových zákonů dovoleno ho zabít. Vše se jeví až idylicky, dokud do hospody nepřijde Michálkův zraněný kolega a nevyzve ho k nebezpečné cestě Pustinou do Brna.

Příběh je nám vyprávěn prostřednictvím bývalého plukovníka Michálka, s jehož image si Kotleta poměrně vyhrál. Válečný veterán srší hláškami, které vždy klepnou hřebík přímo na hlavičku.  Ale za zjevem tohoto válkou uzemněného drsňáka autor postupně rozplétá pavučinu lidskosti, která se skrývá za Michálkovým rázným velením.

Jak jsem již zmínila, Kotleta upustil od vlkodlaků, upírů a magie, ale i od sexu. Ačkoliv jsou mezi hlavní postavy zařazeny hned dvě ženy, autor popisování lechtivých scén tentokrát vynechal. Celý román je laděn do nejzákladnějšího módu přežití a na sex nezbývá čas ani chuť. Čtenáři přivyklému stylu Františka Kotlety by se mohlo po tomto aspektu zastesknout, ale já hodnotím absenci intimností jako přijemnou změnu.

Kniha není zřetelně členěna do kapitol, ale významné úseky jsou odděleny novinovými články japonského periodika, které nám postupně vyjevují události od roku 2027 do roku 2049. Frekvence autentických článků dynamicky doplňuje děj příběhu z roku 2050 tak, že čtenář postupně získává indicie k pochopení všech skutečností.

Akce, dobrodružství a adrenalinu se čtenáři dostává ve stejných dávkách jako hlavním postavám. Kniha je napsaná čtivě a napínavě. Tajemství jsou odhalována jedno po druhém, ale s každým zlatým bludišťákem vám klesne brada až na podlahu. Opravdu oceňuji autorův smysl pro organizaci odhalování klíčových informací, čtenář získává naprosto jiný celkový prožitek. Knihu bych nejraději doporučila opravdu každému, já sama ji četla odevzdaně se zatajeným dechem, ale může se stát, že vám Kotletou nastíněná budoucnost České republiky způsobí mírnou paranoiu.

Vydal: Epocha; 2016
Autor: František Kotleta
ISBN: 978-80-7557-035-2
Počet stran: 320

Komentáře

komentářů

One Response