Sny. Kouzelné, živé sny plné bizarních výjevů a fascinujících pocitů. Kluzké jako úhoř, který každé ráno se zazvoněním budíku zmizí z rybářovy sítě, jako by nikdy nebyl chycen. Přesto je zde způsob, jak snít i za božího světla. Krabice plná snů – Dixit.

„I’ve seen things you people wouldn’t believe.” (Roy Batty, Bladerunner)

Dixit
Autoři Jean-Louis Roubiraré Zatz
V ČR distribuuje Blackfire
Počet hráčů 3-6 hráčů
Časová náročnost 30 minut
Vhodné od 6 let
Jazyková závislost Hra neobsahuje texty
Rok vydání 2008
Pořadí na BoardGameGeeku 11. (party hry), 15. (rodinné hry), 138. (celkově)
Mechanismy Vyprávění, hlasování

Jean-Louis Roubira by se dal označit jako designér jedné hry – i přes to, že mu vyšlo několik méně známých kousků jako Fabula či Jericho, světové proslulosti dosáhl až Dixit. Tato geniálně jednoduchá a chytlavá hra se dočkala desítek rozšíření a právem patří mezi zlaté klenoty deskoherní scény. V čem je tak skvělá, že si získala srdce fanoušků po celém světě?

Nejdřív si povězme něco o samotném principu hry. Hra se skládá v podstatě jen ze tří „komponent“ – herního pole, na kterém vám barevní králíčci svým hopsáním vyznačují nahraný počet bodů, hlasovacích lístků a balíčku karet. A nyní se dostáváme k tomu, o čem jsme mluvili v úvodu. Každá karta zobrazuje bizarní výjev jako z Dalího snu – nadpozemské vzducholodě, absurdnem posypané pohádkové motivy, groteskní bytosti i tajuplná místa. Však se podívejte na obrázky, více než kdy jindy zde platí, že řeknou víc než tisíc slov.

Dixit1Hráči se střídají v roli vypravěče. Vypravěč, který je na řadě, si vybere jednu ze svých karet a vymyslí k ní nápovědu – například obrázek, ve kterém z moře vyčnívá ruka sochy, evokuje populární scénu v Planetě opic, takže jako nápovědu řekne přímo „Planeta opic“. Všichni ostatní hráči se podívají na své karty a vyberou tu, která „Planetu opic“ nejvíc připomíná. Karty jsou následně zamíchány a vyloženy na stůl. Každý z hráčů se nyní snaží pomocí svých hlasovacích lístků určit, která z karet patří vypravěči. Vypravěč se snaží nedát ani příliš snadnou nápovědu (tj. takovou, kterou uhodnou všichni hráči), ani příliš těžkou (kterou nezvládne nikdo). Potom se hlasovací lístky přiřadí ke kartám, hráči, kteří trefili vypravěče, získají body, úspěšný vypravěč získává také body a prémie obdrží i ti, kterým se podařilo na svoji kartu nalákat soupeře, tj. soupeř hlasoval pro jejich možnost. Pokud ale vypravěč selže, bodují všichni kromě něj.

dixit2Jak vidíte, pravidla Dixitu jde skutečně vysvětlit za tři minuty a z toho důvodu jde o výbornou gateway game, kterou si můžete zahrát i s rodiči. Jenže v jednoduchosti se ukrývá síla. Každá hra je diametrálně odlišná a každý nový hráč, kterého přizvete ke stolu, dodá partii úplně jinou příchuť. Na každou kartičku jde vymyslet tisíce nápověd – znovuhratelnost je mocnou zbraní Dixitu – takže se vůbec nemusíte bát, že by se dostavil stereotyp.
A ta úžasná síla fantazie, která před vámi vytryskne jako pramen z hor! Budete hledat, budete přemýšlet, budete dumat a vaše kreativita bude šlapat jako na Tour de France. Z tohoto důvodu je hra výtečná také pro děti a náctileté, jejichž obrazotvornost bude dosyta nakrmena.

Kolem základní verze Dixitu se posadí až 6 hráčů, nicméně existují i varianty pro více lidí (například Dixit Odyssey) – a pokud máte doma výtvarně zdatnou přítelkyni, maminku či neplatícího nájemníka, nebo se sami nebojíte chytit nůžky a papír, můžete si udělat vlastní hlasovací lístky a limit hráčů si nastavit podle sebe (viz box pod článkem). V ten moment se Dixit promění v party hru, spolehlivě bavící každou společnost.

dixit3Každé rozšíření, které si případně pořídíte, potom zvyšuje pestrost hry. Ilustrátoři zde udělali obrovský kus práce. Některé obrázky budete mít chuť vytisknout v A3 a zarámovat, jiné vás rozesmutní, pobaví či navodí přemýšlivou náladu. Grafická stránka hry, kterou dotváří příjemně vybarvené hrací pole, se zkrátka povedla na jedničku.

 Dixit je zkrátka legenda deskoherní scény a i kdybych ji do nebes chválil celé dny, nedokážu popsat zážitek z jediné odehrané partie. Snad jen – neváhejte. Ale dávejte pozor, na řadu her, které jste doteď rádi hráli, může po pořízení tohoto mistrovského díla začít sedat prach…

Tipy na závěr

– Pokud chcete hrát ve více hráčích, než hra udává, jednoduše si vyrobte vlastní hlasovací lístky. Pokud si chcete dát partičku například v deseti lidech, vezměte nebo odlišně vybarvěte deset listů tvrdého papíru, z každého vystřihněte deset čtverečků a z jedné strany je očíslujte. Pak jen stačí dodat hráčům „navíc“ figurky a je to.
– Nebaví vás, když vypravěč selže a musíte hýbat všemi ostatními králíky? Prostě posuňte vypravěčova králíka dle domluvy o dvě až tři pole dozadu. Detail, ale ušetří vám trošku práce.
– Nápovědy nemusí být jen slovní, fantazii se meze nekladou. Zkuste vaši nápovědu zatančit či předvést pantomimou!
– Pokud usilujete o férovou hru, zakažte „osobní“ nápovědy. Pokud hrajete například s párem, který si neustále dává nápovědy typu „Co jsme dělali v pátek“, určitě toto pravidlo oceníte. Korektní nápovědu by měl mít možnost uhodnout každý hráč. To ale neznamená, že nemůže dát hokejovou nápovědu, cílenou na fanouška sportu – věcné informace má možnost znát každý!
– Doporučuji nastavit pravidlo, že od odhalení karet po ukončení hlasování nesmí nikdo mluvit. Každá věta může být skrytou nápovědou; pokud budete glosovat, jak se vám karta na stole líbí, každý hned pozná, že není vaše. Nepomáhejte (byť neúmyslně) sobě ani soupeřům, jen tak bude váš herní zážitek maximální!
– Máte doma hru Mystérium? Pak klidně použijte dixitové karty místo karet snů. Vaše partie Mystéria tím dostanou úplně nový rozměr.

VERDIKT
Hra pro malé i velké, která vás očaruje svou geniální jednoduchostí a chytlavou atmosférou.

 

Komentáře

komentářů

About The Author

2 komentáře