Z Jindřicha Rohlíka se nám stává fenomén. Kdysi redaktor herních časopisů, později spolutvůrce herní série Brány Skledalu a nyní pomalu ale jistě proniká i na literární pole fantastiky. Počátky jeho literární kariéry byly pozvolné a jednalo se pouze o několik výraznějších povídek (ve sbornících Drakobijci, Legendy Draci, Žoldnéři fantazie). V roce 2014 pak Straky na vrbě vydali jeho první románový počin – Země bez zákona, avšak netrvalo to dlouho a dočkali jsme se dalšího románu. A jelikož není čas ztrácet čas, tak se jedná hned o první díl plánované tetralogie s názvem Legenda o Rovenu. Ti znalí již určitě zavětřili. Ano, jedná se o TEN Roven. Autor se tak po letech vrací na místo činu a hodlá čtenáři zprostředkovat dobrodružství v kulisách jeho nejslavnější hry.

Děj knihy se popisuje jen těžko. Proč? K tomu se ještě dostaneme. Nicméně v kostce by šlo říci, že první polovina je o představení tří hlavních hrdinů. Prvním, z jehož pohledu nejčastěji sledujeme děj, je Filip, divadelní dramatik, režisér a člověk, který dokázal představením krále přesvědčit k založení prvního kamenného divadla. Bohužel je to taky vzteklý a sebestředný hajzlík, který ubližuje lidem kolem sebe. To se mu samozřejmě stane, v jeho tak krásně rozjeté kariéře, osudným.

To krásná čarodějka Elvíra dokáže vyjít prakticky s každým. Není se co divit, vždyť se pohybuje v nejvyšších společenských kruzích. Aby svět zůstal v rovnováze, i jí se její oblíbenost, hlavně pak způsobená velkým provozem v jejím loži, stane pastí, která sklapne. Posledním hrdinou je legendární bojovník, rebel a dědic dračí krve, známý již z prvního románu, Wahargem. Ten se sice na začátku knihy zhoupne na oprátce, ale jak se zdá, konopné lano není nic, co by dokázalo bijce jeho kalibru zastavit.

Po poněkud zdlouhavé předehře se všichni tři ocitají na tajemné, černé lodi, mířící neznámo kam. Několik dobrodružství na lodi pak končí vysazením na břeh na ostrově Roven. A vzápětí jsou všichni tři zajati a vsazeni do magického vězení v místním paláci.

Druhá část knihy se pak odehrává již na ostrově Roven. Vlaher, jeden z posledních učenců na místní univerzitě dostal od městské rady, potažmo starosty, úkol přijít na to, proč na Rovenu slábne magie a hlavně jak je možné, že sílí temnota. Jelikož by sám na takový úkol nestačil, sestavil skupinu mágů a učenců a zahájil výzkum. Čím dál víc je ale i Vlaherovi jasnější, že bez záhadných tří cizinců se jeho úkol splnit nedá.

Jak jsem již nadnesl, kniha je prvním dílem plánované tetralogie. Avšak je to možná kvůli tomu i její slabina, protože v Legendě o Rovenu se kromě konečného vygradování, které čtenáře pohltí, vlastně celou knihu nic moc neděje. Což je navíc ještě zvýrazněno někdy až příliš popisným, rozvláčným stylem. Tam, kde by leckdy stačila věta, je celý odstavec. Ale aby nedošlo k mýlce, kniha je psána velmi čtivě. To, že se vlastně nic moc nestalo, si čtenář všimne v podstatě až na konci. Na začátku knihy navíc působí poněkud rušivě autorova snaha vyprávět stylem rozmluvy k čtenáři, který občas střídá s klasickým vyprávěním z pohledu třetí osoby. Po třech pokusech se ale tento fenomén již naštěstí neopakuje.

Nejvíce zaujme pak lehký humor, který se nese celou knihou a v druhé části pak ještě graduje. Sice to působí kontraproduktivně na napětí a strach o hrdiny, ale na druhou stranu, kdo by se o ně bál v prvním románu série, že? Každopádně autor zvládá humor s lehkostí, což celou knihu osvěžuje. Nejednou čtenáře napadne přirovnání k příběhům Zeměplochy od Terryho Pratchetta.

Přes poněkud pomalý rozjezd knihy je plánovaná tetralogie ze světa Bran Skeldalu něco, co by čtenář fantastiky rozhodně neměl minout. O to víc, pokud má k tématu blízko, nebo se zájmem čte tvorbu z českých luhů a hájů. Už jen proto, že celá tetralogie slibuje být něco zajímavého a bez prvního dílu by to přece nebylo ono.

Název:  Legenda o Rovenu

Autor: Jindřich Rohlík

Obálka a ilustrace: Jana M. Šouflová

Počet stran: 348

Vazba: vázaná

Vydavatelství: Straky na vrbě; 2016

ISBN: 978-80-87364-56-7

Komentáře

komentářů