Zdravím vás, šerife, jedu na trh, vezu čtyři kuřata a nabízím vám 5 zlaťáků, když se jim nepodíváte na peříčka. – Dobrá, vaše čtyři kuřátka na trh vezměte. – Krásný den přeji, také jedu na trh a vezu pouze tři skývy chleba. Nemám co skrývat a peněz mám málo. – Taková drzost, okamžitě ukažte svoji nůši, vy pašeráku!

Šerif z Nottinghamu
Autoři Sérgio Halaban, André Zatz
V ČR distribuuje Blackfire
Počet hráčů 3-5 hráčů
Časová náročnost 60 minut
Vhodné od 13 let
Jazyková závislost Česká lokalizace
Rok vydání 2015
Pořadí na BoardGameGeeku 9. (party hry), 15. (rodinné hry), 148. (celkově)
Mechanismy Hand management, hraní rolí, blafování

Šerif z Nottinghamu je pravděpodobně jedna z nejschizofreničtějších postav v deskových hrách. Na jednu stranu umí být extrémně paranoidní, někdy však důvěřuje i těm největším podvodníkům. Na vás a vašich spoluhráčích je vtisknout mu svůj charakter nebo se jej pokusit oblafnout.

Pod novou deskovou hrou s tématikou obchodování s různě variabilním prvkem pašeráctví, Šerifem z Nottinghamu, jsou podepsáni Sérgio Halaban a André Zatz. Tito dva herní designéři nejsou příliš známí, většina jejich her (často tvoří společně) nedosáhla velké obliby a upřímně řečeno ani příliš dobrých hodnocení. Šerif je tak jejich průlomovým počinem, který jim možná v budoucnu pomůže otevřít dveře k srdcím hráčů. V naší kotlině se české verze zhostilo vydavatelství Blackfire.

Při pohledu na hru byste očekávali spoustu figurek a dalšího materiálu. To, co ale velkou krabici zaplňuje, je insert (výplň), hromada karet zboží (přes 200), spousta mincí, 5 lepenkových karet představujících stánek každého hráče a krásně provedené pytlíky, které symbolizují brašnu, ve které „nosíte“ zboží na trh. Aby bylo poznat, kdo zrovna hraje roli Šerifa, najdeme v krabici ještě velkou „figurku“ šerifa, kterou si hráči předávají.

Předávají, cože? Ano! Šerif je putovní postava, každý hráč si tak během hry vyzkouší jak roli obchodníka, tak šerifa, kterého se snaží všichni oblafnout (nebo naopak přelstít tím, že ho neoblafnou?). V každém kole si hráči v rolích obchodníků nejprve vymění 0–5 karet z ruky (z celkových šesti) tak, že si vyberou z jedné ze dvou odhazovacích hromádek, případně z dobíracího balíčku. Dobírání karet z odhazovacích hromádek je taktický prvek, hráči si mohou hromádky volitelně prohrabovat, ale brát si mohou pouze z vrchu a to tolikátou kartu, kolik jich odhazují z ruky (a všechny nad kýženou kartou). Navíc všichni ostatní (a hlavně šerif, který v této fázi čeká a sleduje obchodníky) vidí, co si bere. Karty se dělí na legální zboží a kontraband. Ty legální můžete na trh vozit, ale jejich výnos není tak lukrativní jako u podpultového zboží, které ale musíte propašovat.

Po případné výměně karet hráči „naloží“ do svého pytlíčku zboží a zamíří s ním na trh. Cestou však ještě musí konfrontovat šerifa. Přitom musí deklarovat, co na trh nesou. Hráč oznámí počet karet, které pytlík obsahuje (tuto informaci musí uvést pravdivě!) a jakého zboží. Problém pro obchodníky (kteří samozřejmě chtějí diverzifikovat svoje portfolio) spočívá v tom, že legálně mohou při jedné cestě na trh proclít pouze jeden druh zboží (i to je jeden z důvodů, proč na začátku kola hráči vyměňují karty). Pašerákem se tedy může stát i někdo, kdo veze legální zboží, ale má více druhů. Při deklaraci mohou hráči šerifovi nabídnout menší úplateček, aby jejich pytlík nechal bez povšimnutí a oni si tak mohli zboží umístit na svůj stánek. Nabízet mohou jak peníze, tak protislužby či cokoliv dalšího, spojeného s hrou. Šerif se dle důvěryhodnosti obchodníka, výše úplatku či třeba aktuální nálady rozhodne, co s jednotlivými pytlíky udělá. Po tom, co se šerif vyjádří, se hráči ještě dále mohou snažit jeho rozhodnutí změnit, nebo souhlasit a přijmout jej. U obchodníků, jejichž úplatky přijal (případně je odhadl na poctivce), nechá šerif pytlík bez povšimnutí a všechno zboží si hráč může umístit na stánek. A šerif si případně může rvát vlasy, že tomu zdánlivému poctivci umožnil pronést pořádnou dávku zakázaného „ovoce“.

