Po dvojici sbírek Her s příběhem, Zločin a trest a Ocel a krev využívajících kulis oblíbených herních světů, nakladatelství Mytago chystá další tematický sborník s podtitulem Volání divočiny. Přečtěte si, jaké bude tentokrát téma, navnaďte se ukázkou z knihy a pokud je to váš kontakt s edicí poprvé, neváhejte omrknout anotace nebo recenze na předšlé díly.

Sbírka Hry s příběhem – Volání divočiny obsahuje 11 povídek českých autorů a je bránou do sedmi propracovaných světů plných fantazie, kdy každý z nich je představen  krátkým úvodem. Najdete tu špinavou vesnickou fantasy, steampunkové 19. století s jeho líbivými kulisami i tmářstvím, oblíbenou telepatku Magnólii, která tentokrát čelí rozmarům šíleného draka, mstivé dryády, antické bohy, léta nepoužívaný lunapark, či netradičně pojaté pohádkové bytosti. A fanoušci asterionského univerza se mohou těšit hned na čtyři příběhy ze svého oblíbeného světa.

 

Hry s příběhem: Volání divočiny
Ed. Jan Č. Galeta

obalka_hsp3_web_jpg_pagespeed_ce_veh3jga_ut
Je mnohotvárná. Obklopuje nás v podobě stále zeleného neprostupného hvozdu. Jejím jazykem promlouvá dryáda, temný druid i elfí lučištnice. V šedi velkoměsta se rozpíná v podobě zvolna se rozpadajících ruin starého lunaparku a její úponky můžeme nosit sami v sobě. Co se stane s drakem, který zešílel? Chtěli byste žít v době, kdy legendy a mýty jsou pravdivé a dávná monstra skutečná? Nebo poznat poslední věčné, původní bohy, kteří se skrývají v zapomenuté pevnosti pod horou, i jejich hladovějící poddané – tu trochu lesku, za níž je bída, strach a zoufalství? Tajemné síly přírody, nástrahy divočiny a jejích divokých nespoutaných obyvatel ožívají v našich příbězích, které inspiraci čerpají z originálních, převážně českých, herních světů.

Poznejte Asterion, Tarii, Příběhy impéria, Unknown Armies a mnohé další!

„Na dlouhém rozpadajícím se plotě se stále ještě vyjímal obraz africké savany. Stádo pádících zeber – změť pruhů, z níž přecházely oči. Nad nimi dlouhé štíhlé krky žiraf pod rozpáleným sluncem. Na obzoru tmavé siluety baobabů. Malba se loupala; v místech, kde oprýskala barva, to vypadalo, jako by se na tělech zvířat objevovaly smrtelné rány.“

 

Autor: Jan Č. Galeta

Formát: 160 x 110 mm

Vazba: brožovaná

Jazyková redakce: Markéta Špoková

Odpovědná redakce: Jiří Reiter

Obálka: Houda Ouns Maaroufi

Ilustrace: Jonáš a Kryštof Ferencovi

Počet stran: 432

ISBN: 978-80-87761-24-3

Cena: 289

Rok: 2016

Přeobjednat se slevou:  https://www.fantasyobchod.cz/hry-s-pribehem-volani-divociny

 

Ukázka z knihy:

Hanina Veselá

 Mé jméno bude znít!

1. Něžný sysel

Něžný sysel je fakt divná putyka, nesoucí název podle jisté vesnice. Sedí se na holém dřevu bez opěradel jen s větrem v zádech, stoly jsou samá tříska a štamgastům nad hlavami svítí obloha. Během první ranní polévky nese nebe růžový nádech, který se rychle přelije do temně modré. Do oběda ta krása většinou stihne zešednout, a když lovím v omáčce tuhé maso a za kousek chleba bych vraždila, je nebe beznadějně šedivé. Teprve k večeru člověku do misky zasvítí sluníčko. Zlatavý paprsek olízne kousek téhož masa, jaké bylo v poledne, projasní tutéž omáčku a zmizí. Svařák pijeme už pod hvězdami. Jediným, co se tu nemění, je výhled.

