Teď jsem tu kapitán já! Oblačné město máme na dosah, za chvíli vyrážíme. Zbabělci ať si vystoupí, nechci poslouchat jejich nářky celou cestu pokaždé, když narazíme na nějakou překážku!

Celestia
Autor Aaron Weissblum
V ČR distribuuje Blackfire
Počet hráčů 2–6 hráčů
Časová náročnost 30 minut
Vhodné od 8 let
Jazyková závislost Česká pravidla, komponenty bez textu
Rok vydání 2015
Pořadí na BoardGameGeeku 117. (rodinné hry), 666. (celkově)
Mechanismy Pokoušení štěstí, házení kostkami

Pohádková vzducholoď jménem Celestia přilétá jako nová verze starší hry Cloud 9 (z roku 1999), která měla de facto stejné mechanismy, ale vizuálně byla hodně omalovánková. K českým hráčům se tedy dostává až nyní v modernějším pojetí, a to díky vydavatelství Blackfire. Autorem hry je Aaron Weissblum, který není úplně ostříleným designérem, pár významnějších kousků ale již vytvořil – strategické San Marco a Oasis a je spoluautorem her ze série 10 dní v … zaměřených na tvorbu cestovního itineráře po konkrétním kontinentu.

Na úvod chci zmínit, že Celestia je hra z kategorie gateway her (a k tomu rodinná) a s tímto vědomím jsem k ní přistupoval. Od her z této kategorie očekávám, že budou disponovat lákavým vizuálem, jednoduše pochopitelnými pravidly a určitou mírou náhody, která zaručí, že si vyrovnanou partii budou moci zahrát i nováčci proti zkušeným hráčům.

Při otevření sympaticky kompaktní krabice jsem si vzpomněl na Velbloudí dostihy a Colt Express. I v Celestii se před první partií musí někdo ujmout role stavitele a dát dohromady tentokrát krásný model vzducholodě, která je středobodem hry. Návod na stavbu je velmi intuitivní a balení pro případ potřeby obsahuje ještě náhradní díly na vzdušné plavidlo – což mě pobavilo, ale možná to bude mít i praktické využití. Hra dále obsahuje figurky cestovatelů (mohly být stylizovanější), kartičky odměn, karty měst a akční karty a v neposlední řadě kostky (šestistěnky, ale se symboly místo klasických hodnot).

Cíl hry zní jednoduše: na základě mechanismu „pokoušení štěstí“ (push-your-luck) se hráči snaží společně postupovat dál a dál na cestě po městech, po jejichž dosažení má hráč nárok na kartičku odměny z daného města. Na začátku cesty jsou odměny výrazně slabší než s přibývajícími koly. Jak vzducholoď putuje, zisky se postupně lepší, ale zároveň je čím dál obtížnější udržet plavidlo ve vzduchu. V každém kole cesty vzducholoď čelí překážkám daným podle hodu kostkami (dvěma–čtyřmi kostkami, podle toho jak moc cesta pokročila), překážek jsou čtyři druhy a stejně tak existují čtyři základní druhy karet na překonávání překážek. V daném kole může tyto základní druhy karet používat pouze kapitán vzducholodi (role kapitána se každé kolo předává mezi hráči), ostatní hráči mohou používat speciální karty (pozitivní či negativní pro průběh cesty a karty pomáhající či škodící konkrétnímu hráči).

Po každém hodu kostkami se jednotliví pasažéři mohou rozhodnout, že ze vzducholodi vystoupí a v takovém případě mají jistotu, že obdrží právě jednu kartu z města, ve kterém vzducholoď opustili. Pokud se rozhodnou zůstat, kapitán prozradí osud vzducholodi v tomto kole. Pokud je schopen pomocí karet překonat překážky, vzducholoď popoletí k dalšímu městu. Pokud ale nemá dostatek karet se správnými symboly, plavidlo se zřítí a cesta začíná od začátku! A ti, co zůstali na palubě, nedostanou NIC.

Klíčové pro úspěch ve hře je tedy odhadnout, jak se kapitán bude schopen vypořádat s nástrahami a v pravou chvíli vystoupit, abyste z cesty nevyšli naprázdno. Pokud se vám do ruky dostanou speciální karty, je důležité načasovat jejich použití, je zbytečné je vyplácatna začátku cesty, zvlášť když jsou s vámi na palubě ještě ostatní hráči. Jakmile někteří odpadnou (jsou vysazeni či dobrovolně vystoupí), efekty speciálních karet jsou mnohem lépe využitelné z hlediska bodového zisku v porovnání s vašimi soupeři. Kartičky u měst nesou bodové hodnoty (od 1 do 25) a hráči své skóre drží v tajnosti až do chvíle, než dosáhnou 50 bodů, poté hra končí.

Do hry se každý rychle dostane, pochopí její mechanismy, ale zároveň může postupně objevovat její nuance, vymýšlet taktiku nebo se snažit číst soupeře. Hloubka, kterou herní mechanismus nabízí, je přiměřená a zpřístupňuje hru i občasným hráčům. Z vlastní zkušenosti se hra velmi osvědčila pro partie s rodinou, všechny nadchla její grafika a návykovost, snad nikdy jsme nezůstali pouze u jedné partie.


Z pohledu negativ bych hře vytkl, že při prvních partiích bylo občas matoucí, kdy a jak lze použít akční karty, a bylo nutné nahlížet do pravidel. Někteří hráči také mohou mít problém s ukvapenými tahy v roli kapitána. Ten by až do chvíle, kdy se vyjádří všichni hráči, neměl ani náznakem dávat najevo, jestli překážku překoná či ne. Výraznější negativa ale hra podle mě nemá.

Celkově hra přináší lákavou grafiku, zábavnou hratelnost a boduje jednoduchostí a rychlostí partie. Někomu může vadit její občasná repetitivnost, ale u přístupných her tomu tak někdy je a vyčítat jim to nedává smysl.

VERDIKT
Krásná pohádková hra pro celou rodinu, kterou si každý zamiluje.

Komentáře

komentářů

About The Author

2 komentáře