Mnohem zajímavější situace nastane, pokud šerif daný pytlík podrobí svojí kontrole. Pro takové případy mají karty kromě své standardní hodnoty i hodnotu „trestnou“. Tu musí zaplatit hráč, který se proviní a snaží se pronést něco, co nepřiznal (ať už kontraband nebo jiný druh zboží než deklaroval), nebo šerif, který při kontrole zjistí, že v pytlíku je přesně to, co bylo deklarováno. Šerif tedy může z nepoctivého hráče získat zajímavý obnos peněz, pokud však podezřívá nesprávného, o značnou částku může přijít. Základ pro dilema jako řemen je na světě! V tom momentě nemá nikdo nic jisté, hráči mohou šerifa vyprovokovat malým úplatkem nebo naopak vysokým. Šerif zase nemá jistotu, že malý úplatek znamená, že hráči by nevadilo, kdyby jeho pytlík byl podroben kontrole. Protože co když je hráč prostě jen v daném kole velký hazardér a spoléhá na to, že šerif nebude riskovat a přijme i menší úplatek, než aby musel čelit pokutě za správně deklarované zboží, které prostě jen nedokázal nechat na pokoji?

Po inspekční fázi je všechno nezkontrolované a legálně proclené zboží umístěno na stánky jednotlivých hráčů, vypořádány pokuty směrem k šerifovi či od něj a kolo končí. Hráči si ještě doberou karty tak, aby jich měl každý v ruce šest, a funkce šerifa putuje po směru hodinových ručiček k dalšímu hráči. Počet kol je omezen tak, aby všichni hráči byli v roli šerifa dvakrát (případně třikrát ve hře tří hráčů). Na konci hry potom dojde k velkému zúčtování. Legální komodity přináší peníze navíc, pokud je hráč jejich předním dodavatelem (či druhým největším). Každá ovšem přináší různě velkou částku (vyváženost mezi samotnou hodnotou komodity a penězi navíc, které přináší ve vyšším množství). Nelegální komodity zase dokáží strhnout převahu v některé komoditě na stranu pašeráka (počítají se za více kusů zboží, např. gouda odpovídá dvěma obyčejným sýrům). A to je vše, na konci posledního kola všichni sečtou svoje peníze, hodnotu zboží na stáncích, bonusové body za přední dodavatele komodit a vítězí nejbohatší hráč (konečně hra, co si na nic nehraje a sděluje krutou pravdu – peníze jsou vše, kdepak vítězné body!).

Celou hrou prostupuje atmosféra švindlu, snahy „přečůrat“ protihráče, a nebo jim to pořádně osolit a přistřihnout křidýlka. Svým naladěním se dobře hodí na party i odlehčený deskovkový večer (či obligátně jako proložení několika epických partií). U hry se dokáží pobavit i starší generace, je zábavné vidět jiskřičky v očích vašeho jinak seriózně se tvářícího otce, když se vám snaží namluvit, že to, co veze na trh, jsou pouze bochníky poctivého chleba a žádná kuše či hedvábí mezi nimi zamíchány rozhodně nejsou.

Hra je nejlépe hratelná při 4–5 lidech, při 3 hráčích je zážitek poměrně omezen. Velkým pozitivem hry je její variabilita, nedá se říct, jaká strategie vede k vítězství, protože silně záleží na ostatních hráčích. V jedné partii tak může na celé čáře zvítězit poctivý obchodník, který šetří na úplatcích a dokáže vzbudit u šerifů paranoiu a na ní vydělat. V další zase klidně může hrát prim notorický šejdíř, který s jedním jablkem na trh proveze 2 kuše, královského kohouta a k tomu ještě pepř. Znovuhratelnost hry je tak na velmi dobré úrovni.

Šerif má ovšem i pár negativ, která zbytečně kazí dojem z příjemné hry se zábavným mechanismem. Popisky nesedí, na rubu karet je Šerif z Nottinghamu, na krabici také, stejně jako pytlíčky na zboží/karty a lepenkové karty představující stánek, v pravidlech jsou zase některé nadpisy ponechány v angličtině. Dalo by se říct, že výše zmíněné je nepodstatný detail, ale je to rozhodně škoda.

Celkově hru hodnotím rozhodně pozitivně, především díky tomu, že to, co chce dělat, dělá dobře. Nabízí dobře udělanou platformu pro zábavnou interakci mezi hráči, a pokud máte dobrou skupinku, můžete se královsky pobavit. A teď už honem nakládat zboží, trh za chvíli otevírá a byla by škoda, kdyby váš stánek zel prázdnotou!

VERDIKT
Propracovaná a nesmírně zábavná party hra pro 3-5 hráčů, kteří si dokáží užít trochu blafování v akci.

Komentáře

komentářů

One Response