Přímo pod námi přechází travnatý svah v rozpukanou šedou skálu. Z jejích mělkých proláklin nesměle vykukují růžice netřesků a suchá stébla. Mezi nimi prosvítá lišejník – citronově žlutý nebo naopak pistáciový, pestré barvy se dávají na ústup teprve v blízkosti ledovce. Hluboko pod kamenným mořem se rozestupuje podhůří protkané mnoha údolími řek, které přiníší vodu z hor. Z našeho úhlu pohledu temně zelené jako hluboká vodní propast a neméně zrádné. Rašal Naf. Kraj, jemuž vládne vládce krutější, než kdokoliv z lidí. Zyl Červený, jedna z posledních dračích legend.

„Koukat odsud do Rašal Nafu je jako hledět zrcadlem času,“ nesl se vzduchem hlas pana Delara. Bylo to během jedné z oněch mrtvolně chladných nocí, kdy nic nehřeje víc než lidské teplo. „Tak blízko, a přitom tak daleko.“ Delara zaklonil hlavu a vystavil tak mladou a krásnou tvář ledovému větru. „Uprostřed štítů hor, mezi měsíční krajinou a šedým prachem našel jediný živý pruh země, aby z něj udělal své nové království. Tisíc jeskyní. Ach… Posloucháš mě vůbec, paní Magno?“ Delara ztichl, ač pokus omotat mi ruku kolem pravého ňadra ještě zcela nevzdal.

  Znovu a důrazněji jsem se odtáhla. Nebyla jsem jeho typ. Příliš hubená, příliš bledá, nezdravě nezávislá, navíc zrzka. Věděl to on, věděla jsem to já. Jenže pod ledovcem platila jiná pravidla. Stačil jediný pohled vzhůru, abych na vršku strmého srázu spatřila bílou čepici. Takhle zdálky ta ledová masa vypadala neškodně.

Raději jsem obrátila pozornost zpátky k nejbližšímu údolí:

„Já vím, co tam dole je. A děkuj bohům, za všechen ten jedovatý prach, který nás od toho dělí.“

Žvanivý mladík hrál v naší skupince roli drzouna. Trpěla na něj i kuchařka Gida, která mu při výdeji jídel dopřávala nápadně štědré porce. Vzhledem k tomu, co bylo v kotli, to ale velká výhoda nebyla. Gidě táhlo na padesátku. Na rozdíl ode mne na svůj věk vypadala, takže neznamenala žádnou konkurenci. To vše za předpokladu, že bych si chtěla s Delarou přece jen zašpásovat. Thas, nejzkušenější z lovců a velitel výpravy, neměl mladého vědátora příliš v lásce. Jenže to byl u Thase normální stav. Nelibost vůči čemukoliv a komukoliv byla velitelovou zbraní i štítem. A pak tu byli zbylí dva lovci. Mlčenlivý Murin, nevrlý Grozno.

„Ten čas tady, to je věčnost,“ vzdychl pan Delara, zatímco za jeho zády plul jeden z nejmalebnějších západů slunce.

Typická večeře u Něžného sysla.

„K dnešku to dělá dva měsíce a čtyři dny,“ ukázala jsem na prstech a zhltla další lok břečky, kterou se Gida nestyděla nazvat omáčkou. „Chceš říct, kolik jsme za tu dobu spolykali myší?“

„Paní Magno, raději ne. Překročil dohodu, kterou jsme měli, o polovinu!“ Řeč byla o Thasovi.

„A to ses bál, že nebudeš mít čas čuchat ke každé kytce, kterou tu najdeš! Už máš plný herbář?“

Delara mi věnoval ztrápený výraz, vylil nedojedený talíř pod stůl a zvedl se.

Chvilku jsem ho pozorovala. Mířil ke svému stanu. Cestou se minimálně dvakrát otočil a významně na mě kývl. Měla to být výzva?

Následovala jsem jeho příkladu. Otočila jsem poloprázdnou misku dnem vzhůru a nechala v trávě vyrůst další flek. Dnes naposled. I moje trpělivost má své meze, veliteli Thasi.

„Počkej!“ Dohonila jsem mladíka mezi stany a přiložila rty těsně k jeho uchu. V očekávání důvěrností zpozorněl. „Nevím jak ty, ale já to tu balím. Už mě nebaví plýtvat talentem na syslí kolonie. Ať si je velký myšilov hledá sám. Vyrážím ještě dneska, jakmile Thas usne. Kdyby ses náhodou chtěl přidat, můžeš počkat u toho obrovského balvanu za táborem.“

Mladý učenec pohnul rty, ale nic neřekl. Jakoby s uzarděním se otočil, ve skutečnosti si pospíchal zapakovat. Měla jsem co dělat, abych nepropukla v smích. Cesta do civilizace je dlouhá a noci pod širákem bývají chladné.

 

V edici Hry s příběhem již vyšlo:

 

Hry s příběhem: Zločin a trest
Zbyněk Holub, Karel Černín

hryspribehem
Tato kniha v sobě spojuje příběhy hned z několika českých (a jednoho zahraničního) herních světů. Těšit se můžete na dvě povídky z Tarie, šestici příběhů z Asterionu, dva ze světa Příběhů Impéria, povídku ze sci-fi prostředí pro Střepy snů, příběh o Zeleném skřítkovi z knih a her Ondřeje Netíka a detektivku sester Lukačovičových ze zahraničních Unknown Armies.

Kromě již zmíněných herních světů spojuje všechny povídky motiv dračákovského povolání zloděje. Jednotlivé příběhy tak vypráví o zločincích všeho druhu, i o jejich pronásledovatelích.

Avšak nenechte se zmást – knížka není určena pouze hráčům a znalcům z oboru, jedná se o dílo, které si může užít každý fanoušek žánru. Jednotlivé světy, kde se odehrávají příběhy, jsou totiž vždy krátce představeny všem ještě předtím, než se začne s výpravou konkrétních povídek. Za sebe mohu říci, že jsem znala pouze svět Asterionu, avšak další byly pro mě příjemným osvěžením a možná i inspirací na volné chvíle. – Martina Ryšková, MFantasy.Cz

Hry s příběhem: Ocel a krev
Zbyněk Holub, Karel Černín

ocelakrev
Co mají společného hlavy nabodané na kůlech, hrobníci z albirejského hřbitova, troll ve službách královny Viktorie nebo děvčátko, jehož život ohrožuje jihoamerický drogový kartel? Hrdinství i zbabělost, odvaha, čest, šílenství a hrůzy válek. Stránky této knihy jsou věnovány statečným bojovníkům i hrdinům neobvyklého ražení. Prožijte s nimi jejich dobrodružství, vydejte se vstříc pomíjivé slávě bitevního pole i zoufalému boji o holý život.

Už od devadesátých let hrají v České republice stovky lidí RPG hry, které jim umožňují prožívat příběhy ve světech fantazie (nejznámější z těchto her je Dračí doupě). Po titulu Hry s příběhem: Zločin a trest je tato kniha již druhou sbírkou povídek představujících všechny významné české RPG projekty na jednom místě. Opět tak můžete navštívit fantastická prostředí originálních českých herních světů – ať již těch známých nebo zbrusu nových a dosud nepoznaných.

Kniha není určena pouze hráčům. Vždyť vyprávění příběhů je staré jako lidstvo samo. Společným tématem této sbírky je válečnictví. A tak se např. můžete stát svědky duelu na život a na smrt, námořního dobrodružství, zběsilého vraždění ve jménu boha či zrození paladina. Poznáte také vojenskou čest a jeden z autorů vás zavede do prostředí inspirovaného dílem Karla Jaromíra Erbena.

Hry s příběhem – Ocel a krev byl opět skvělý povídkový sborník, který poskytnul fandům RPG her to, co potřebují – pořádný kus zábavy, který jim nějakou dobu vydrží díky své více než pět set stránkové délce. Téma sborníku dalo prostor fantazii našim českým autorům a každý se s tím popral docela jinak. Právě to dělá Ocel a krev tak zajímavou a čtivou knihou. – Martina Ryšková, MFantasy.Cz

Vice informací: http://www.mytago.cz/

Web: http://hryspribehem.webnode.cz/

Celou řadu lze za výhodnou cenu objednat zde:  https://www.fantasyobchod.cz/hry-s-pribehem

Komentáře

komentářů